Podle Světové zdravotnické organizace i tuzemských hygieniků by neměl hluk před okny domů přesáhnout během dne v průměru 55 decibelů a v noci 40 decibelů. Ministerstvo si však vymohlo výjimku, která tuto hranici posunula na úroveň 72 decibelů. Tak hlasitá je například zapnutá televize. Teď by ministerstvo chtělo tento limit posunout ještě výš.
"Je to pro nás stále příliš nízká hranice. Společnost nemůže chtít vyřešit tyto problémy okamžitě. Zákon jsme nepřipravovali a byli jsme postaveni před hotovou věc. Na jeho splnění teď nejsou prostředky," uvedl ředitel odboru pozemních komunikací František Baroch.
Odborníci však tvrdí, že už hluk o síle 72 decibelů je nadměrný. "Tak vysoké úrovni hluku je podle mých odhadů vystaveno v zemi zhruba sto tisíc lidí. Prostředí, ve kterém se každý den pohybují, v podstatě není k žití," řekl Jan Kozák z Českého ekologického ústavu.
Vysokému hluku nejsou vystaveni jen lidé ve velkých městech, jako je Praha, kde je vystaveno hluku nad 65 decibelů více než čtyřicet procent lidí, ale také v menších obcích. Například obyvatelé Dobré u Frýdku-Místku, kteří nedávno zablokovali důležitou dopravní tepnu přes obec. Před několika lety měřili hygienici hluk v obcích na této silnici a Dobrá dopadla nejhůře.
"Bezprostředně u silnice tam žije nejvíce lidí," řekl vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální Okresní hygienické stanice ve Frýdku-Místku Josef Teichman, podle něhož byla v Dobré překročena norma minimálně o třicet procent.
Podle odhadů expertů doplácejí na život v neustálém hluku zdravotními problémy tři až čtyři procenta české populace. "Nadměrný hluk urychluje vznik především civilizačních chorob, jako je vysoký tlak či infarkt a poruchy imunitního systému. Tyto choroby by nakonec zřejmě stejně vznikly, ale kvůli nadměrné hlučnosti přijdou dřív nebo mají horší průběh," řekl vedoucí oddělení výstavby a boje proti hluku Hygienické stanice v Praze Petr Šišma.
Kolik peněz by bylo potřeba na protihluková opatření, neví ani ministerstvo, ani kraje. "Když jsme si zkoušeli vypočítat, kolik peněz by mohla stát opatření, která zákon nařizuje, došli jsme k naprosto fantastickým číslům," řekl vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje Jaroslav Sedláček, aniž by sumu uvedl. Také Sedláček se domnívá, že by měl být zákon novelizován.
Jakmile správci komunikací nemohou z vážných důvodů hygienické limity dodržet, musí žádat podle zákona hygieniky o výjimky. Zatím to však nedělají.
"V podstatě zákon ignorují. Víme, že nemohou ze dne na den postavit obchvat. V místech, kde jsou lidé vystaveni silnému hluku, ale budeme na protihlukových opatřeních trvat. Správce komunikací může například vyměnit okna, jako se to dělá v okolí železničního koridoru," řekl ředitel Okresní hygienické stanice v Ústí nad Orlicí Tomáš Hellmut.
V tamním okrese je hlukem, který překračuje maximální povolenou hranici, postiženo přes pět set lidí. Občané, kteří trpí ve svých domácnostech silným hlukem kvůli sousedství silnice, mají možnost stát zažalovat.
"V právním státě je to jediné řešení v případě, že není dodržován zákon. Zatím to nikdo neudělal pravděpodobně proto, že o ustanovení tohoto zákona nevěděl," řekl Jan Kozák z Českého ekologického ústavu.
Mnozí lidé si ani neuvědomují možné zdravotní následky hluku a spíše si stěžují na to, že kvůli nepřetržitému proudu aut je nebezpečné přejít silnici, že je v obci víc nehod. To byl také hlavní důvod, proč před týdnem zablokovali lidé průjezd Vysokým Mýtem. Demonstranti připomínali, že na jediném přechodu zahynuli loni při přecházení dva lidé.
Ve Vysokém Mýtě přitom podle hygieniků žije bezmála padesát lidí v takovém hluku, že by jim ministerstvo dopravy mělo nechat jejich byty odhlučnit. Dalších třináct set obyvatel tam musí snášet hluk, který překračuje hygienické normy. Kromě hluku ohrožují lidi podle lékařů též výfukové plyny aut.
"Je to větší problém než emise z továren," uvedla ředitelka Ústředí systému monitorování zdravotního stavu ve vztahu k životnímu prostředí Státního zdravotního ústavu Růžena Kubínová.
Lidem v sousedství rušné silnice podle ní hrozí onemocnění dýchacích cest nebo srdečně-cévní nemoci. "Člověk, který má problém s bronchitidami, nemá nemoc dýchacích cest třikrát za rok, ale třeba šestkrát. Astmatici se mohou zhoršit natolik, že musí používat víc léků," dodala Kubínová.
