Premiér Mirek Topolánek obvinil bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka, po odchodu nezaměstnaného, že byl jedním z poslů nahrávky schůzky Šlouf – Weigl.
Randák není jediný, který odešel ke "konkurenci" – k opozici či do byznysu. A to není dobré. "Nemusí hned vyzradit konkrétní tajnou informaci. Stačí už jen to, že znají postupy, jak tajné služby pracují," říká Iveta Jordanová z neziskové organizace Růžový panter, která sleduje, zda se bezpečnostní složky chovají eticky.
Kubice i ostatní
Bývalý šéf vojenské zpravodajské služby Miroslav Krejčík působí v bezpečnostní komisi ČSSD a navíc má konzultační agenturu.
"Odešel jsem jako nechtěný a žádnou nabídku od státu nedostal," řekl pro MF DNES Krejčík. Rovněž bývalý ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice uvažoval o vlastní firmě.
Šéf parlamentní komise pro kontrolu BIS, poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) proto navrhuje, aby odcházející šéfové zpravodajských služeb museli dočasně pobýt v "karanténě" – jiném postu ve službách státu. Je nejvyšší čas. Hotelová schůzka má už možná i další "oběť" – náměstka civilní rozvědky Jana Berouna. Odchází podle Lidových novin, kterým to potvrdily dva nejmenované zdroje. Důvodem je obava zpravodajců z premiérova trestu za to, že na zveřejnění hotelové schůzky měli podíl.
Informace stárnou tři roky
Tejc proto mluví o tom, že by nejvyšší šéfové zpravodajských služeb či vybraní policisté museli tři až pět let zůstat ve státních službách. Buď by to měli v pracovní smlouvě, nebo by to upravoval zákon. Pak už informace, které mají v hlavě, nejsou moc použitelné.
"Dovedu si představit třeba práci zástupce velvyslance pro bezpečnost. Samozřejmě by záleželo na době strávené v tajné službě. Nemá cenu, aby stát živil někoho, kdo tam pobyl pár měsíců," míní Tejc.
Jako pozitivní příklad jmenuje poslanec bývalého policejního prezidenta Jiřího Koláře, nyní policejního přidělence na Slovensku.
Česko má i tu smůlu, že se tu šéfové tajných služeb dost střídají. Když se Tejc ptal na zkušenosti v Holandsku, řekli mu, že z takové funkce se tam chodí jen do důchodu, anebo do hrobu.
Vysloužilci do karantény nebudou chtít
Zavést "karanténu" není jednoduché. Těžko někoho nutit pracovat na místě, kde nechce být. "Je to záležitost služebního zákona, ovšem těžko upravitelná," uznává i ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Pod něj spadá Úřad pro zahraniční styky – tedy Berounova rozvědka.
Langer navíc připravuje s premiérem reformu tajných služeb. Ta počítá se zredukováním jejich počtu ze tří na dvě, aby pracovaly efektivněji. Měla by zaniknout ta vojenská a stát se součástí dvou civilních. Jinými slovy, dají se čekat další vysloužilci. Otázku "karantény" reforma podle Langera neřeší, ale opozice by tento problém při její přípravě podle Tejce ráda otevřela.
"Samozřejmě o reformě budeme jednat se všemi politickými stranami v parlamentu," slibuje ředitel Úřadu vlády Jan Novák, který má reformu na starosti.
Problém propuštěných zpravodajců není vůbec nový. Mluvilo se o něm už před osmi roky. Tehdy odvolaný šéf BIS Karel Vulterin nastoupil do Novy, a pak dokonce do kasina. Už tehdy politici nalevo i napravo slibovali, že s tím něco udělají, s tím rozdílem, že u kormidla byla ČSSD, ODS v opozici.