Letoun F-16 nizozemského letectva

Letoun F-16 nizozemského letectva | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Země Beneluxu budou společně chránit svůj vzdušný prostor

  • 20
Představitelé Belgie, Lucemburska a Nizozemska podepsali průlomovou dohodu, první svého druhu v rámci Evropy, o společné ochraně vzdušného prostoru. Ve střežení nebe nad celým Beneluxem se budou od roku 2017 pravidelně střídat nizozemské a belgické stíhačky.

„Dohoda je krokem vpřed v posílení evropské vojenské spolupráce,“ uvedl belgický premiér Charles Michel v oficiálním prohlášení.

Smlouvu podepsali představitelé zemí ve středu s tím, že by měla vstoupit v platnost ještě v roce 2016. Následující rok by se už pravidelně měly v ochraně vzdušného prostoru nad celým Beneluxem střídat nizozemské a belgické stíhačky. Lucembursko nadzvukové letectvo nemá.

Česko-slovenské nebe

O podobném projektu se už dlouhé roky diskutuje taky v Česku a na Slovensku. První plány, že by Češi a Slováci chránili nebe nad oběma zeměmi společně, se datují už do období let 2000 až 2002. Velmi odvážně vize dokonce počítaly s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem. Z plánů a velkých prohlášení ale dosud vždy sešlo, většinou z technických a finančních důvodů. Až nyní se zdá, že by mohlo dojít k posunu. Slovensko totiž hledá náhradu za dosluhují letouny MiG-29 a jako vhodná varianta se jeví pronájem švédských strojů JAS-39 Gripen, podobně jako v Česku a Maďarsku.

Dohoda států Beneluxu je naprostou novinkou v evropské obranné politice. Země se totiž v rámci vlastního takzvaného „Air Policingu“ dohodly i na pravidlech zásahu proti takzvanému „renegátovi“ - tedy unesenému civilnímu letounu, které by mohlo představovat teroristickou hrozbu.

Kdyby například teroristé unesli civilní stroj a chtěli s ním zaútočit na některé město podobně jako 11. září 2001 v USA, mohou podle dohody v krajním případě letoun sestřelit nizozemské stíhačky nad belgickým územím a obráceně.

O sestřelení rozhodnou autority

Takový mandát například čeští letci během dvou misí NATO v Pobaltí, kdy chránili vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, neměli. Unesený stroj mohli pouze doprovázet a sledovat.

„Pracujeme společně. Strašlivé události posledních měsíců nás velmi motivují,“ konstatoval nizozemský premiér Marc Rutte s odkazem na nedávné teroristické útoky ve Francii a Dánsku.

Postup při identifikaci a zneškodnění nebezpečného letounu ovšem vyvolává řadu právních otázek, kterými se budou zabývat parlamenty všech tří zemí během ratifikačního procesu.

Dohoda zatím stanovuje, že rozhodnutí o sestřelení civilního letounu zůstane odpovědností takzvaných národních autorit. V Belgii má v tomto hlavní slovo premiér, v Nizozemsku ministr vnitra a spravedlnosti. Lucembursko předem vyloučilo použití smrtící síly nad svým územím.

Obě země ve vzduchu přezbrojí

V současnosti mají Nizozemci i Belgičané k ochraně nebe vyčleněny v neustálé pohotovosti po dvou stíhačkách F-16. Nizozemské letectvo má 61 letounů F-16, belgické 54.

Nizozemské vzdušné síly plánují v roce 2019 přezbrojení na nové letouny páté generace F-35. Podobně i Belgie chce brzy rozhodnout pořízení nových letounů. Belgická média dosud favorizovala francouzské stroje Rafale.

Spekuluje se ovšem, že díky posílené spolupráci s Nizozemskem by bylo výhodné, aby měly obě země při společné ochraně vzdušného prostoru stejný typ letounů. To by mohlo vést k tomu, že se Brusel nakonec přikloní k americkým stíhačkám.

, natoaktual.cz

Video