Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Státníci podepsali evropskou ústavu

  12:28aktualizováno  12:28
Evropská ústava dostala v Římě posvěcení od hlav členských států pětadvacítky. Za Česko ji podepsal premiér Stanislav Gross. Prezident Václav Klaus, známý jako kritik ústavy, účast na ceremoniálu odmítl. Nejvyšší normu EU ale teprve čeká to nejtěžší - schvalování jednotlivých zemích.

ČESKÉ ZNĚNÍ EVROPSKÉ ÚSTAVY

Slavnostní ceremoniál probíhal celé dopoledne v římském Kapitolu. Ve stejné budově podepsalo 25. března 1957 šest zemí (Itálie, Francie, Německo, státy Beneluxu) Římské smlouvy, na nichž vyrostlo Evropské hospodářské společenství.

Široká oblast kolem Kapitolu v srdci Říma byla od rána doslova odříznuta od světa. Bezpečnost státníků střeží sedm tisíc policistů a agentů.

Delegace diplomatů, vedené zpravidla premiéry a ministry zahraničí jednotlivých zemí, přivítali předsedové vlád domácí Itálie a Nizozemska, které nyní EU předsedá.

Po projevech následovalo slavnostní podepisování speciálními pery, která pro tuto příležitost objednal nizozemský premiér Jan Peter Balkenende.

Podepisovalo se v abecedním pořadí od Belgie až po Velkou Británii. Nakonec parafy připojili také nejvyšší představitelé kandidátských zemí - Bulharska, Rumunska a Turecka a Chorvatska.

Za Českou republiku podepsal Gross
Za ČR signoval smlouvu premiér Stanislav Gross s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou.

JAK VZNIKALA EVROPSKÁ ÚSTAVA

Ústavní smlouva se rodila prakticky od roku 2000, kdy členské státy zplodily jen velmi slabou Smlouvu z Nice. Jejími hlavními autory je stovka osobností  zastupujících vlády, parlamenty a instituce EU, které rok a půl pracovaly v takzvaném Konventu. Teprve pak uvedly vlády text do konečné podoby.

Po obtížném schvalování a snadném podpisu čeká ústavu hlavní zatěžkávací zkouška, ratifikace. Nesnadná bude zejména v zemích, které se chystají vypsat referenda. Politické síly v některých státech považují ústavu za přílišné omezení národní Svrchovanosti, v jiných je zase kritizována za to, že nejde dost daleko v nadnárodních ambicích.
Zdroj: ČTK

Prezident Klaus v souvislosti s ústavou vyčetl premiérovi dvě věci. Za prvé, že vláda schválila euroústavu ve středu, těsně před podpisem v Římě.

"Vnímám velice rozpačitě, že takovou zásadní věc vláda schválila, aniž by se to stalo jakoukoli vážnější diskusí v naší zemi. Je to jakoby neudálost, kterou se vláda snažila bagatelizovat," uvedl Klaus.

Gross se proti jeho výtce ohradil. "Mám pocit, že začíná zbytečně eskalovat některé problémy," prohlásil premiér na adresu hlavy státu.

Za druhé prezident také tvrdí, že mu vláda až na poslední chvíli oznámila, kdo pojede euroústavu podepsat.

"Je to prezidentská smlouva a já jsem vědomě nahlas řekl, že to podepisovat nepojedu," připomněl Klaus.

"Na tom, že ústavu podepíšu místo něj já, jsme se s prezidentem domluvili už asi před šesti sedmi týdny," brání se ale Gross.

Klausovi vadí, že se o euroústavě nevedla široká debata, naopak témata se stočila na podružnosti, například otázku, kolik členů má mít Evropská komise. "To podle mě může zajímat jen ty potenciální komisaře," prohlásil Klaus během zářijové návštěvy Španělska. - více zde

Podpisy nejsou všechno
Ústavní smlouva EU je podepsána, to nejtěžší ji ale teprve čeká. Státy ji musí ratifikovat buď referendem, nebo na úrovni parlamentů. Pokud jediná země z pětadvacítky souhlas nevydá, evropská ústava nebude platit.

Na schválení ústavy mají země dva roky. Polovina členů EU se rozhodla pro referendum, první budou hlasovat v únoru Španělé. U nás budou politici na toto téma teprve diskutovat.

Slavnostní ceremoniál v Římě navíc zastínily problémy kolem schvalování nové Evropské komise Josého Barrosa. Ten ve středu těsně před hlasováním oznámil, že raději provede ve svém týmu změny. Jinak by totiž neprošel, nebo měl jen těsnou podporu.

Největší rozpory vzbudil kontroverzní Ital Rocco Buttiglione, který proti sobě výroky o ženách a homosexuálech poštval část Evropského parlamentu. - více zde

OTÁZKY A ODPOVĚDI O ÚSTAVĚ EU

Kdy začne ústava platit?
Ne dřív, než ji schválí všechny země EU. Stačí, aby Češi řekli ne, a ústava není platná. Na schvalování mají země dva roky. Pokud se to nepodaří, sejdou se šéfové států a situaci budou řešit. Obecně se počítá s tím, že začne platit v roce 2009.

Ústava zavádí funkci "evropského prezidenta". O co jde?
Říká se mu také "pan Evropa". Měl by být volen hlavami států a vlád EU na dva a půl roku s možností jednoho znovuzvolení. Nebude mít výkonné pravomoci, spíš by měl reprezentovat unii navenek.

Přijde Česko ještě více o svoji suverenitu?
Částečně ano. Ve více oblastech (justici, vnitru a azylové politice) už nebude možné využít práva veta. To znamená, že by i česká vláda mohla být přehlasována většinou ostatních. Ústava naopak ponechává právo veta v oblasti zahraniční, obranné či daňové politiky.

Jak se bude podle ústavy rozhodovat?
Zásadně se mění systém hlasování. Dosud měly jednotlivé země počet hlasů v Evropské radě podle své velikosti. Nově se zavádí princip takzvané dvojité většiny: pro návrh musí být nadpoloviční většina států (55 procent), v nichž celkem žije alespoň 65 procent všech obyvatel unie. (gro)

Premiér Stanislav Gross a ministr zahraničí Cyril Svoboda podepsali v Římě evropskou ústavu. (29. října 2004)

Autoři: ,


Prodeje mých knih šly dramaticky dolů, řekl Viewegh v pořadu Za scénou





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.