Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Země Beneluxu budou společně chránit svůj vzdušný prostor

  10:12aktualizováno  10:12
Představitelé Belgie, Lucemburska a Nizozemska podepsali průlomovou dohodu, první svého druhu v rámci Evropy, o společné ochraně vzdušného prostoru. Ve střežení nebe nad celým Beneluxem se budou od roku 2017 pravidelně střídat nizozemské a belgické stíhačky.

Letoun F-16 nizozemského letectva | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

„Dohoda je krokem vpřed v posílení evropské vojenské spolupráce,“ uvedl belgický premiér Charles Michel v oficiálním prohlášení.

Smlouvu podepsali představitelé zemí ve středu s tím, že by měla vstoupit v platnost ještě v roce 2016. Následující rok by se už pravidelně měly v ochraně vzdušného prostoru nad celým Beneluxem střídat nizozemské a belgické stíhačky. Lucembursko nadzvukové letectvo nemá.

Česko-slovenské nebe

O podobném projektu se už dlouhé roky diskutuje taky v Česku a na Slovensku. První plány, že by Češi a Slováci chránili nebe nad oběma zeměmi společně, se datují už do období let 2000 až 2002. Velmi odvážně vize dokonce počítaly s ochranou nebe nad celou Visegrádskou čtyřkou - tedy i Polskem a Maďarskem. Z plánů a velkých prohlášení ale dosud vždy sešlo, většinou z technických a finančních důvodů. Až nyní se zdá, že by mohlo dojít k posunu. Slovensko totiž hledá náhradu za dosluhují letouny MiG-29 a jako vhodná varianta se jeví pronájem švédských strojů JAS-39 Gripen, podobně jako v Česku a Maďarsku.

Dohoda států Beneluxu je naprostou novinkou v evropské obranné politice. Země se totiž v rámci vlastního takzvaného „Air Policingu“ dohodly i na pravidlech zásahu proti takzvanému „renegátovi“ - tedy unesenému civilnímu letounu, které by mohlo představovat teroristickou hrozbu.

Kdyby například teroristé unesli civilní stroj a chtěli s ním zaútočit na některé město podobně jako 11. září 2001 v USA, mohou podle dohody v krajním případě letoun sestřelit nizozemské stíhačky nad belgickým územím a obráceně.

O sestřelení rozhodnou autority

Takový mandát například čeští letci během dvou misí NATO v Pobaltí, kdy chránili vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, neměli. Unesený stroj mohli pouze doprovázet a sledovat.

„Pracujeme společně. Strašlivé události posledních měsíců nás velmi motivují,“ konstatoval nizozemský premiér Marc Rutte s odkazem na nedávné teroristické útoky ve Francii a Dánsku.

Postup při identifikaci a zneškodnění nebezpečného letounu ovšem vyvolává řadu právních otázek, kterými se budou zabývat parlamenty všech tří zemí během ratifikačního procesu.

Dohoda zatím stanovuje, že rozhodnutí o sestřelení civilního letounu zůstane odpovědností takzvaných národních autorit. V Belgii má v tomto hlavní slovo premiér, v Nizozemsku ministr vnitra a spravedlnosti. Lucembursko předem vyloučilo použití smrtící síly nad svým územím.

Obě země ve vzduchu přezbrojí

V současnosti mají Nizozemci i Belgičané k ochraně nebe vyčleněny v neustálé pohotovosti po dvou stíhačkách F-16. Nizozemské letectvo má 61 letounů F-16, belgické 54.

Nizozemské vzdušné síly plánují v roce 2019 přezbrojení na nové letouny páté generace F-35. Podobně i Belgie chce brzy rozhodnout pořízení nových letounů. Belgická média dosud favorizovala francouzské stroje Rafale.

Spekuluje se ovšem, že díky posílené spolupráci s Nizozemskem by bylo výhodné, aby měly obě země při společné ochraně vzdušného prostoru stejný typ letounů. To by mohlo vést k tomu, že se Brusel nakonec přikloní k americkým stíhačkám.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Gripen elitní 211. tygří letky z Čáslavi na cvičení Tiger Meet ve Francii
Šelmy v oblacích. Češi svádějí souboje s elitními letci NATO

Už několik desítek cvičných misí mají za sebou čeští letci v rámci prestižního cvičení tygřích letek NATO ve Francii. V simulovaných vzdušných soubojích proti...  celý článek

Národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“
Zvedneme výdaje na obranu, shodli se jednomyslně šéfové stran

Šéfové šesti parlamentních stran se jednomyslně shodli na zvyšování výdajů na obranu. „Pojďme dělat praktické kroky. Slov bylo dost,“ vyzval kolegy předseda...  celý článek

Přepadový stíhací letoun MiG-31
Rusko poslalo stíhačky k norskému letounu a k americkému bombardéru

Ruské letectvo v úterý vyslalo stíhačku MiG-31 nad Barentsovo moře kvůli norskému hlídkovému letounu P-3C Orion, který tam údajně letěl podél ruské hranice s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.