Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Počet cizinců načerno pobývajících v Česku vzrostl, přibývá hlavně Arabů

  12:40aktualizováno  12:40
V loňském roce vzrostl počet cizinců, kteří nelegálně pobývají v České republice, o víc než pět stovek. Už tradičně to nejčastěji byli občané Ukrajiny a Ruska, nejrazantněji však vzrostl počet cizinců ze severní Afriky a Blízkého východu.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Evropská komise

Zatímco v roce 2012 byl počet Arabů, kteří uvázli v sítích cizinecké policie, v porovnání s ostatními zeměmi prakticky zanedbatelný, meziročně byl nárůst v řádu stovek procent. Z celkem 4 153 "nelegálů" byly necelé tři stovky Libyjců, 255 Kuvajťanů a 111 občanů Saudské Arábie. Předloni jich přitom v součtu nebylo ani 120 (jaká byla situace v roce 2012 si můžete přečíst zde).

Policisté kvůli tomu dokonce museli zpřísnit kontroly v lázních. "Cizinci přicestovali na turistická víza, na která se zde dlouhodobě léčili. Po době uplynutí však již nevycestovali," vysvětlil ředitel cizinecké policie Milan Majer.

Kromě zneužívání lázeňských pobytů se navíc koncem loňského roku objevil další trend. Pobyt totiž často zneužívali také studenti. "Přicestují, nastoupí na konkrétní vysokou školu, zapíší se. Nicméně potom v průběhu studia mění školy nebo se registrují na živnostenských úřadech a do školy vůbec nechodí nebo studia přeruší nebo vůbec nedokončí," dodává Majer.

Celkově však stále statistice už několikátý rok vévodí Ukrajinci, byť jejich počet meziročně klesl o necelé dvě stovky na necelých devět set, které cizinecká policie odhalila.

Počet migrantů zvýšilo i Arabské jaro

Za Ukrajinci se umístili Rusové, kteří však jsou na prvním místě v jiné oblasti - nelegální migraci. Nejčastěji občané a Čečenska se totiž přes Bělorusko dostávají do Polska, kde žádají o azyl. Odtud potom míří nejčastěji do Německa nebo Skandinávie. A jako tranzitní zemi využívají právě Českou republiku.

V součtu však nejfrekventovanějším způsobem, kterým se utečenci do Evropy dostávají, je takzvaná balkánská cesta. Po ní se do Česka a dalších států dostávají nejen Albánci či Turci, ale i Afghánci či syrští uprchlíci.

"Velmi často cestují vlakem z Vídně. V Praze potom přestoupí a pokračují dále do Německa nebo severských zemí," popsal vedoucí skupiny analýzy rizik Vladimír Takáč. Majer však dodává, že hlavní část problémů "odnesly" okolní země, Česko v těchto případech jen plnilo funkci přestupní stanice.

Politické změny v Libyi, Egyptě a dalších severoafrických zemích navíc otevřely i středomořskou cestu, kdy imigranti pluli k italským břehům. "Státy EU na to velmi rychle reagují a v případě, že má některý stát jakýkoli problém, tak okamžitě vysílají pomoc, ať už finanční nebo personální," konstatuje Majer.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.