ČTĚTE TAKÉ:
Čejková se dohaduje o statisíce
Děti by teoreticky neměly pykat za to, že se rodiče rozvedou a doma se už nescházejí dvoje peníze.
Alespoň zákon říká, že dítě musí mít i po rozvodu stejnou životní úroveň, jakou mají jeho rodiče.
Spory mezi manželi, které se občas o výši alimentů vedou u soudu, se pohybují v řádech stovek korun, maximálně tisíců. Průměrné výživné v Česku činí 1500 až 2000 korun měsíčně.
V původním návrhu, který předcházel pokusu Mirky Čejkové o mimosoudní vyrovnání, chtěla moderátorka dvakrát sto padesát tisíc korun měsíčně. - více zde
Z hlediska průměrného výživného jde o astronomickou sumu.
Pokud by došlo k soudnímu jednání, nic nebrání soudcům, aby i takové vysoké částky odsouhlasili. Ve skutečnosti se však nejvyšší částky, které bohatí partneři platí coby výživné na svého potomka, pohybují někde mezi 15 až 25 tisíci korun.
Málokdo je spokojený
"Vím o případu, kdy soud vyměřil měsíční výživné 24 tisíc korun s tím, že 12 tisíc matka dostane na ruku a zbytek jde na konto, s nímž bude mít právo disponovat jen potomek," říká olomoucká právnička Zlata Májová.
"Jenže je to cesta legislativně zatím neupravená," dodává. "Rozhodovat o výživném není nic příjemného, člověk se nezavděčí. Matky obvykle požadují víc a otcové se brání," podotýká soudkyně Marie Pohanová z prachatického okresního soudu.
Tabulka, která by soudcům pomohla vyměřit výživné, jakou mají třeba v Německu, v Česku neexistuje. Soudci by si navíc nic takového nepřáli. Volnější režim jim totiž umožňuje rozhodovat podle situace.
Rodiče se placení chtějí vyhnout
Když třeba vysokoškolsky vzdělaný otec do rozvodu vydělával 70 tisíc korun čistého měsíčně a najednou žije z podpory v nezaměstnanosti, soud na jeho poměry nemusí brát zřetel. Je totiž zjevné, že se alimentům chce vyhnout.
"Je možné chtít výživné i čtvrt milionu měsíčně, ale je otázka, zda by se taková částka zdála soudcům jako oprávněná zájmům dítěte," říká Zlata Májová.
U běžných lidí i u těch bohatých zůstává proto většina soudců "při zemi". "Manžel je bohatý právník, a tak mu soud určil platit 15 tisíc na dítě. Zdá se to dost, jenže v porovnání s tím, jak děti žily předtím, je to málo. Nemůžu jim zdaleka dopřát všechno, na co byly zvyklé," říká Lenka z Prahy.
Největší potíž je, že zhruba každý desátý rodič se placení alimentů úspěšně vyhýbá. Ročně kvůli tomu stát stíhá kolem 11 tisíc lidí. Těm většinou hrozí nejvýš podmíněný trest.
