Ale o své peníze strach mít nemusí. Obratem je dostane zpět od ministerstva zemědělství, které myslivcům přislíbilo dotaci. "Nejde o to, že bychom dávali peníze zlým myslivcům, aby si mohli zalovit. Podmínkou je, že se v příslušných honitbách zajíci nesmějí několik let střílet. Máme starost o zvěř, ne o myslivce," ujišťuje ministr zemědělství Jaroslav Palas, sám aktivní myslivec.
Cena dva a půl tisíce za jednoho ušáka podle odborníků není přehnaná. Jejich odchyt ve volné přírodě je složitý, něco stojí doprava, karanténa a veterinární vyšetření.
Obchod se zajíci u nás zařizuje firma Interlov: zvířata nejen dováží, ale i vyváží. Stovky zajíců z Čech i Moravy si loni koupili Italové a pravidelným klientem jsou i Francouzi.
Pro myslivce je odchyt zajíců a jejich prodej jedním z příjmů. Za jeden kus letos dostanou asi 1700 korun. Proč se tedy nyní nenakupuje doma? "Maďarsko je největším vývozcem zajíců vůbec a produkce v České republice byla loni podprůměrná," vysvětluje důvody zahraniční objednávky Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty.
Ale už teď je zřejmé, že část dovezených zajíců nebude žít dlouho. Podle Kostečky je to zaviněno tlakem predátorů - přirozených zaječích nepřátel. Stávají se oběťmi lišek, dravců i přemnožených divočáků.
Ekologové se v názoru na celou akci různí. "Velký počet druhů drobné zvěře je zárukou ekologické rovnováhy. Když budou dravci lovit malá zvířata, nebudou napadat drůbež chovanou v rybnících pro hospodářské účely," vysvětluje Vladimír Drož, vedoucí odboru životního prostředí v Roudnici nad Labem.
Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody naopak zásadně nesouhlasí. "Tady vůbec nejde o oživení krajiny, ale o to, aby si myslivci zastříleli. A ještě se to platí z našich daní," tvrdí.
Velká část zajíců podle něj při povodních před vodou včas utekla, a pokud nyní z některých oblastí zmizeli, tak jsou to jen úzké pásy kolem řek. "Kdyby nebyli v okolí pod palbou myslivců, tak se sem do roka vrátí," dodává.
