"Cítíte se vinen?"
"Ano," zní okamžitá odpověď.
"Znamená to, že jste se dopustil špionáže na území Československé republiky?"
"Ano," ozve se opět okamžitě.
Tento podivný dialog uslyšela Alena Šimánková z Národního archivu v Praze, když si přehrála devětadvacetiminutový záznam, který náhodně našla. Byl připojen k jinému spisu.
Muž, který se na pásce ptal, byl státní prokurátor v jednom ze zinscenovaných procesů, v nichž bylo odsouzeno na 240 lidí. Jen jeden z nich však probíhal s cizincem, americkým reportérem prestižní tiskové agentury AP.
Na současný objev pásku upozornila právě agentura AP. Reportéra Williama Oatise vyslala agentura do Prahy v červnu roku 1950. Zatčen byl v dubnu následujícího roku, 4. července už před soudem odříkával svá přiznání.
"Dříve či později zlomili každého," řekl AP slovenský historik Slavomír Michálek, který o případu Oatise napsal knihu. Po praktikách StB "zodpovídal otázky absolutně mechanicky, jako by byl robot".
Státní tajná policie jej umístila na samotku, bez jídla a bez spánku. Podle historiků to bylo právě toto psychické mučení, které StB přineslo jeho přiznání.
"První den jsem připustil, že jsem psal neoficiální zprávy, což jsem dělal. Do tří dnů jsem přiznal, že se jednalo o špionáž, což - podle žádných západních standardů - nebyla. A do sedmi dní jsem se doznal, že jsem prováděl špionáž pro americkou vládu, což byla lež," napsal později sám Oatis.
"Poškodil jsem sebe i republiku..."
Na nově nalezené pásce říká před soudem i publikem: "Je mi líto, že jsem v této zemi prováděl špionáž. Dělal jsem to, protože jsem naslouchal špatnému druhu příkazů ze zámoří a dostal jsem se do vlivu špatného typu lidí tady v Československu. Poškodil jsem sám sebe, pošpinil jsem své přátele, poškodil jsem republiku a pomohl jejím nepřátelům. Poškodil jsem příčinu míru a pomohl příčině války. Znovu říkám, je mi to líto," citovala AP z pásku.
Podle pracovníka archivu Richarda Mahela spočívá velká hodnota záznamu právě v tom, že "výmluvně doplňuje naše poznatky o tomto případu, které stále ještě nejsou kompletní".
Důvod, proč se stal obětí zinscenovaného procesu právě Oatis, vysvětluje Michálek tak, že komunisté chtěli ukázat, že v tehdejším Československu není místo pro ty, kteří by chtěli informovat zbytek světa o tom, co se tu dělo. "AP byla zajímavá, protože to byla extrémně důležitá globální agentura, jejíž zprávy měly okamžitý dopad na celý svět," říká.
Oatis byl odsouzen k desetiletému vězení. Jeho čeští spolupracovníci Tomáš Svoboda, Pavel Woydinek a Petr Munz k dvaceti, osmnácti a šestnácti letům.
Všichni byli propuštěni dříve. Oatis dostal po několika žádostech i hrozbách americké vlády milost od prezidenta Antonína Zápotockého v květnu 1953.
