Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát šetří, ale odstupné poslancům zůstane. Má chránit před korupcí

  15:36aktualizováno  15:36
Zbytečné náklady, nebo fungující protikorupční opatření? Bývalým poslancům náleží velkorysé odstupné, zatímco běžný zaměstnanec pracující na dobu určitou na nic podobného nemá nárok. Nová vláda chce šetřit, ale na odstupné Sněmovně zřejmě nesáhne.
Poslanecké odstupné se bude vyplácet nejspíše i po příštích volbách do Sněmovny. Ilustrační foto

Poslanecké odstupné se bude vyplácet nejspíše i po příštích volbách do Sněmovny. Ilustrační foto | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Poslanci, kteří se po letošních volbách nedostali do Sněmovny, si odnesou "na památku" štědré odstupné: 114 bývalých poslanců si rozdělí bezmála 39 milionů korun.

V době úspor a škrtání ve státním rozpočtu je to kontroverzní. "Ti lidé by se měli podílet na šetření stejně tak, jako se podíleli na předchozím zadlužování," nešetří kritikou předseda Věcí veřejných Radek John.

Ministr vnitra si nebral servítky ani s námitkou, že na odstupné mají bývalí poslanci právo ze zákona. "Ať se nevymlouvají a vzdají se alespoň části odstupného, pokud ne úplně celého," míní John.

Změna se nechystá

Ministerstvo financí změnu nechystá. "Primárně musí najít prostředky sám správce této rozpočtové kapitoly, tedy Sněmovna. O chystaných úpravách zákona ohledně odstupného pro poslance nevím, ale šetřit se musí všude. Stálo by to za úvahu," řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Premiér Petr Nečas však nic měnit nechce. "Čím menší bude odstupné, tím méně se končící poslanci v závěru volebního období budou věnovat poslanecké práci a naopak o to více hledání nového zaměstnání a využití kontaktů. O to více tedy roste riziko konfliktu zájmů," řekl lídr ODS.

Spolu se svým kabinetem přitom vehementně šetří a škrty naordinoval i Sněmovně. Dolní komora musí oproti plánům ušetřit dalších 15 milionů korun a najednou se začalo nedostávat peněz na vyplacení odstupného.

"Na odstupné chybí asi jen 300 tisíc. To jsou peníze, které se určitě seženou," řekl předseda rozpočtového výboru Sněmovny Pavel Suchánek. Podle něj je současný systém nastaven správně.

"Musíte si uvědomit, že poslanec na čtyři roky odchází ze svého zaměstnání, proto pak chvíli trvá, než se naučí, co nového se v jeho oboru za ty roky událo. Právě tento mezičas dokáže finančně pokrýt odstupné," vysvětlil poslanec za ODS Suchánek.

Námitku, že běžní zaměstnanci nedostanou po uplynutí smlouvy na dobu určitou nic, chápe. "Jenže poslanci mají nárok na takové odstupné ze zákona a já osobně proti současnému znění zákona nic nemám," uzavřel Suchánek.

Politoložka: Zbytečné, ale asi nutné náklady

Také politoložka Vladimíra Dvořáková míní, že by měli politici začít se šetřením u sebe. "Podle mě to jsou zbytečné náklady, zejména teď, když se má šetřit. Poslanci si odstupné ale odhlasovali sami, stejně jako hlasují o všech jiných zákonech," řekla Dvořáková a naznačila, že změnu spíše neočekává.

Nějaká částka jako odstupné by podle ní nejspíše vyplácena být měla. "Jde totiž také o ochranu společnosti. Někteří z poslanců mohou mít bezpečnostní prověrky a tím pádem vědí mnoho citlivých informací. Bez odstupného by se mohli dostat pod velké korupční tlaky, kdy by jim někdo za takové informace rád zaplatil," naznačila politoložka.

"Ale na druhou stranu poslanci asi nebudou v tak tíživé finanční situaci jako lidi, kteří přijdou o běžné zaměstnání," podotkla Dvořáková. "Zaměstnanci totiž žádné odstupné po vypršení smlouvy na dobu určitou nedostanou," připomněla politoložka a navrhla, aby poslanci dostali odstupné ve výši maximálně dvou měsíčních platů.

Jak to řeší v Evropě

Evropské státy řeší finanční kompenzaci odcházejícím politikům jinak. "Souvisí to s vnímáním tamní společnosti, poslance berou jako služebníka lidu. Pochybuji, že by se něco podobného vybavilo českým občanům, pokud by měli charakterizovat naše poslance," vysvětlil Jan Kysela, politolog a expert na ústavní právo.

V mnoha zemích ale odcházející poslanci nedostávají přímo odstupné, ale mají nárok na větší důchod. "Takový systém funguje například v Německu a ve Velké Británii, odvíjí se buď od odsloužených let, nebo od počtu volebních období, kdy poslanec ve Sněmovně působil," přibližuje Kysela.

V Řecku byla donedávna tolerována mnohem vyšší suma na odstupném než v Česku. "Státní zaměstnanci dostávají někde 72, jinde 100 měsíčních platů jako odstupné. Peníze pro lidi, které stát ve skutečnosti vůbec nepotřebuje, neberou konce. A to je ústřední problém Řecka," řekl nedávno Lidovým novinám Stefanos Manos, bývalý řecký ministr.

Zaslouží si poslanci odstupné, i když jsou voleni na dobu určitou?

celkem hlasů: 4429

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 20. srpna 2010. Anketa je uzavřena.

ne 4005
ano, ale nižší 283
ano, ve stávající výši 141
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Interaktivní mapa volebních výsledků
Dali vaši sousedé hlas Pirátům nebo ODS? Projděte si podrobnou mapu

Zajímá vás, kde dopadli nejlépe při letošních volbách Piráti nebo SPD Tomia Okamury. Redakce iDNES.cz připravila unikátní interaktivní mapu, díky které si...  celý článek

Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil v pražském štábu TOP 09. (21. října 2017)
Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. Objevují se hlasy, že by ji měl vést

Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. O možné kandidatuře do vedení strany je ale podle něj předčasné mluvit....  celý článek

Kupčení s hlasy ve volbách
Za zakroužkovaný lístek 200 korun. Policie v Ústí prověřuje kupčení s hlasy

Policie v Ústí nad Labem prověřuje kupčení s hlasy při volbách v místní čtvrti Mojžíř. Podle Nadačního fondu proti korupci zde více než tři desítky lidí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.