Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

StB měla i nacistické eso

  0:01aktualizováno  0:01
Nově objevené archivní materiály dokazují, že německý generál Rudolf Toussaint, poslední velitel hitlerovských armád v Praze, podepsal ve vězení závazek spolupráce s československou tajnou policií. Toussaint byl nejvýše postavený představitel německých okupačních sil, kterého Československo po komunistickém únorovém puči získalo pro špionáž.

Představitelé někdejšího Československa sázeli na jeho styky předními německými činiteli v době studené války. Mezi jmény jeho známých figuroval například někdejší čelný bavorský politik Franz Josef Strauss.

"Má možnosti získati zprávy nejcennějšího vojenského charakteru," napsal o Toussaintovi náčelník první správy československého ministerstva vnitra v roce 1955 v dokumentu, jehož kopii má MF DNES k dispozici. Toussaint, který byl po válce na seznamu válečných zločinců, podepsal spolupráci s rozvědkou 4. dubna 1955 a dostal krycí jméno Steiner.

Případ generála Toussainta přichází jen několik měsíců poté, co se ukázalo, že vedoucí představitelé KSČ včetně prezidenta Zápotockého tajně rozhodli, že omilostní a propustí z vězení Maxe Rostocka, spoluodpovědného za likvidaci Lidic. I ten po svém propuštění pro ně pracoval v Německu jako špion.

"Potvrzuje to teorii, že československá rozvědka ovládaná KSČ se pokoušela zavázat prakticky každého zajatého válečného zločince, protože to pro ni bylo výhodnější než ho potrestat. Tento její zájem umožnil, aby se tito lidé vyhnuli trestu," řekl historik Jiří Pernes.

Toussaint byl přitom původně odsouzen na doživotí v říjnu 1948. Soud mu kladl za vinu, že jako zplnomocněnec wehrmachtu a později jako velitel vojenského okruhu v protektorátu umožnil svým jednotkám, aby se podílely na obklíčení Lidic, že spolupracoval s K. H. Frankem na protipartyzánských akcích a že v době Pražského povstání nezakročil proti jednotkám SS, které zabíjely civilisty.

Na druhé straně řada svědků vypověděla, že Toussaint vystupoval spíše umírněně a nelišil se od ostatních generálů, kteří "jen" plnili rozkazy z Berlína. Jde však v tomto případě o další zapomenutou kauzu, kterou vydaly tajné komunistické archivy, nebo může být za Toussaintovo předčasné propuštění na svobodu ještě i dnes někdo pohnán k zodpovědnosti?

Tuto otázku už začali zkoumat pracovníci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Odpověď zatím neznají. Upozorňují však na to, že samo odhalení Toussaintova případu má velký význam pro dokreslení komunistické éry a metod, které používalo komunistické Československo.

"Československo se podpisem ministra zahraničí Jana Masaryka zavázalo, že bude respektovat takzvaný moskevský protokol, tedy že bude stíhat válečné zločince. Stíhalo je, ale jen do roku 1948. Pak už byli dáváni do jiného pytle a byli na tom lépe než například političtí vězni," řekl ředitel ÚDV Irenej Kratochvíl.

Z dokumentů skutečně vyplývá, že Toussaint patřil k prominentním vězňům. Někdejší absolvent malířské akademie v Mnichově měl v areálu věznice k dispozici ateliér a maloval obrazy. Tajná bezpečnost o něm jako o prominentním vězni dokonce nepokrytě mluvila.

Toussainta po válce zajali Američané a zapsali ho na listinu válečných zločinců. Později ho vydali do Prahy. Když však dlouho nebyl souzen, požadovali ho zpět. Ale neúspěšně. Ani v roce 1955 se Toussaint do Německa nedostal, a to i přesto, že se tehdy nechal zlomit a podepsal spolupráci StB a ochotně mluvil o své nenávisti k Američanům.

Ačkoli bylo plánováno jeho využití v SRN, ÚV KSČ rozhodl, že propuštěn nebude. Tajná služba jej aspoň využívala k získávání informací o osobních charakteristikách německých politiků a generálů, které znal. Dávali mu za to potraviny a kuřivo.
Do Německa se dostal v roce 1961. Zda poskytoval nějaké zprávy, není jasné, ale v roce 1964 byl definitivně vyjmut z evidence, protože mu bylo už 74 let. 

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.