Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát vyvlastnil půdu ženě, která blokovala silnici z Liberce k hranici

  9:30aktualizováno  9:30
Stát po dvaceti letech tahanic vyvlastnil pozemky Jitky Pourové. Ty stály v cestě silnici I/35 k hranicím s Polskem a Německem. Stavět by se mohlo začít už letos.
Silnice k hranicím by se měla začít stavět už letos na podzim. (ilustrační snímek)

Silnice k hranicím by se měla začít stavět už letos na podzim. (ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

"Jedná se o dva kilometry silnice a jeden menší mostek. Už jsme podali návrh na změnu zápisu do katastru nemovitostí a jakmile se tak stane, zažádáme na poslední úsek o stavební povolení," informoval Jan Stach z libereckého Ředitelství silnic a dálnic.

Vyvlastněné pozemky u hranic s Polskem

Podle Stacha by stavba silnice mohla začít už letos na podzim. Polská strana slíbila, že do příštího června dodělá most přes Nisu z Polska do Saska, což je na polské a německé straně poslední úsek čtyřproudé rychlostní silnice, která navazuje na německou dálniční síť.

 "Teď už zbývá dokončit jen českou část obchvatu Hrádku nad Nisou a Grabštejna. Když nenastanou nepředložené události, dokončíme ho stejně jako Poláci most, a můžeme obě stavby otevřít současně," dodal Stach.

V Hrádku s vyvlastněním souhlasí

S vyvlastněním a pokračováním prací na silnici mezi Bílým Kostelem a Hrádkem nad Nisou je spokojený také hrádecký starosta Martin Půta. 

"Je to dobrá zpráva. Odlehčí se tím dopravě v Bílém Kostele a v serpentinách na Grabštejně. Pro nás v Hrádku je to důležité především pro firmy v naší průmyslové zóně, které na tuto silnici čekají jako na smilování," vysvětlil starosta.

O komunikaci, která povede z Liberce přes Polsko dál do Německa, uvažovali cestáři již v šedesátých letech minulého století.  Po okupaci v roce 1968 celá věc ustala. Nedlouho po roce 1989 se myšlenka propojit tři země rychlostní silnicí objevila znovu.

 Historie pozemků, o které stát usiloval dvacet let, sahá do roku 1921. Tehdy se uskutečnila pozemková reforma, která rodu Clam Gallasů zestátnila grabštejnské panství.

Otec Jitky Pourové, která o nynějších tahanicích se státem s médii nekomunikuje, se tam stal národním správcem a později majetek výhodně koupil. V roce 1948 mu ho komunisté znárodnili.

Silnice měla podle původních plánů stát již loni v říjnu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.