Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

StB prověřovala Švejnara, protože se vyhnul vojně

  5:41aktualizováno  5:41
Jan Švejnar strávil v husákovském normalizačním Československu pouhý rok, přesto si ho prověřovala Státní bezpečnost. Zabývala se trestním oznámením, které na něj podala vojenská správa. Ta ho chtěla potrestat za to, že se vyhýbá vojně.

V roce 1981 si Státní bezpečnost poznamenala, že Jan Švejnar získal americké státní občanství. | foto: Michal SváčekMF DNES

Patnáctého ledna 1971 totiž dostal osmnáctiletý Švejnar do schránky povolávací rozkaz, v té době už přitom byl sedm měsíců ve Švýcarsku. StB vyšetřování mladého Švejnara po několika měsících ukončila.

"Je nutné vzít v úvahu okolnost, že u tohoto trestného činu se vyžaduje úmyslné jednání. V přípravném řízení se neprokázalo, že nechtěl nesplnit odvodní povinnost," usoudil nakonec vyšetřovatel Jan Trkovský.

Záznam se stal součástí třicetistránkového vyšetřovacího spisu, který si Státní bezpečnost založila kvůli emigraci Švejnarových rodičů do Švýcarska. Jan Švejnar, který zvažuje, že přijme kandidaturu na prezidenta, o svém soukromí hovoří málo.

Vyšetřovací spis, který se dochoval v archivech ministerstva vnitra, ukazuje některé okolnosti jeho emigrace.

Poslední korzár
Rodina diplomata Zdeňka Švejnara byla mezi posledními, kterým se podařilo celkem bezbolestně odstěhovat na Západ. Nedlouho poté, co v roce 1969 pronesl Husák slavnou větu "Hranice nie sú korzo", zažádal Švejnarův otec ministerstvo zahraničních věcí, aby podpořilo jeho kandidaturu na významnou funkci v Mezinárodním úřadu práce v Ženevě.

Československá diplomacie neměla námitek, nejspíš však netušila, že se Zdeněk Švejnar, člen KSČ, už do Československa vrátit nechystá. Na počátku roku 1970 se vydávaly výjezdní doložky málokomu. Marta Švejnarová a její dvě děti – Jan a Daniela – je získaly bez problémů.

"Účelem je návštěva otce na zahraniční cestě," napsali úředníci. Marta Švejnarová odjela 6. března 1970 a tři týdny poté za nimi vycestovaly i jejich dvě děti: sedmnáctiletý Jan a třináctiletá Daniela.

Maminčin kádrový škraloup
"Před Velikonocemi jsme dostali varování, ať co nejrychleji odjedeme, že naše pasy přestanou co nevidět platit. Sbalil jsem kufr, kytaru, lyže a nočním vlakem jsme odjeli do Ženevy. Sestře, jíž bylo třináct, jsem neřekl, že odjíždíme nejspíš už natrvalo," líčil Jan Švejnar před pár lety odchod za železnou oponu.

Kdyby se rodina rozhodla zůstat v Československu, rodiče by nejspíš měli problémy v zaměstnání a jejich syn, budoucí profesor ekonomie, by se na vysokou školu dostával s obtížemi.

Švejnarova matka totiž měla už pár týdnů po invazi první kádrový škraloup. "Projevila v krizovém období let 1968–69 vyhraněné pravicové názory," napsala o ní do kádrového posudku její nadřízená ve státním sanatoriu.

Švejnarovým končilo povolení pobytu v cizině koncem roku 1970. V roce 1972 úřadům došlo, že už se nevrátí. Obvinili rodiče z nedovoleného opuštění republiky a zabavili jim byt na Smíchově.

V roce 1981 si Státní bezpečnost poznamenala, že Jan Švejnar získal americké státní občanství.

Švejnarova emigrace

Rodiče Jana Švejnara žili několik let v Africe, po sovětské invazi se rozhodli i se svými dětmi nadobro opustit Československo a začít žít ve Švýcarsku. Dvě nezletilé děti odešly za rodiči na jaře 1970. StB začala rodinu vyšetřovat kvůli nedovolenému opuštění republiky. Jan Švejnar získal v roce 1981 americké občanství.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Změny v inkluzi dětem pomohly, školám vadí byrokracie a informační šumy

Lepší přístup učitelů k dětem se speciálními potřebami, ale také zmatky způsobené nedostatkem informací a spousta papírování navíc. Česká školní inspekce...  celý článek

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.