Druhý svazek si komunistická tajná policie založila v dubnu 1988, dva roky poté, co ukončila akci Kluk. Jenže oproti tomuto svazku, který se MF DNES podařilo najít v archivech loni v červnu, není vůbec jasné, co v druhém případě Státní bezpečnost na Klausovi zajímalo.
Spis Rek byl 9. prosince 1989, tedy tři týdny po pádu komunistického režimu, skartován. Dosvědčuje to záznam, který jde najít na stránkách slovenského Ústavu paměti národa. MF DNES se přesto pokoušela vypátrat, zda v archivech ministerstva vnitra neleží alespoň jeho torzo.
"Ten svazek se skutečně nezachoval. Byl skartován krátce po převratu společně s dalšími dokumenty," uvedla jedna z pracovnic archivu ministerstva vnitra.
Zničit živé spisy
Nabízí se několik možností, proč komunistická tajná policie zničila v prosinci 1989 tisíce svazků včetně toho s krycím jménem Rek.
"StB se po změně režimu snažila zatajit své aktivní spolupracovníky, kteří se po převratu začali zapojovat do politiky," řekl obecně Pavel Žáček, šéf Ústavu pro studium totalitních režimů.
V případě Václava Klause je však na místě jiná varianta. Jeho si podle dochovaných záznamů vedla StB jako prověřovanou osobu. A pokud by nebyl převrat, zřejmě by Klause agenti sledovali dál. Jinými slovy, svazek Rek byl v době revoluce stále živý a poslední šéf StB Alojz Lorenc tehdy rozhodl, že všechny rozpracované spisy musí jeho podřízení neprodleně zničit.
Skartace se podařilo zastavit až 15. prosince 1989. "Většinu rozpracovaných spisů se bohužel už mezitím podařilo tajné policii zničit," dodal Žáček.
Šance najít Reka ještě je
Přesto existuje určitá šance se dozvědět, proč se komunističtí agenti o Klause opětovně zajímali. O akci Rek totiž mohou být zmínky i v operativních zprávách, které si StB vedla. Tyto zprávy se nezakládaly přímo do spisu prověřované osoby, a skartace se jich proto nemusela dotknout.
Jenže jestli to tak skutečně je, nebude ještě nějakou dobu jasné. Lépe hledat v dochovaných dokumentech po StB půjde až ve chvíli, kdy je nový Ústav pro studium totalitních režimů převede do digitální podoby a roztřídí je. A to zabere zřejmě dva a tři další roky.
"Mě to nezajímá"
Václav Klaus opakovaně v minulosti uvedl, že ho důvody, proč ho Státní bezpečnost sledovala, nezajímají.
"Nečekám, že bych se mohl něco zajímavého dozvědět," odpověděl loni v červnu, když se ho MF DNES ptala, jestli už viděl záznamy, které na něj StB vedla. Mluvčí Hradu Petr Hájek včera potvrdil, že prezident má tento názor i dnes.
V případě akce Kluk zajímaly tajnou policii ekonomické semináře, které Klaus v polovině osmdesátých let pořádal. Agenti mu kvůli seminářům dokonce prohledali byt a odposlouchávali ho. Nakonec StB zatlačila na představitele Státní banky československé, kde tehdy Klaus pracoval. A ti ekonomické semináře zakázali.
. Klausovy spisyPoprvé se začala StB o Václava Klause zajímat v roce 1984. Současný český prezident tehdy pracoval ve Státní bance československé a komunistická tajná policie monitorovala ekonomické semináře, které Klaus vedl. Chtěla zjistit, zda na nich nepadají „protisocialistické“ názory. V únoru 1984 si proto na něj založila svazek s krycím jménem Kluk. Po dvou letech se rozhodla StB sledování ukončit a dokumenty skončily v jejím archivu, kde se dochovaly dodnes. V dubnu 1988 se zájem StB o Václava Klause (tehdy zaměstnance Prognostického ústavu ČSAV) obnovil. Čeho se spis s krycím názvem Rek týkal, není jasné. 9. prosince 1989 byl skartován. |
