Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fiala si posvítí na děti s úlevou pro postižené. Chce snížit segregaci

  2:03aktualizováno  2:03
Ministerstvo školství chce zjistit, kolik žáků se učí podle vzdělávacího programu pro děti s lehkým mozkovým postižením. Česko čelí dlouhodobě kritice, že do bývalých zvláštních škol umisťuje i žáky, kteří tam nepatří, třeba velké množství Romů. Lepší evidence je jedním z kroků, které mají tuto situaci napravit.
Ministerstvo školství chce vědět, kolik dětí se vzdělává podle vzdělávacího programu pro děti s lehkým mozkovým postižením (ilustrační snímek).

Ministerstvo školství chce vědět, kolik dětí se vzdělává podle vzdělávacího programu pro děti s lehkým mozkovým postižením (ilustrační snímek). | foto: Michal Klíma, MAFRA

Ředitelé budou podle chystané novely vyhlášky muset ministerstvu nahlásit, kolik jejich žáků se učí podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.

Experti dlouhodobě upozorňují, že podle tohoto vzdělávacího programu se na praktických školách učí i děti, které lehké mentální postižení nemají. "Je důležité vědět, kolik dětí se vzdělává podle redukovaného vzdělávacího programu. Pak to lze porovnat se statistikami výskytu lehké mentální retardace v populaci, což jsou dvě až tři procenta," vítá novinku Lenka Felcmanová z Katedry speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Ministerstvo zatím pouze ví, kolik žáků má lehké mentální postižení (k 30. září 2011 jich bylo 18 453). Nemá ale přehled o tom, jaký počet dětí se vzdělává podle odpovídajícího vzdělávacího programu. Tato čísla nebudou totožná, protože dítě s postižením se nemusí povinně učit podle tohoto programu. "Může se vzdělávat podle normálního vzdělávacího programu a mít individuální plán," řekl iDNES.cz Patrik Kubas z tiskového odboru ministerstva. 

Novela vyhlášky je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, platit začne nejpozději 1. července. Školy budou muset údaje posílat ministerstvu vždy dvakrát ročně (do 31. března a 30. září). "Budou shromažďovány pouze anonymně, nebude se tudíž jednat o nakládání s osobními údaji," uvádí resort v předkládací zprávě. Poté, co bude ministerstvo znát počet žáků vzdělávaných s úlevami, chce zjistit, jak velkou část z nich tvoří Romové.

Ministerstvo chce více kontrolovat diagnostiku postižení

Právě za počty Romů v praktických školách čelí Česko velké kritice. Pod bedlivým dohledem je zejména kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který v roce 2007 uznal žalobu několika romských rodin, jež si stěžovaly na nerovný přístup ke vzdělání. Stát se poté zavázal, že neoprávněnému zařazování žáků do bývalých zvláštních škol zamezí.

Podle loňského zjištění České školní inspekce ale Romové stále tvoří v praktických školách čtvrtinu, podle šetření ombudsmana dokonce třetinu žáků. Výbor ministrů Rady Evropy před časem Česko vyzval, aby situaci zlepšilo. Zmíněná změna vyhlášky je jedním z prvních protisegregačních kroků, které ministerstvo představilo na konci loňského listopadu.

Bývalé zvláštní školy

Pro žáky s lehkou mentální retardací, která odpovídá IQ mezi 50 a 70 body, jsou určené praktické školy. Děti s těžšími formami mentálního postižení navštěvují speciální školy. Se zrušením praktických škol počítá vládní Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 až 2015, jejich ředitelé jsou ale proti (více čtěte zde).

Sdružení Slovo 21 nedávno proti masovému umisťování Romů do někdejších zvláštních škol natočilo osvětový hiphopový videoklip (více čtěte zde).

Úřad Petra Fialy se také chce zaměřit na poradny, kde se postižení dětí zjišťuje, i na samotnou diagnostiku. V poradnách se totiž například často zaměňuje lehké mentální postižení za sociokulturní znevýhodnění. Ministerstvo hodlá poradny více kontrolovat, vytvořit jejich rejstřík, v oblasti diagnostiky zavést standardy a poskytovat větší metodickou pomoc.

Zastoupení dětí s lehkou mentální retardací se v jednotlivých krajích poměrně výrazně liší, což může být způsobené i právě nejednotností diagnostiky. Podle statistik ministerstva za rok 2011 například žáci s lehkým mozkovým postižením v Ústeckém kraji tvořili téměř čtyři procenta, zatímco v Praze jen zhruba 1,3 procenta.

Už loni ministerstvo uvedlo, že upraví testy v poradnách, jež často znevýhodňují žáky, kteří nemají některé návyky a znalosti z domova. Felcmanová vítá také záměr zrušit přípravné třídy a mateřské škol při praktických školách. "Riziko, že děti budou poté pokračovat ve vzdělávání na těchto školách, je poměrně vysoké," vysvětlila. 

Zlepšit se má i informovanost rodičů při rozhodování, zda svého potomka na praktickou školu umístit. Rodiče romských žáků totiž se zařazením většinou souhlasí, někdy je dokonce sami požadují. Podle odborníků přitom děti z praktických škol mají nižší šanci získat v budoucnu kvalitní vzdělání a zaměstnání než ti ostatní.

Lepší evidenci žáků už loni doporučil veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský. Jiné jeho doporučení - zavést přesnou evidenci bývalých zvláštních škol - se ministerstvo splnit nechystá. Školy od roku 2005 nemusejí mít v názvu, zda jsou praktické či speciální. Není tak jasné, kolik někdejších zvláštních škol celkem je.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.