„V Česku se mezi lety 2013 až 2015 událo průměrně 280 300 nahlášených trestných činů ročně, což představuje přibližně 32 trestných činů na 1 000 obyvatel (ve věku 15 a více let),“ uvádí analýza, kterou ČSÚ publikoval v časopise Demografie.
Podle autorů studie byla v těchto letech nadprůměrná míra kriminality pouze na 12,7 procenta území. „Vysoká je hlavně ve větších krajských metropolích. Jde zejména o Prahu, Brno, Olomouc, České Budějovice a Ostravu,“ uvedla autorka Jana Jíchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vysoká míra kriminality zejména v krajských městech je podle ní důsledkem anonymity a dynamiky větších měst a proměnami počtu přítomných obyvatel během dne.
Na předměstích se týká kriminalita zejména movitého majetku, neboť v takových oblastech žijí hlavně lidé s vyššími příjmy denně dojíždějící do center měst za prací. Vysoká kriminalita se u Prahy týkala zejména jižních a jihovýchodních oblastí od metropole.
Sudety vs. hranice se Slovenskem
Podle autorů je celková míra kriminality vyšší u měst, která mají více než 20 000 obyvatel. V některých případech ovšem hraje svoji roli i geografická poloha či historické aspekty. Jako problematické autoři označují některá území dříve uměle dosídlovaných Sudet. Ty dávají do kontrastu s hranicemi se Slovenskem. „Naopak slovenské pohraničí je z hlediska výše celkové kriminality téměř bezproblémové a většinou nepřesahuje 15 trestných činů na 1 000 obyvatel za rok.“
Při pohledu na mapu je také navíc jednoznačný rozdíl mezi nadprůměrnými hodnotami na severozápadě Čech a podprůměrnými hodnotami na jihovýchodě Moravy. Vyšší kriminalita byla podle závěrů analýzy také na severní Moravě. „Na severozápadním okraji republiky se jedná o téměř souvislý pás zvýšené kriminality. U Ostravska je to jinak. Kriminalita se koncentruje ve městech, ale klidnější oblasti – třeba východní a jihozápadní okolí Frýdku-Místku – vykazují podprůměrné hodnoty,“ dodal analytik Jiří Nemeškal, který se na analýze také podílel.
Se zvýšenou kriminalitou se také pojí podle autorů i turismus a rekreačně využívané lokality. Například rekreační oblasti Krkonoš nebo Šumavy se sezónně vysokým počtem přítomných obyvatel vykazovaly mezi roky 2013 - 2015 stejně vysoké hodnoty míry celkové kriminality jako velká města.
Naopak nízké hodnoty míry kriminality vykazovaly například Českomoravská vrchovina, Táborsko, Klatovsko, Zlínsko nebo jižní a střední Morava.
