Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

StB plánovala v šedesátých letech únos novináře Pavla Tigrida

  8:04aktualizováno  8:32
Vypadá to, jako by se komunistický režim obával exilového novináře a spisovatele Pavla Tigrida víc než stovek ozbrojených vojáků. Nenávist komunistů k Tigridovi šla dokonce tak daleko, že v šedesátých letech nařídili tajné službě nejprve jeho únos, který mohl vyústit v likvidaci.

Demokrat Pavel Tigrid komunisty děsil. Snažili se ho unést a dostat ve Francii za mříže. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Když pak Tigrid utekl před československými rozvědčíky se štěstím na poslední chvíli z Budapešti do Paříže, pokoušela se ho Státní bezpečnost dostat ve Francii za mříže vypuštěním zpravodajské dezinformace.

StB podstrčila francouzské špionáži dokument, podle něhož se Tigrid stýkal s pučisty z Alžírské armády národního osvobození, kteří plánovali atentát na francouzského prezidenta de Gaulla. A Francouzi svou kontrarozvědku na Tigrida pro jistotu opravdu nasadili.

Až bondovskou mozaiku překvapivých plánů, faktů a událostí sestavil nyní badatel Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Maďaři se lekli

"Je to zvláštní. Tigrid byl jen novinář, nevyráběl rakety, pouze popisoval papír... A přesto jej ideologové komunistické strany k smrti nenáviděli," konstatuje Schovánek.

Jejich nevraživost vzrostla zejména poté, když Tigrid založil exilový časopis Svědectví pašovaný ke čtenářům v Československu a krátce nato navíc vyhodil rezidenta StB Milouše Vejvodu "Bartoše" (krycí jméno), který se ho snažil přimět ke spolupráci.

Smyčka se kolem Tigrida začala zatahovat v srpnu 1964, kdy maďarská státní bezpečnost informovala své kolegy v Praze, že Tigrid se zúčastní mezinárodního kongresu PEN klubu v Budapešti.

"Zatímco rozvědka doporučovala, aby byl Tigrid kontaktován a po dobu pobytu v Budapešti jen sledován, kontrarozvědka začala plánovat jeho únos z Maďarska do Československa," analyzuje archivní dokumenty Schovánek.

Náčelník odboru StB Vladimír Helísek navrhoval i jinou variantu: "Pokud by maďarští přátelé souhlasili, tak bychom mohli požádat o Tigridovo vydání."

Pavel Tigrid

Vlastním jménem Pavel Schönfeld (1917), publicista a politik. Jeden z nejvýznamnějších představitelů protikomunistického exilu.
Za 2. světové války se v Londýně podílel na exilovém vysílání.
Po roce 1948 znovu emigroval. Spoluzakládal českou redakci Rádia Svobodná Evropa.
Po listopadu 1989 ministrem kultury. V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát léky.

Na kongres PEN klubu do Budapešti přijel nakonec jak Tigrid, tak jeho únosce - rozvědčík Jiří Svoboda "Sviták".

Tigrid měl však podle Schovánka zase jednou velké štěstí: v Moskvě byl svržen generální tajemník komunistické strany Nikita Chruščov a maďarští tajní dali najednou od únosu - tehdy už amerického občana - Pavla Tigrida do Československa ruce pryč.

Jednoduše si pro jistotu kryli záda a raději spisovatele varovali, že StB naplánovala jeho únos. Tigrid na nic nečekal a okamžitě se vrátil do Paříže.

Operace Drozd

Komunističtí pohlaváři se ani tímto neúspěchem nenechali odradit a přikázali StB spustit další operaci s krycím názvem Drozd.

Tigridem byli doslova posedlí. StB proto nařídili, aby do spisovatelovy diskreditace zapojila i svého špičkového agenta z kabinetu pařížského policejního prefekta Gerarda Leconta "Sáma". Ten pak francouzské kontrarozvědce podstrčil dokument, který měl naznačovat, že Tigrid je pravděpodobně ve spojení s atentátníky na prezidenta de Gaulla.

"Sámovi to prezentujte tak, že jde o politický úkol, na jehož splnění má zájem strana," stojí v pokynech rozvědky pro Leconta.

"Jde o jeden z mnoha důkazů, že StB byla komunistickou policií, která klidně ohrozila svého nejdůležitějšího agenta, jakého kdy ve Francii měla. A to jen ve jménu jakési ideologie. Je to stejné, jako byste Jaromíra Jágra nechali hrát okresní přebor," srovnává Schovánek.

Leconte-Sámo předal například Praze informace francouzské kontrarozvědky o působení sovětské špionáže ve Francii a další desetitisíce tajných listin.

O tom, jaké manévry se kolem Pavla Tigrida odehrávaly, se jeho rodina od Schovánka dozvěděla až po Tigridově smrti před několika lety. Tedy i to, že za ním francouzská kontrarozvědka slídila.

Únosy zastavil husák

Pražské jaro v roce 1968 si lidé spojují s pádem cenzury a "obrodným" společenským procesem. Badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Radek Schovánek doporučuje, aby si sundali růžové brýle. "Stačí nahlédnout do ´kuchyně´ StB z té doby a vystřízlivíte," říká.

A co se v té "kuchyni" v době pražského jara odehrávalo?

Nejvíce mě udivilo, že lidé byli nadšeni demokratizačním procesem a doslova odečítali slova ze rtů tehdejších politiků, ale tajné operace StB běžely s vědomím komunistické strany na plné obrátky. Včetně pokusů zdiskreditovat režimu nepohodlného Pavla Tigrida. Tehdejší ministr vnitra Josef Pavel to mohl zastavit - ale nepodnikl zhola nic. Komunistická strana se nehodlala s nikým dělit o řízení země. A každého, kdo to zpochybňoval, nemilosrdně odstavila.

I v té době se stále plánovaly únosy kritiků režimu?

Skončilo to změnou strategie komunistické špionáže v roce 1972. Gustáv Husák nechtěl být podle některých informací spoluodpovědný za násilné akce rozvědky v zahraničí. Jedinou známou výjimkou je zaslání výbušniny Jiřímu Pelikánovi v roce 1975.

Jak si Husákův postoj vysvětlit?

Už z dob svého věznění nesnášel praktiky StB. Při výsleších a soudech ho jako jednoho z mála komunistických pohlavárů nezlomili. Prahnul sice až chorobně po moci, ale nechtěl, aby byla éra jeho vládnutí potřísněna krví, tak jako éra jeho předchůdců z padesátých let.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Silnice, na nichž se plánuje zavedení mýta
Jihočeský kraj chce rozšířit mýto i na další silnici I. třídy

I na jihočeských silnicích první třídy budou muset platit řidiči nákladních aut mýto. Kraj nejdříve návrh ministerstva dopravy odmítal, ale nyní na něj...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.