Premiér Vladimír Špidla hrál v Bruselu roli vůdce skupinky třinácti "nespokojených" zemí.
Ty se celý pátek bránily přijmout kompromis, který podle jejich názorů příliš nahrával velkým státům unie při hlasování o důležitých nařízeních.
Ta mohou zasáhnout do mnoha oblastí života obyvatel EU. Ovlivňují například délku pracovní doby, ochranu spotřebitelů nebo životního prostředí.
Malé země nakonec souhlasily
Menším a středním státům vadilo, že velké země mohou snadno zablokovat návrhy těch menších. Podle francouzského zdroje však večer menší země včetně Česka souhlasily s předloženým kompromisem.
Ten počítá s tím, že pro návrh by musela hlasovat nadpoloviční většina států plus jeden další. A navíc by v těchto zemích muselo žít 65 procent obyvatel.
Špidla to nechtěl příliš komentovat. "Sporů nebylo tolik," řekl v podvečer. Největší neshody se nicméně vedly mezi Francií a Velkou Británií. Obě velmoci se navzájem obviňovaly ze záměrného brzdění kompromisu.
Německo mezitím varovalo, aby i podruhé summit o ústavě nezkrachoval. "Její neschválení by mohlo znamenat prohloubení skepse, kterou občané unie vyjádřili v evropských volbách," řekl německý kancléř Gerhard Schröder.
Ústavu musí Češi schválit v referendu
I když summit ústavu nakonec schválil, ještě není vyhráno. Musí ji do dvou let schválit všechny členské země. V Česku se bude s největší pravděpodobností konat referendum, avšak jeho výsledek je nejistý.
V případě, že v některých zemích ústava neprojde, hrozí podle Petra Druláka z Ústavu mezinárodních studií rozpad unie. "Nelze si představit, že některé země budou fungovat podle jiných pravidel než ty druhé," míní.
