I Barroso, který post donedávna odmítal, v úterý nabídku veřejně přijal.
"Když se Evropa zeptá, tak Portugalsko nemůže říct ne," řekl ve svém televizním vystoupení. Dodal, že to nebylo snadné rozhodování.
Jeho odchod totiž zkomplikuje situaci jeho vládní koalice, která musí hledat nového premiéra, a zemi hrozí dokonce předčasné volby. Funkce šéfa Evropské komise je však vyjádřením pocty pro Portugalsko, upozornil Barroso.
"Každý občan Portugalska do Evropské unie přispívá a se vší zodpovědností a s hrdostí to udělám také já." Německo a Francie, největší evropské státy, však svoji podporu podmínily obsazením klíčových ekonomických postů v komisi svými muži.
Německo chce pro Güntera Verheugena křeslo superkomisaře pro ekonomiku, jakkoliv lidé z týmu současného komisaře pro rozšíření tvrdí, že ekonomika není jeho parketa.
A Francie má zase zálusk obsadit svým člověkem křeslo po Mariovi Montim, jenž nedávno několikrát zařízl státní pomoc, kterou pařížská vláda poskytovala svým churavějícím firmám.
Handlování kolem komise vyvolalo ostrou kritiku. Rozdělení kompetencí jednotlivých komisařů je totiž na předsedovi, a jakkoliv platí, že co členská země, to jeden komisař, mají reprezentovat zájmy EU, a ne národní.
"Toto je velice nešťastná praktika, je to ostuda, že se to děje," říká analytik Ben Crum z bruselského úřadu Centra pro evropská studia. Nového šéfa komise musí ještě posvětit Evropský parlament na svém zasedání 22. července.
Barroso, jenž v Portugalsku vedl středopravicovou koalici, však má podporu největší parlamentní frakce lidovců, takže jeho schválení by nemělo být problémem.
Úterní summit se také shodl na nominaci generálního tajemníka Rady EU a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany na post ministra zahraničních věcí EU. Tato funkce by měla vzniknout až poté, co vstoupí v platnost Evropská ústava.
 Portugalský premiér José Barroso přijal nabídku na post předsedy Evropské komise. (29. června 2004) |
