3) Každé druhé dítě se nedostane do obecní školky. 4) Placené chůvy jsou pro většinu středostavovských rodin drahé. Celý matčin plat by de facto padl na hlídání.
Zamyslíme-li se nad těmito čtyřmi předpoklady, nevyjdeme z údivu. Jak to, že u nás není více firemních školek? Jejich výhody jsou vyzkoušené ve vyspělejší části Evropy. Je to zařízení, které má stejně neodolatelné kouzlo jako Evropská unie ve svých počátcích: spojuje totiž srdce a žaludek. Velké ideje s "nejnižším" hmotařským prospěchem.
Chcete ideje? Pokud firma zřídí školku, chová se skvěle k zaměstnancům. Umožňuje matkám (případně otcům na mateřské), aby přizpůsobily pracovní dobu svému přání. S dítětem se navíc rodič může vidět třeba přes oběd a o přestávkách. Taková školka je vlastně živoucím příkladem pokroku v rovnoprávnosti žen a mužů.
A materiální užitek pro firmu? Pro spoustu zoufalých žen, které bojují o místo v obecní školce doslova v boxerských rukavicích, je zmínka o tom, že se firma postará o jejich dítě, zaklínadlem. Pokud má podnik o takovou dámu zájem, už ji drží. A může ušetřit na platu a dalších benefitech.
V místech, kde je malá nebo nulová nezaměstnanost, jako například v Praze, získává společnost s vlastním dohledem nad dětmi nezanedbatelnou konkurenční výhodu. Západoevropské studie ukazují, že takové zařízení navíc v moderní době, kdy chytří a zkušení zaměstnanci patří k největšímu kapitálu, šetří peníze.
Matky (otcové) se svými schopnostmi zůstávají. Není nutno za drahé peníze přeplácet někoho z konkurenčního týmu nebo školit nováčky.
Lidský a rozumný stát, kterému záleží jak na spokojenosti, tak na bohatství občanů, tedy zakládání firemních školek všemožně podporuje. Jestliže to náš stát dosud nedělá, neříkejme rovnou, že je nelidský a nerozumný. V mnohých ohledech je spíše nešikovný a pomalý – zkrátka ještě nevyšel z mateřské školy.
Ministr Nečas údajně chystá na příští rok návrh zákona, který by zakládání podnikových školek daňově zvýhodnil. Je to dobře, ale nejméně o dva roky pozdě. - čtěte více o návrhu
To, že v této oblasti neudělaly nic sociálnědemokratické vlády, nepřekvapuje. Jednak nebyl problém akutní, jednak nedůvěra sociální demokracie ke všemu, co dělá soukromý kapitál, je až patologická.
Bohužel tato hrůza ze soukromé iniciativy přetrvává i na ministerstvu zdravotnictví, které se chlubí tím, jak podporuje privatizaci části zdravotnictví. Lpí na hygienické normě, která každému dítěti přiděluje solidní kus hrací plochy. Jako by kvalita výchovy spočívala v tom, kolik máme trávníku. Je za tím vidět strach z toho, že zlý kapitalista zavře ubohé ratolesti do kumbálu, aby mohl déle vykořisťovat jejich nebohé rodiče.
Jestliže stát spí po obědě, neznamená to, že zaměstnavatelé mají čistý štít. Není pravda, že školku založit nejde bez daňových úlev a při splnění všech předpisů.
Ostatně, první projekty už jsou. Objevily se ve chvíli, kdy bylo možné na školku získat peníze z Bruselu. Vyrostly už i první společnosti, které vidí budoucí velký byznys.
Pomáhají firmám se zakládáním jejich školek. Přirozeně a legitimně lobbují za to, aby stát změkčil podmínky. Problém je však i v tom, že podniková kultura "hýčkání" dobrých zaměstnanců zatím do postkomunistických zemí nedošla. Ale už stojí na hranicích.
