Státní maturity se možná znovu odloží. Ilustrační foto

Státní maturity se možná znovu odloží. Ilustrační foto | foto: Michal Šula, MF DNES

Státní maturity se možná znovu odloží. Kritici se opřeli do státní zakázky

  • 39
Už v pondělí by mohlo být jasné, kdo vydělá na státních maturitách. Komise ministerstva školství teď dokončuje výběr mezi firmami, jež se přihlásily do soutěže na "digitalizaci" zkoušek za 328 milionů korun. Vítězná společnost by měla připravit informační systém, s jehož pomocí se testy budou hodnotit a shromažďovat, tedy dodat do škol počítače, skenery a další zařízení.

Do soutěže se přihlásilo pět firem: IBM, Siemens, Ness, Logica a překvapivě i AutoCont, který pojí i společná obchodní minulost s firmou Bait, jež patří šéfovi maturit Pavlu Zelenému. Do škol dodává elektronické pomůcky. Zelený bude mít při výběru firmy konečné slovo. Tvrdí však, že nabídky zatím nečetl a nejspíš dá na doporučení komise.

"Svou firmu jsem teď navíc zmrazil, nepodnikám," tvrdí Zelený s tím, že s AutoContem beztak spolupracoval jen na drobnostech na úrovni několika poboček.

Firma AutoCont, na jejíž účast ve výběrovém řízení jako první upozornil časopis Týden, však je kontroverzní i z jiného důvodu – už v minulosti byla součástí projektu Internet do škol. Tato zakázka se později ukázala jako předražená, stát za ni zaplatil stovky milionů a celý projekt se dá hodnotit jako propadák.

Tři podivné konkurzy

Třetí zajímavou souvislostí je to, že konečné slovo bude mít právě Pavel Zelený, který se do čela státních maturit vrátil v polovině loňského roku jen proto, že si ho vyžádala ministryně školství Miroslava Kopicová.

Přesně před rokem ho ze stejné funkce odvolal předchozí ministr školství Ondřej Liška. Mimo jiné i kvůli spornému zadávání veřejných zakázek. "Přípravu maturit držel pod pokličkou, nedodržoval termíny, kvůli němu byla velice špatná spolupráce s ministerstvem školství a ještě vypsal tři podivná výběrová řízení," zdůvodnil své rozhodnutí Liška.

Podle něj byly konkurzy nastaveny tak, že jejich podmínky dokázala splnit vždy jen jedna firma. "Nevěřil jsem tomu, že není více takových, které by to dokázaly. Nevím, zda to byla úmyslná, nebo neúmyslná chyba, ale nemohl jsem takovou věc nechat jen tak být," říká exministr. Zelený to odmítá.

Kromě sporů o dodání techniky visí ve vzduchu ještě podstatnější otázka – zda se již několikrát odložené maturity vůbec stihnou realizovat v příštím školním roce.

Hrozí další odklad?

Maturitám v cestě nestojí jen technické problémy, ale především sílící odpor učitelů a nově i některých politiků. Zatímco ODS doufá, že se podle jednotných státních pravidel začne maturovat už na jaře 2011, ČSSD to už tak jednoduše nevidí.

"Považuji maturity v této podobě za pokus je privatizovat tak, aby se to vyplatilo několika soukromým firmám," říká středočeský hejtman a poslanec David Rath z ČSSD. Podle něj se čím dál více poslanců i senátorů přiklání k tomu, aby se celý projekt přezkoumal, a proto o další dva až tři roky odložil.

"Jinak hrozí, že se uzavřou nevýhodné smlouvy, jejichž změny budou stát další desítky milionů," říká hejtman, který chce na středních školách ve svém kraji zjistit, jaký je jejich postoj ke státním maturitám. "Nebudeme na ně dávat žádné peníze navíc," dodal.

Podle jeho stranického kolegy Jiřího Havla musí nový ministr školství po volbách spustit již naplánovanou podzimní generálku, ale až pak nastane čas na rozhodnutí, co bude s projektem dál. Kritičtí jsou i zelení. Podle šéfa strany Ondřeje Lišky jsou sice Rathova slova přehnaná, protože jako hejtman nemá do maturit co mluvit, ale zelení i nadále kritizují poslední vývoj příprav.

Jejich senátor Marcel Chládek včera potvrdil, že v Senátu navrhne úplné zrušení státních maturit."V tomto případě jde o klasický střet zájmů odsouhlasený samotnou ministryní školství, která pana Zeleného hájí a opětovně ho instalovala do funkce," řekl Chládek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video