Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stav lesů v Krušných horách se zatím nelepší

aktualizováno 
H o r a S v a t é h o Š e b e s t i á n a -
Zima je k churavým lesům v severozápadní části Krušných hor milosrdná. Sněhová pokrývka zakryje i ty stromy, které odumřely nebo odumírají, takže na první pohled vypadají hory idylicky. Lesníci však vědí své. "Zdravotní stav lesů se jednoznačně zhoršuje," konstatuje František Morávek z vedení státních Lesů, kterým patří největší část porostů v zemi. Ani menší vlastníci v Krušných horách na tom nejsou lépe. "Vzpomínáte? Ještě před rokem tady byly smrky. Některé větve sice měly uschlé, ale dávali jsme jim naději, že by snad mohly přežít," ukazuje ředitel Městských lesů Chomutov František Vohralík na jedno z mnoha míst nedaleko hraničního přechodu Hora Svatého Šebestiána. Stromy, které měly loni na jaře zbarvené do hněda jen některé větve (zatímco jinak byly zelené), jsou už pokácené a leží na nich čerstvý sníh. Nevydržely, přežilo jen několik. "Na jaře chceme mezi ně vysázet nové smrky," říká Vohralík.
PO SMRKU ZAČÍNÁ MIZET I ODOLNÁ BŘÍZA A OLŠE
Krušné hory jako by nepatřily do optimistických zpráv o životním prostředí. Zatímco jinde se lesy - pomaleji či rychleji vzpamatovávají, na krušnohorských svazích a náhorních plošinách to neplatí. Po listopadu 1989 přitom všichni věřili, že se začnou uzdravovat i tady. První vystřízlivění přišlo v zimě na přelomu roku 1995 a 1996, kdy severozápadní část Krušných hor postihla největší ekologická katastrofa za mnoho let: zplodinami z elektráren, chemiček či uhelných dolů bylo poškozeno více než tři tisíce hektarů smrku ztepilého. Před rokem začala usychat bříza, která má pověst dřeviny, jež vydrží vše. Letos se přidala i olše. "Je to pro nás tragédie, nepočítali jsme s tím, že nám začnou odcházet i břízy a olše," přiznává František Morávek ze státních Lesů. S obnovou těchto porostů ovšem budou velké problémy, lesníci je vysazovali na místech, kde by jiné, méně odolné dřeviny nevydržely. Teprve v ochranném stínu bříz měly růst citlivější stromy. "Obnova těchto porostů bude velmi drahá a zdlouhavá," upozorňuje Morávek. Náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Bohumír Lomský připomíná, že krušnohorským lesům nebezpečí stále hrozí. Půda je totiž z minulých desetiletí prosycena těžkými kovy i sírou. "Jen olova je v zemi až desetinásobek množství, které je považováno za kritické," tvrdí Jan Materna z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. "Bude trvat minimálně desítky let, než se půda pročistí," předpokládá.
POMOCI MÁ ZALESNĚNÍ A DŮKLADNÉ ODSÍŘENÍ
Lesy jsou oslabeny a stačí málo, aby se zase položily. I po odsíření elektráren a chemiček budou komíny vypouštět do ovzduší škodliviny, i když mnohonásobně méně než třeba před třemi lety. Lesní hospodářka Eliška Nováková vyčítá lesníkům, že v sedmdesátých letech vykáceli imisemi poškozené stromy a nahradili je semenáčky ze zdravého prostředí. "Zlikvidovány byly i relativně zdravé stromy, které mohly plodit potomky navyklé na znečištěné prostředí," uvádí Nováková. Lesníci to však odmítají. "Smrk do této oblasti vždycky patřil," namítá František Morávek ze státních Lesů. Podnik tu vysazuje i dalších dvacet druhů dřevin. "Každý rok zalesňujeme v Krušných horách asi tisíc hektarů. Jen za poslední tři roky nás to stálo zhruba půl miliardy korun," uvedl Morávek. Také Městské lesy Chomutov postupně - pokud jim to stále prázdnější obecní pokladna dovolí - kácejí uhynulé stromy a vysazují nové. "Tady ale suché smrky ještě pár let necháme, budou chránit zdravé stromy," zmiňuje se ředitel městských lesů František Vohralík o hustém porostu, který tvoří asi třicetileté smrky. Na pohled je necelá polovina uschlá. A co čeká krušnohorské lesy tuto zimu? Nepostihne je další pohroma? "Letošní zima bude zkušební. Počkáme, jak se projeví odsíření. Zatím to vypadá slibně," říká náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Šantroch. Zatímco ve městech už kvůli husté automobilové dopravě začal "řádit" smog, na svazích Krušných hor je čistý vzduch. "Je to díky odsíření," vysvětluje Šantroch, který se domnívá, že taková katastrofa jako předminulou zimu se už nebude opakovat. Ředitel Vohralík krčí rameny: "Uvidíme."
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha. Za války spolupracoval s odbojem a...
Zemřel válečný veterán a účastník Pražského povstání Antonín Štícha

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se...  celý článek

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Ilustrační snímek
Policisté hrají v pořadu Primy, prezidium jejich účinkování prošetřuje

Policejní prezidium se ohradilo vůči pořadu Policie v akci televize Prima. Vedení policie vadí, že vznikl bez jejího vědomí a že v něm účinkují skuteční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.