Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stamiliony měly naučit úředníky efektivitě. Marně, vznikly jen návody

  9:25aktualizováno  9:25
Stát v letech 2007 až 2014 utratil skoro 230 milionů korun na to, aby veřejná správa lépe fungovala. Místo toho ale vytvářel metodiky, které neměly viditelný efekt, informoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Pražská budova v Jankovcově ulici, kde sídlí NKÚ. | foto: CPI

O efektivnější veřejnou správu se měla postarat strategie Smart Administration. NKÚ zkontroloval osm konkrétních projektů za 226,6 milionu z evropského operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Z těchto peněz se měli mimo jiné uhradit projektové kanceláře, nebo systém spravující informace o projektech Smart Administration. „Místo toho jejich prostřednictvím jen opakovaně vznikaly metodiky projektového a strategického řízení, které ale neměly reálný dopad na zefektivnění veřejné správy,“ řekli kontroloři.

Prověřovali Úřad vlády, ministerstvo obchodu, vnitra a průmyslu, přičemž hlavním garantem strategie bylo podle NKÚ ministerstvo vnitra. To si ale prý nestanovilo konkrétní cíle, kterých chce do roku 2015 dosáhnout. Tudíž pak nebylo možné vyhodnotit, jak se jim to podařilo.

Kontroloři také vyhodnotili, do jaké míry se podařilo naplnit konkrétní cíle osmi kontrolovaných projektů. „Zjistili, že sedm z nich své cíle nenaplnilo, a tedy k efektivnější veřejné správě a snížení nákladů na administrativu nepřispělo. Prostředky na tyto projekty tak byly využity neúčelně, což NKÚ vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně ve výši 226,6 milionu korun,“ informovalo v pondělí NKÚ.

Ministerstvo vnitra podle něj nebylo o projektech dostatečně informováno, nevznikl totiž o nich informační systém a tudíž nemohlo mít dostatečné podklady pro řízení a hodnocení strategie. „Za vážný problém NKÚ pokládá skutečnost, že projekty nebyly v momentu svého vzniku provázány s konkrétním cílem strategie a byly k jednotlivým jejím cílům přiřazovány až zpětně. Pro úspěšné plnění strategie je přitom jasná vazba mezi projektem a cílem strategie klíčová,“ řekl kontrolní úřad.

Navíc podle něj koordinace na meziresortní úrovni neběžela správně. Vláda postupně pověřila meziresortní koordinací několik orgánů, jejich povinnosti se ale měnily a svou koordinační roli neplnily.

Podle NKÚ je kabinet v roce 2014 zrušil a ustavil dvě nové rady vlády, radu pro informační společnost a radu pro veřejnou správu. Aby mohla být veřejná zpráva zefektivňována, tak je podle kontrolorů naprosto nezbytné, aby nadresortní orgány zajistily koordinaci a komunikaci mezi zúčastněnými subjekty.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.