Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stavbě bytů na Cibulce v Praze 5 nic nezabrání

  12:23aktualizováno  12:23
Košíře - I když se v pondělí na stavbě bytového komplexu Bydlení Cibulka na Vidouli v Praze 5, proti kterému protestují občanská a ekologická hnutí, nestavělo, kauza se blíží ke svému konci. Městský soud totiž před týdnem zrušil investorovi stavby, firmě Metrostav-Intertrade, stavební povolení pouze kvůli administrativním chybám. Obě strany vědí, že jakmile pražský magistrát povolení znovu přezkoumá a chybné údaje opraví, investor komplex dostaví. Co je však hlavním důvodem protestů ekologů a tamních obyvatel? Ničí investor výstavbou krajinný ráz tamního ekosystému?

"Stavba má od počátku negativní vliv na přírodu a ráz krajiny. Investorovi jde jen o to, co nejdříve prodat své byty," prohlásila již několikrát Lenka Matoušková, vedoucí občanského sdružení Cibulka.

Jana Kejvalová, vedoucí odboru územního rozhodování, však tvrdí, že na projektu nikdo z odborníků neshledal žádné závady. "Projekt vyhovoval územnímu plánu a i stanoviska všech orgánů státní správy, jako například ministerstva životního prostředí, památkářů, hygieniků či zástupců dopravy, byla kladná," sdělila Kejvalová. "Ani námitky proti urbanistickému řešení jsme neměli, proto jsme návrh přijali a vydali platné povolení," dodala Kejvalová.

Nikdo z odborníků tedy neshledal na stavbě žádné nedostatky, proti projektu od začátku neprotestoval kromě ekologů a tamních obyvatel vůbec nikdo. Ale pohled na čtyři panelové domy uprostřed unikátní přírodní scenérie je děsivý. Neexistovalo jiné řešení?

"Samozřejmě, že návrhů mohlo být víc. My však pouze posuzujeme, jestli je návrh přípustný, ne jestli by mohl existovat nějaký lepší. Možná, že rozhodnutí stavět vícepodlažní byty na Cibulce bylo na hranici, ale stále bylo přípustné," podotkla Kejvalová.

Milada Vomastková, vedoucí odboru životního prostředí Prahy 5, je přesvědčena, že tamní krajině stavba prospěla. "Došli jsme k závěru, že nic hodnotného z hlediska přírody na tomto území nebylo. Krajina byla silně ovlivněna člověkem, areál byl využíván k průmyslové činnosti - od padesátých let tam byla tovární galvanovna. Lepší bylo prostor zkulturnit zástavbou než zachovat původního stav," uvedla Vomastková.

Ekologové jsou však přesvědčeni, že původní stav lokality byl přijatelnější. I když jim znečištěný a zanedbaný prostor vadil, nijak proti tomuto stavu v minulosti neprotestovali. "Těžko se protestuje proti odkališti či hromadám škváry. Navíc to nebylo tak nebezpečné. Nemohli jsme však nic jiného dělat než čekat, co se tam bude dít. Peníze na obnovu areálu nebyly," řekl Martin Skalský ze sdružení Děti Země.

Peníze na obnovení lokality musel tedy mít investor. "Celou druhou polovinu loňského roku jsme parcelu uklízeli a asanovali. Stálo nás to osmnáct milionů korun," tvrdí Petr Kotek, mluvčí investora, firmy Metrostav-Intertrade. "Panelové domy i celá dosavadní stavba respektuje okolní krajinu. Navíc projekt byl zhotoven v souladu s nevzhlednou budovou továrny. Jediného vážnější pochybení jsme se dopustili netrpělivým pokácením stromů na začátku roku," připustil Kotek.

Václav Beroušek, hlavní inspektor České inspekce životního prostředí, však vykácení stromů, které sice byly z většiny pouhou náletovou dřevinou, označil za protizákonné. "Povolení ke kácení, které firma dostala od Obvodního úřadu Prahy 5, ještě nenabylo právní moci," konstatoval Beroušek. Jan Řehák, ředitel firmy Intertrade, která pozemek vlastní, později přiznal, že vykácení stromů bylo záměrné. "Další průtahy by nám způsobily velké finanční ztráty," řekl Řehák. Klienti investora se tak možná i díky tomuto porušení zákona nastěhují do zhruba sto dvaceti luxusních bytů podle plánu v létě příštího roku.

 

Názor památkáře mIloše Solaře na stavbu Cibulka

Stavba je z urbanistického hlediska velký lapsus

Zásada, že právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého, platí odedávna i v urbanismu. Mnozí dnešní stavebníci by se asi divili, jak přísné podmínky platily v českých městech ve středověku.

Dana Novotná nedávno publikovala studii o historickém stavebním právu. Například podle brněnské právní knihy písaře Jana z roku 1353 "ten, kdo staví stavení, které by bylo městu ke škodě, bude pohnán před soud a stavba bude zakázána. Kdyby ji nestrhl a někdo tím utrpěl škodu, propadá za trest hrdlem i statkem."

V souvislosti s nedávným rozhodnutím Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno stavební povolení na spornou výstavbu bytových domů "Bydlení Cibulka", neuškodí připomenout, jak k věci přistupovali naši předkové. Svah nad Plzeňskou třídou je zaplněn rodinnými domky. Zastavěné území ohraničuje ulice Naskové. Za ní se zdvihá stolová hora Vidoule, která je součástí širšího celku lesoparku Košíře - Motol.

Za hranicí zástavby, tedy na jižní straně ulice Naskové, stojí pouze bývalá továrna ZPA Křižík postavená v padesátých letech. Areál nyní vlastní firma Intertrade. Ta se rozhodla na volných pozemcích postavit bytový komplex. Pojmenovala jej podle nedaleké známé usedlosti Cibulka.

Historická Cibulka ovšem leží daleko níž po svahu a s předmětným místem nemá nic společného. Prvním předpokladem, aby se na pozemcích mohlo stavět, byla změna územního plánu. Při jejím projednávání v roce 1994 byla mimo jiné stanovena podmínka, že "charakter a výška budoucí výstavby musí odpovídat stávající okolní rodinné a bytové zástavbě".

To by znamenalo, že na předmětných pozemcích mohou být postaveny v podstatě pouze rodinné domky. Využití území se pak v územním plánu měnilo ještě jednou, a to z čistě obytného na všeobecně obytné. Při změnách nebyly žádné speciální regulační podmínky stanoveny. Tak se stalo, že rozestavěné čtyři bloky pětia šestipodlažních bytovek platnému územnímu plánu neodporují.

Od lidí, kteří bydlí v rodinném domku a přes ulici mají les, by se dalo čekat, že se budou jakékoliv nové výstavbě intenzivně bránit. Ať už zde bude postaveno cokoliv, pocit bezprostředního sousedství s přírodou bude pryč. Možnost výstavby však nebyla zpochybněna. To je třeba si dobře uvědomit. Svým způsobem je to projev občanské odpovědnosti starousedlíků.

Jádrem sporu mezi investorem a občany je výška a forma zástavby. Není těžké posoudit dodržení technických, hygienických nebo ochranářských směrnic, které se dají vyjádřit v metrech nebo jiných měřitelných jednotkách. Požadavek, aby stavba byla v souladu s rázem krajiny, je uchopitelný mnohem hůře.

To však neznamená, že není oprávněný. Urbanismus je stejně jako architektura disciplínou nejen technickou, ale také uměleckou. Za tím uměním si musíme představit právě cit pro dané místo a okolní krajinu. To jsou kategorie, které se často dostávají do rozporu se zájmem investorů prosadit stavbu pro sebe ekonomicky co nejvýhodnější, což zpravidla znamená co největší.

Cibulka není jedinou lokalitou postiženou povolením neadekvátní formy zástavby, která má být navíc nepřiměřeně vysoká. Připomeňme vinohradskou Zvonařku. Tam je problém úplně stejný. Postavit na nejvyšším místě svahu zastavěného rodinnými domky hradbu bytovek, které svou výškou zakryjí přirozenou dominantu Vidoule, je z urbanistického hlediska velký lapsus. Něco takového nelze zdůvodnit. Také to zdůvodněno není.

V územním rozhodnutí se píše, že nové domy nebudou vyšší než vedlejší továrna a že nenaruší panorama historického centra. To je sice pravda, ale s nežádoucím zakrytím kopce a ignorováním stávající struktury zástavby to nemá žádnou souvislost. Navíc továrnu postavenou za pochybných okolností lze těžkou přijmout jako měřítko, které by mělo určovat podobu celé lokality.

Kdo a na jakém základě rozhodl, že soulad s rázem krajiny má být poměřován zrovna osaměle trčící převýšenou fabrikou? Řešení sídliště Cibulka není podloženo žádnou nezávislou urbanistickou studií. Posuzovaly se pouze návrhy předkládané investorem. Kritériem souladu s rázem krajiny byl územní plán. Ten ovšem není natolik podrobný, aby mohl zohlednit specifika jednotlivých lokalit.

Navíc se v průběhu projednávání měnil. Podrobná územní dokumentace - regulační plán - nebyla v tomto případě zpracována. Absence regulačních podmínek, které by vycházely z nezávislého posouzení a byly by ušity na míru danému místu, je chybou. Kdyby byly správně a včas stanoveny, nemuselo k nynějšímu sporu vůbec dojít. Investor v průběhu projednávání navrhoval i stavby, o kterých bylo předem jasné, že je nelze povolit.

Byly totiž situovány do ochranného pásma a jejich nepřípustnost šla změřit na metry. Přesto to "zkusil". Takové jednání není trestné ani nepřípustné. Je pouze morálně vadné. Vzpomeňme si, že pozemek byl vykácen bez platného povolení. Připomeňme, že stavba přes rozhodnutí soudu pokračuje.

Nepříjemné otázky vyvolané rozestavěným sídlištěm Cibulka jsou vlastně dvě. První se týká nevhodnosti navrhované stavby, druhá způsobu jejího prosazování. Ta první je lokální. Ta druhá obecná. Obě by měly být vyřešeny co nejdříve. Mimo jiné proto, že kolem Vidoule se plánuje pět dalších obytných celků. Výsledek kauzy Cibulka bude určitě vnímán jako precedent toho, co všechno si lze dovolit.

 

 

Rozestavěný bytový komplex Cibulka v Praze 5. (15. sprna 2000)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kandidát na prezidenta Jiří Hynek (vlevo) a mentor Realistů Petr Robejšek. (17....
Realista Hynek získal podporu 22 poslanců pro prezidentskou kandidaturu

Kandidát na prezidenta Jiří Hynek podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho 22 poslanců z pěti politických stran, řekl...  celý článek

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš při volební superdebatě iDNES.cz a MF DNES v...
Babiš pomocí státu ničil oponenty, tvrdí Zaorálek. Výmysl, opáčil šéf ANO

Podle volebního lídra ČSSD Lubomíra Zaorálka jsou v Česku pomocí zajišťovacích příkazů likvidovány firmy, které jsou konkurencí pro podnikatelské aktivity...  celý článek

Po několikaměsíční rekonstrukci se v pondělí 31. října opět otevřel pro zájemce...
Rodiče posílali peníze na plavání dětí, šly ale do trenérovy firmy

Peníze, které rodiče poslali do znojemského plaveckého oddílu, nešly za dětmi, ale do soukromé firmy jejich trenéra. Tomu teď hrozí trestní stíhání za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.