Zatímco v roce 2012 byl počet Arabů, kteří uvázli v sítích cizinecké policie, v porovnání s ostatními zeměmi prakticky zanedbatelný, meziročně byl nárůst v řádu stovek procent. Z celkem 4 153 "nelegálů" byly necelé tři stovky Libyjců, 255 Kuvajťanů a 111 občanů Saudské Arábie. Předloni jich přitom v součtu nebylo ani 120 (jaká byla situace v roce 2012 si můžete přečíst zde).
Policisté kvůli tomu dokonce museli zpřísnit kontroly v lázních. "Cizinci přicestovali na turistická víza, na která se zde dlouhodobě léčili. Po době uplynutí však již nevycestovali," vysvětlil ředitel cizinecké policie Milan Majer.
Kromě zneužívání lázeňských pobytů se navíc koncem loňského roku objevil další trend. Pobyt totiž často zneužívali také studenti. "Přicestují, nastoupí na konkrétní vysokou školu, zapíší se. Nicméně potom v průběhu studia mění školy nebo se registrují na živnostenských úřadech a do školy vůbec nechodí nebo studia přeruší nebo vůbec nedokončí," dodává Majer.
Celkově však stále statistice už několikátý rok vévodí Ukrajinci, byť jejich počet meziročně klesl o necelé dvě stovky na necelých devět set, které cizinecká policie odhalila.
Počet migrantů zvýšilo i Arabské jaro
Za Ukrajinci se umístili Rusové, kteří však jsou na prvním místě v jiné oblasti - nelegální migraci. Nejčastěji občané a Čečenska se totiž přes Bělorusko dostávají do Polska, kde žádají o azyl. Odtud potom míří nejčastěji do Německa nebo Skandinávie. A jako tranzitní zemi využívají právě Českou republiku.
V součtu však nejfrekventovanějším způsobem, kterým se utečenci do Evropy dostávají, je takzvaná balkánská cesta. Po ní se do Česka a dalších států dostávají nejen Albánci či Turci, ale i Afghánci či syrští uprchlíci.
"Velmi často cestují vlakem z Vídně. V Praze potom přestoupí a pokračují dále do Německa nebo severských zemí," popsal vedoucí skupiny analýzy rizik Vladimír Takáč. Majer však dodává, že hlavní část problémů "odnesly" okolní země, Česko v těchto případech jen plnilo funkci přestupní stanice.
Politické změny v Libyi, Egyptě a dalších severoafrických zemích navíc otevřely i středomořskou cestu, kdy imigranti pluli k italským břehům. "Státy EU na to velmi rychle reagují a v případě, že má některý stát jakýkoli problém, tak okamžitě vysílají pomoc, ať už finanční nebo personální," konstatuje Majer.
