Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stav nebezpečí kvůli záplavám skončil

  11:52aktualizováno  11:52
Olešnice - Největší škody v zaplavených vesnicích na Blanensku a Žďársku se podařilo zlikvidovat. Po týdnu byl odvolán stav nebezpečí už i ve Štěpánově na Žďársku. Lidé ovšem stále pokračují v uklízení. Pomáhat jim bude i nadále několik desítek vojáků z bučovického pluku civilní ochrany. Škody byly zatím vyčísleny na více než sto milionů korun. Velká voda stála život dvě starší ženy.

Žďársko
Největší škody na Žďársku povodeň způsobila na silnicích a mostech, například asi 53 milionů korun si vyžádá oprava silnice první třídy z Bystřice nad Pernštejnem do Boskovic.

Státní fond dopravní infrastruktury v úterý pro kraj Vysočina schválil na opravy komunikací 75 milionů korun. Odbor dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu vydá podle radního Petra Pospíchala havarijní výměr, který nařídí zabezpečovací práce. Podle zákona o zadávání veřejných zakázek kraj vyzve pouze jednoho zájemce, aby se urychlila oprava silnice. Měla by být opravena ještě letos.

Obyvatelé Štěpánova za poslední týden odstranili bahno a naplaveniny ze sklepů, ulic, studní i čistírny odpadních vod. Vojáci také provizorně přemostili Hodonínku, aby se dostali se ke čtyřem odříznutým rodinným domům. Pracovníci Lesů České republiky zase čistí a prohlubují koryto říčky.

Blanensko
"Stav nebezpečí trval pět dnů. Teď už nemá smysl, protože další přívalové deště nehrozí," řekl hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Opatření v pěti obcích okresu vyhlásil ve středu 17. července, aby urychlil uklízení škod a protože hrozily další záplavy.

Po zrušení stavu nebezpečí už vojáci nebudou obcím pomáhat tak jako dosud, ale v regionu zatím zůstanou. "Vojáky potřebujeme ještě asi týden," podotkl starosta Olešnice Zdeněk Peša.

Na mimořádném jednání krajští zastupitelé schválili téměř pětimilionovu dotaci pro radnice zničených obcí.

Peníze jsou určeny především na opravu silnic. V sumě je zahrnuta také stotisícová pomoc Žabčicím na Brněnsku, přes které se minulé úterý přehnala silná vichřice, blízká tornádu.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Policie vyřešila první rabování
Policisté zaznamenali během odstraňování škod v Olešnici první krádež . Neznámý zloděj vykradl odstavené auto.

Povodňového zloděje
čeká rychlý trest

"Zloděj využil zmatku v obci a násilím vnikl do odstavené dodávky," řekl ČTK starosta Zdeněk Peša. Z automobilu pachatel ukradl nářadí místního řemeslníka. Majitel dodávku musel přes noc odstavit v části zvané Dolní Vejpustky.

"Auto zůstalo na opuštěném místě. Kdyby stálo před domem řemeslníka, bránilo by průjezdu bagrů," dodal Peša. S podobným případem se za tři dny prací zatím nesetkal.

Krajská policejní mluvčí Kamila Janíčková dosud nemá informaci, že by byl pachatel krádeže zadržen. Upozornila však, že ani v takovémto případě nemohou orgány činné v trestním řízení postupovat nad rámec trestního zákona.

"Pokud se muž dostane před soud, bude záležet až na soudci, zda stanoví trest například v horní hranici trestní sazby," doplnila.

Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek je krádeží rozhořčen. "Je to hyenismus, který je potřeba potírat." Podle něj se na místa katastrof vždy stahují živly, které nemají úctu k majetku druhých.

Ministr slíbil opravit silnice do zimy
Podle odhadu ministra dopravy Milana Šimonovského, který do oblasti dorazil v pátek 19. červcence, záplavy způsobily na silnicích škodu nejméně za zhruba 130 milionů korun. "V úterý se sejde správní rada fondu dopravní infrastruktury a bude hledat potřebné peníze," uvedl.

"Silou vody jsem zděšen," řekl ministr na silnici mezi Štěpánovem a Kunštátem, kde byla objevena jedna z obětí záplav. Koryta řek musejí být podle Šimonovského budována příště tak, aby se voda nedostala snadno ze svého toku a nezpůsobila zbytečně vyšší škody.

Ministr také hledá řidiče kamionu, který v pondělí večer varoval na silnici před Štěpánovem ostatní vozidla před jízdou po zničeném mostu. "Zachránil tak možná dalším ztrátám na lidských životech," dodal.

Škody nebudou hned tak odstraněny
Lépe než Crhovští jsou na tom lidé v Olešnici. V obci je podle starosty Zdeňka Peška spraveno vodovodní potrubí, kanalizace, může fungovat mlékárna. Zbývá vyvézt zničené věci z vytopených domů a zprovoznit všechny komunikace.

V obou obcích začalo v noci na pátek opět pršet, déšť je však slabý a problémy nepůsobí.

Pondělní záplavy postihly na Blanensku pět obcí. Nejvíce Olešnici, Crhov a Hodonín u Kunštátu, a také Štěpánov na sousedním Žďársku. Při povodni zahynuly dvě ženy, více než 50 domů bylo zcela pod vodou. Předběžné škody jsou v řádu stamilionů korun.

Starosta v části Olešnic také vyhlásil zónu, kam smějí vstupovat pouze místní obyvatelé a odklízecí čety. Opatření slouží proti senzacechtivých turistům.

S odklízením stop po ničivé povodni pomáhají obyvatelům obcí také vojáci z brigády Civilní ochrany v Bučovicích. Velká je solidárnost podnikatelů. "Blízký pivovar nám sem vozí množství piva zdarma, přispívají také uzenáři, pekaři, kuchařky nenastupují dovolenou a vaří brigádníkům," vyzdvihuje solidaritu lidí olešnický starosta.

Obec Štěpánov dostala peníze od kraje
Zastupitelé kraje Vysočina na mimořádném zasedání schválili příspěvek milion korun na pomoc při odstraňování následků záplav pro obec Štěpánov nad Svratkou na Žďársku. "Sice jsem s tím trochu počítala, přesto jsem zastupitelům strašně vděčná, že pochopili situaci," řekla starostka Štěpánova Jaromíra Brázdová.
 
Podle hejtmana Františka Dohnala se v obci daří velmi dobře organizačně zvládat odstraňování vody a bahna ze zatopených domů, cest a prostranství. Problémem je však okamžité placení těžkých mechanismů, vysoušečů a dalších technických prostředků. Právě na tyto účely obec použije příspěvek od kraje.

Nebezpečí hrozí i ve Štěpánově
Stav nebezpečí vyhlásil i šéf kraje Vysočina pro obec Štěpánov. Má trvat dvacet dnů.

"Přišla nepříznivá předpověď počasí, podle níž hrozí další přívalové deště. Mohly by napáchat ještě větší škody, než pondělní záplavy," řekl ve středu iDNES hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek.

Firmy a vojáci mohou díky vyhlášení stavu nebezpečí také jednodušeji postupovat při odstraňování škod.

"Není třeba nutné žádat o stavební povolení při stavbě provizorní cesty, kácení stromů, bourání překážejících staveb. Ohrožené území se také musí přednostně zásobovat vodou, elektřinou a plynem," popsal další apsekty stavu nebezpečí Juránek.

Obce také mohou přeřadit mladé muže, kteří jsou na civilní službě, na potřebnější práci. "Všechna opatření jsou hlavně kvůli bezpečnosti lidí a potom majetku," dodal.

Záplavy v západní Evropě:
Německo, Rakousko, Švýcarsko

Škody odstraňují vojáci i dobrovolníci
V Hodoníně u Kunštátu odklízí těžká armádní technika masu naplavenin. Vojáci bučovického pluku civilní ochrany se v úterý večer ani nevrátili na základnu.

"Starostové jim sehnali bydlení, takže mohli už od rána pracovat. Je potěšitelné, že i lidé, které povodeň nezasáhla, pomáhají ostatním v obcích," podotkl hejtman Juránek.

Kraj počítá škody na desítky milionů
Vedení Jihomoravského kraje od úterního rána sčítá škody ve třech zaplavených obcích. "Postiženým obcím kraj pomůže ze všech sil. Je jasné, že taková obec, jako například Crhov, nebude mít k odstranění škod peníze v rozpočtu," poznamenal hejtman. Možnosti vidí i ve spolupráci s ministerstvem vnitra.

Hejtman pro iDNES uvedl, že škody půjdou do desítek milionů korun. "Největší položky budou tvořit opravy silnic a dvou zcela zničených mostů na Blanensku. Předpokládáme, že to bude stát až sedmnáct milionů. Dalších nejméně patnáct milionů korun si vyžadá odstranění škod na majetku obcí."

Podle něj však škody budou vyšší a ještě do nich nejsou zahrnuty požadavky obyvatel postižených obcí.

Nejvíce škod je v Crhově
Nejvíce škod napáchala rozvodněná říčka Hodonínka v obci Crhov, sdělil ředitel Hasičského záchranného sboru Blansko Jiří Maňoušek. Na obecním majetku tam činí škody 15 milionů, na soukromém pak až 25 milionů korun, uvedl.

Několik domů v Crhově má utržené zdi a narušenou statiku. V Olešnici škody na obecním majetku vyšetřovatelé hasičů odhadli na 12 milionů, na soukromém pak na osm až deset milionů. Zcela pod vodou se v pondělí večer ocitlo 50 z 650 olešnických domů.

Voda výrazně poničila místní koupaliště, knihovnu, kulturní dům a čističku odpadních vod.

V Křtěnově jsou na obecním majetku škody za čtyři miliony, na soukromém pak za milion. Ve Zbraslavci voda poničila majetek za zhruba dva miliony, v Hodoníně u Kunštátu za šest milionů, v Kunštátu za tři miliony a ve Svitávce za 3,5 milionu.

Česká pojišťovna vyplatí přes 30 milionů

Česká pojišťovna předpokládá, že vyplatí na povodňové škody přes 30 milionů korun. Největší položky jim hlásí klienti z Blanenska, Uherskohradišťska a Žďárska. Škody jsou hlavně na rodinných domcích a chatách. Milionové škody způsobily kroupy a silný vítr také zemědělcům.

"Jen na Blanensku způsobily poslední bouřky s kroupami a silnou vichřicí škody za patnáct milionů. Poničeny byly především rodinné domky a chaty, jejich počet může dosáhnout tří set," sdělil ředitel odboru komunikace České pojišťovny Richard Kapsa.

Zemědělce na jižní Moravě připravily kroupy o velkou část úrody. Škody, hlášené České pojišťovně, zřejmě překročí 15 milionů. "Konečné číslo ještě zvýší kroupy, které v úterý na Hodonínsku stačily zničit velkou část úrody zemědělskému družstvu v Čejkovicích," podotkl Kapsa.

Lidé mohou hlásit škody na všech pracovištích České pojišťovny, pojišťovací agenti si zřídili přechodně kanceláře i na obecních úřadech v postižených obcích.

Aktuální předpověď počasí

Gross: Pomoc zatopeným fungovala
Ministr vnitra Stanislav Gross ocenil v zaplavených obcích na Blanensku pomoc amatérských hasičů a záchranářů. "Všechno fungovalo tak, jak ve vypjatých situacích má."

Starostům slíbil pomoc při odstraňování škod. Ministerstvo jim například poskytne vysoušeče.

"Lidé v tom nezůstanou sami," dodal ministr. Do Olešnice, Crhova a Hodonína u Kunštátu na Blanensku ho doprovodil nový ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, do jehož resortu odstranění škod patří.

Do obcí přijeli s ministry i psychologové. Věnovali se mimo jiné staršímu muži, jehož sedmašedesátiletá manželka při povodni zemřela. Muž, který má zlomenou nohu, už během záchranných prací odmítal opustit dům.

Utopené ženy strhla záplavová vlna
Čtyřiašedesátiletou ženu z Crhova na Blanensku našli hasiči a policisté v úterý ráno asi 150 metrů od jejího domu. Sousedé ji viděli naposledy zavírat branku. "Pak přišla voda a ženu strhla s sebou," míní okresní policejní ředitel v Blansku Radomír Diblík.

Šestašedesátiletou chatařku z Hodonína u Kunštátu odnesla rozvodněná říčka Hodonínka až k obci Štěpánov na Žďársku, což jsou odhadem zhruba čtyři kilometry.

"Příčiny smrti zjistí pitva. Nemuselo to být utonutí, ale například srdeční slabost," podotkla jihomoravská policejní mluvčí Dagmar Bartoníková.

Crhov: jeden dům hrozí zřícením
V Crhově, kde hasiči evakuovali z domů šest lidí, má jeden rodinný dům narušenou statiku a hrozí, že se zřítí. I další domy mají pobořené zdi a zničené ploty. "Někteří lidé museli přespat u sousedů," uvedl starosta Crhova Miloš Boček. Rozvodněná říčka Hodonínka odplavila také na deset automobilů. 

ZÁPLAVY NA BLANENSKU

Prohlédněte si mapu,
kde všude řádila voda

další mapy

V noci se v Crhově částečně podařilo obnovit dodávku elektrické energie. "Nedávno jsme dokončili silnici za milion korun. Po potopě jsou v ní dvoumetrové krátery. Před týdnem vysvěcenou kapličku by teď nikdo nepoznal," posteskl si Boček.

Zpravodajka MF DNES z místa hlásila, že po vesnici jsou poházeny desítky vytrhaných stromů. "Jeden dům přišel i o kus zdi, je tu spousta bahna. Ve vesnici pracují čtyři jednotky hasičů a přijeli i vojáci z bučovického pluku civilní obrany," popisuje situaci zpravodajka.

Starosta Boček uvedl, že polovina z šedesáti domů v obci je zaplavených, někteří lidé nemají kde bydlet. "Smrt jedné z naších obyvatelek je tragédií pro celou obec. Určitě vyvěsíme na obecním úřadě černý prapor," podotkl Boček.

ŘIDIČI POZOR!

Jak jsou průjezdné silnice v Jihomoravském kraji?

dopravní zpravodajství

Zničený most, prasklá hráz
V Křtěnově poničila povodeň silniční most. V Sychotíně, kde praskla hráz osm let starého rybníka, byla silnice směrem na Kunštát na Moravě zcela nesjízdná. V Hodoníně u Kunštátu musel policejní vrtulník zachraňovat dva lidi ze zatopené chaty.

Kvůli bouřce museli blanenští hasiči vyjíždět i do Horního Poříčí na Blanensku, kde blesk zapálil stodolu. Nikdo nebyl zraněn. Přívalový déšť zatopil ulice a sklepy i v Kunštátu. Nesjízdná byla i tamní komunikace.

Olešnice: voda dosáhla 1,5 metru
Přívalový déšť zaplavil Olešnici. Voda v domech sahala až do výše jednoho a půl metru. Hasiči museli obyvatele jednoho z nich evakuovat na lanech. "Byl vyhlášen stav ohrožení. Lidé by neměli vycházet. Jen ti, kteří mohou pomoci," řekl večer starosta Zdeněk Peša.

Jedna z přístupových cest k Olešnici se ocitla pod vodou. Zcela pod vodou bylo na 50 budov. Lidé se museli skrýt ve vyšších patrech."Voda tekla všemi silnicemi. Potok, který má jinak čtyři metry v průměru, se rozlil do šířky padesát metrů na louky a mezi domy," podotkl starosta.

Voda strhla mlékařskou cisternu, která poničila několik domů. Hladina říčky
Hodonínky se místy zvýšila až o dva metry. "Voda výrazně poničila koupaliště, knihovnu, kulturní dům a bohužel i čističku odpadních vod," řekl Zdeněk Peša.

Starosta potvrdil, že obec má ochranné hráze a poldry pro takzvanou třicetiletou vodu. "Toto však byla asi stoletá voda," posteskl si. Přívalový déšť měl hodnotu 171 milimetrů na čtvereční metr.

POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Červenec 1997 - Největší a nejničivější záplavy 20. století postihly třetinu České republiky - zasáhly 536 měst a obcí v 34 okresech, způsobily materiální škody přes 63 miliard korun a připravily o život 50 lidí. Většina z obětí utonula, někteří zemřeli v souvislosti s povodní z jiných důvodů. Nejvíce obětí v jedné obci bylo v Troubkách na Přerovsku, kde při povodni zahynulo devět lidí.
Červenec 1998 - Při velkých záplavách, jež postihly území o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních ve východních Čechách v okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod, byly zaplaveny tři desítky obcí. Utonulo šest lidí, většinou starších. Nepřímou obětí záplav se stal jeden z dobrovolných záchranářů z Prahy, který zahynul při dopravní nehodě u Čechtic na Rychnovsku.
Březen 2000 - Tající sníh a vydatné srážky výrazně zvedly hladiny řek téměř na celém území republiky. Povodňová vlna, jež zasáhla především střední toky řek v severních a východních Čechách a na Moravě, si vyžádala tři oběti na životech. Dva lidé v důchodovém věku utonuli ve vodách rozvodněné Jizery. Třetí obětí se stal mladý vodák, který utonul při sjíždění rozvodněné řeky Ploučnice na gumovém člunu.
Květen 2001 - Jeden lidský život si vyžádaly bouřky, které zasáhly především severozápadní Čechy. Na následky podchlazení zemřela pětasedmdesátiletá žena z Ostrovce na Tachovsku, které přívalová voda zatarasila cestu do jejího domu.
Červenec 2001 - Přeháňky a nasycená povodí znepříjemňovaly život především lidem na severovýchodě Moravy. Na Novojičínsku se utopil sedmačtyřicetiletý bezdomovec poté, co v Rožnově pod Radhoštěm spadl z mostu do rozvodněné řeky Lubiny, na níž byl vyhlášen první povodňový stupeň.
Červenec 2002 - Smrt dvou starších žen si vyžádaly rozsáhlé povodně na Blanensku. Čtyřiašedesátiletou ženu z obce Crhov na Blanensku našli policisté asi kilometr za obcí. O dva roky starší chatařku z Hodonína u Kunštátu odnesla rozvodněná říčka Hodonínka až k obci Štěpánov na Žďársku.

Přívalový déšť zatopil ulice a sklepy v Kunštátu na Moravě. Nesjízdná byla i místní komunikace. V Olešnici dokonce sahala voda v rodinných domech až do výše jednoho a půl metru. Starosta vyhlásil stav ohrožení. (15. července 2002)

Přívalový déšť zatopil ulice a sklepy v Kunštátu na Moravě. Nesjízdná byla i místní komunikace. V Olešnici dokonce sahala voda v rodinných domech až do výše jednoho a půl metru. Starosta vyhlásil stav ohrožení. (15. července 2002)

Přívalový déšť zatopil ulice a sklepy v Kunštátu na Moravě. Nesjízdná byla i místní komunikace. V Olešnici dokonce sahala voda v rodinných domech až do výše jednoho a půl metru. Starosta vyhlásil stav ohrožení. (15. července 2002)

Přívalový déšť zatopil ulice a sklepy v Kunštátu na Moravě. Nesjízdná byla i místní komunikace. V Olešnici dokonce sahala voda v rodinných domech až do výše jednoho a půl metru. Starosta vyhlásil stav ohrožení. (15. července 2002)

Přívalový déšť zatopil ulice a sklepy v Kunštátu na Moravě. Nesjízdná byla i místní komunikace. V Olešnici dokonce sahala voda v rodinných domech až do výše jednoho a půl metru. Starosta vyhlásil stav ohrožení. (15. července 2002)

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku okolí obce Olešnice, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Rozsáhlé povodně na Blanensku zabily dvě starší ženy. Podle policie nemusí být za jejich smrtí utonutí, ale například srdeční slabost. Příčiny smrti určí pitva. Na obrázku obec Crhov, 16. července 2002.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.