Stát znovu bojuje o katedrálu

Praha - Zástupci státu se nehodlají smířit s tím, jak o vlastnictví katedrály svatého Víta na Pražském hradě rozhodl soud. Katedrálu nechtějí za žádnou cenu nechat církvi. Média o tom informoval Adam Halmoši z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad o dalším postupu rozhodl okamžitě poté, co minulý týden obdržel definitivní rozsudek Městského soudu v Praze, který katedrálu po dlouhotrvajících sporech přiřkl církvi. Pro běžné návštěvníky a turisty přitom případná změna vlastnictví katedrály nic neznamená. Byla by i nadále přístupná. Jen by nemohla být součástí současných prohlídkových okruhů Hradem. Na tom by se musela církev dohodnout se Správou pražského hradu. Bez existující dohody by se musely prohlídky rozdělit. Dovolání k Nejvyššímu soudu, kterým chce stát napadnout existující rozsudek, je poslední možností verdikt soudu zvrátit. Podobná dovolání ale obvykle nebývají úspěšná.

Stát bojuje o katedrálu | foto: Michal Sváček, MF DNES

Praha - Pražský městský soud v červnu definitivně rozhodl, že katedrála svatého Víta patří církvi. Stát ale s verdiktem nesouhlasí a chce pomocí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Pravomocný verdikt ve sporu státu a církve o vzácné nemovitosti padl po více než 13 letech. Katedrála s pozemkem a věž u chrámu sv. Víta s pozemkem patří Metropolitní kapitule u svatého Víta. Část přilehlých nemovitostí připadla Kolegiátní kapitule Všech svatých na Hradě pražském. Kromě katedrály do vlastnictví církve spadá celá Vikářská ulice s kanovnickými domy až po Nové proboštství, Prašná věž a kaple Všech svatých.

Stát tvrdí, že postup církvebyl nezákonný

Právnička státního úřadu Milada Šípková při odvolání namítala, že se soud neměl žalobou církve vůbec zabývat. Církev totiž na stát podala určovací, nikoliv restituční žalobu. Žalobu podle restitučních zákonů však ani podat nemohla, neboť to může učinit pouze fyzická osoba. „Obcházení restitučních zákonů tím, že je zákonodárce nepřijal, znamená velký průlom v tom směru, že soudní moc rozhoduje o věcech, o kterýchmá rozhodovat zákonodárce,“ uvedla Šípková.