"V některých případech nevyřídilo (ministerstvo spravedlnosti) žádosti o odškodnění ve lhůtě šesti měsíců, případně nepodalo včas odpor proti platebním rozkazům tam, kde neuznávalo důvod nebo částku požadovaného odškodnění, nebo se bez omluvy nedostavilo k soudnímu jednání, a tím nehájilo zájmy státu a jeho majetek," uvedl ve svém kontrolním závěru úřad.
Resort také například několik žádosti o odškodnění zamítl, ale soud pak lidem náhradu přiznal. Zaplatil tak kolem osmi milionů korun a na úrocích a nákladech soudního řízení pak přes 340 tisíc. Úřad ministerstvu vyčítá také to, že se nesnažilo vymáhat částky po těch, kteří škodu zavinili. Nepodalo ani kárné žaloby.
NKÚ kontroloval 128 žádostí z celkových pěti a půl tisíce. "Řada uvedených nedostatků vyplývá i ze skutečnosti, že oblast odškodňování není na ministerstvu spravedlnosti upravena vnitřními předpisy, a zejména v této oblasti je zcela nefunkční vnitřní kontrolní systém," konstatovali kontroloři.
Nedávno například padlo rozhodnutí, že ministerstvo musí zaplatit někdejší náměstkyni ministra pro místní rozvoj Věře Jourové v souvislosti s jejím stíháním v takzvané kauze Budišov 138 600 korun. Jde o náhradu škody za výdaje na obhajobu. Jourová ale chtěla po státu celkem 3,5 milionu korun.
Za chybná rozhodnutí platí odškodnění stát. V budoucnu by ale měli sáhnout do kapsy také konkrétní úředníci. Nový zákon stanoví povinnost vymáhat újmu od chybujícího státního zaměstnance. Podle návrhu by úředníkovi hrozila sankce do výše 4,5násobku jeho platu. Výjimkou by byly situace, kdy by způsobil škodu úmyslně. Pak by byla sankce neomezená.
