Bohoslužba nově registrované Církve víry z letošního března v Praze.

Bohoslužba nově registrované Církve víry z letošního března v Praze. | foto: Ondrej Filipko, www.milost.cz

Státní registraci získala Církev víry, uctívači piva žádost stáhli

  • 223
Velmi málo známá křesťanská Církev víry se po dvou letech stala dalším náboženským uskupením, které od ministerstva kultury získalo registraci. Počet oficiálně uznaných církví tak stoupl na třicet tři. Recesistická Pivní církev naopak svou žádost vzala zpět.

Konzervativní protestantská Církev víry získala registraci na konci května. "Je to především symbolická záležitost, kdy státní moc uznala, že nejsou žádné důvody k tomu, abychom nemohli fungovat na základě zákona o církvích. Může se působit i na základě zákona o sdružování, ale ten bude příští rok končit," říká místopředseda církve a pastor ústeckého sboru Martin Petr. 

Jak získat registraci

Církev v žádosti o registraci musí uvést svou základní charakteristiku, krátce popsat své učení a působení v Česku. Podmínkou jsou také podpisy 300 lidí, kteří se k ní hlásí. Ministerstvo posuzuje žadatele poměrně pečlivě. Když je potřeba, nechává si zpracovávat posudky, kvůli nimž znalci hovoří s členy církve nebo navštěvují bohoslužby.

V Česku má nyní státní registraci celkem 33 církví a náboženských společností. Od roku 2000 ji získalo dvanáct uchazečů, šest žadatelů naopak neuspělo. Před Církví víry naposledy získala registraci v srpnu 2010 církev Slovo života (více zde). 

Registraci na začátku roku 2011 zvažovalo i hnutí Jedi, které vychází z filmové ságy Hvězdné války. Nedodalo ale potřebné náležitosti, ministerstvo s ním proto ani nezahájilo registrační řízení.

Církev se řadí k letničně-charizmatickému hnutí, které klade důraz na emocionální prožívání víry, netradiční bohoslužby s tleskáním a zvedání rukou, osobní vztah s Bohem či důkladnou znalost Bible.

Jádro církve tvoří sbory, které se na začátku loňského roku oddělily od již registrované Církve Křesťanská společenství (CKS). "Po vzájemné dohodě jsme se rozhodli, že půjdeme svoji cestou," uvádí předseda církve Radomír Hasa, který vede prostějovský sbor. "Rozhodně se nejednalo o žádný rozkol," souhlasí pastor CKS Petr Kácha.

Nově registrovanou církev tvoří přes deset sborů, celkem má přibližně šest set členů. "Nevedeme přesnou evidenci. Jsme financování na základě dobrovolných darů a příspěvků," tvrdí Petr. Církev je napojená na slovenské Křesťanské společenství Milost, její vizí je mít svůj sbor či misijní skupinu v každém městě nad 20 tisíc obyvatel.

"Pivaři" návrh vzali zpět, dvě církve se o registraci ucházejí

Na registraci naopak nedosáhne recesistická Pivní církev, která podala žádost loni v dubnu (více o Pivní církvi zde). Její zástupci totiž nakonec svůj návrh na registraci stáhli. "Ukončení řízení s Pivní církví lze po nabytí právní moci očekávat v nejbližších dnech," uvádí mluvčí ministerstva kultury Jan Vondryska.

"Vzali jsme to zpět, protože ještě neuzrála správná doba, aby byla u nás registrována Pivní církev. Možná by to mohlo společnost pohoršit," vysvětluje šéf církve Michal Kincl. Skutečným důvodem je ale spíše to, že mezitím dokončil studium práv a tato aktivita se k práci advokátního koncipienta příliš nehodila.

Zhruba do konce července také ministerstvo ukončí registrační řízení s Ukrajinskou pravověrnou řecko-katolickou církví, která ještě musí doplnit své podklady. V registračním řízení ani napodruhé neuspěla Církev husitská (neplést s podstatně známější a početnější Československou církví husitskou), v září bude ministerstvo řešit její rozklad proti zamítnutí registrace.

Na příspěvek od státu už žádná nová církev nedosáhne

Registrace má zpočátku spíše symbolický charakter. Až po uplynutí deseti let a doložení podpisů zhruba 10 tisíc stoupenců získává církev zvláštní práva. K nim patří oprávnění vyučovat náboženství na státních školách, oddávat nebo vykonávat duchovní službu v armádě a věznicích.

Církve, které získaly registraci od roku 2002, obviňují stát z diskriminace. Žádná z nich totiž nemá reálnou šanci shromáždit požadovaný počet podpisů a vadí jim, že tuto podmínku dříve registrované církve splnit nemusely. Ministerstvo ale o snížení požadované hranice neuvažuje (více o výhradách církví čtete zde).

Nejvýraznějším zvláštním právem je dosud příspěvek státu na platy duchovních, opravu památek a provoz. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který minulý týden schválili poslanci (více zde), ale bude peníze z rozpočtu dostávat jen 17 církví, které jsou placené už dnes. Během příštích 17 let se však bude částka postupně snižovat a v roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video