Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát selhal při stíhání zločinců z 50. let, bilancují historici

  0:45aktualizováno  0:45
Stíhání zločinců, kteří se v 50. letech podíleli na nezákonných procesech a masových represích, je u konce. Stát tuhle etapu dějin zjevně nezvládl, domnívají se experti z Ústavu pro soudobé dějiny. Trestu totiž neušel pouze jeden člověk - bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová.

Bývalý prokurátor Karel Vaš a prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. | foto: MF DNES

Stát nenávratně propásl dobu, kdy mnozí z těch, kteří se podíleli na mučení a popravách, ještě žili a mohl je postavit před soud. Včetně jednoho z hlavních aktérů, ministra spravedlnosti a později obrany Alexeje Čepičky.

Za všechny tyto zločiny byl nakonec potrestán jediný člověk: bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová (87). Žádný další soud s těmito prokurátory či vyšetřovateli už nebude. K tomuto verdiktu dospěli Karel Kaplan, Petr Blažek i Tomáš Bursík z Ústavu pro soudobé dějiny.

O podílu Brožové na justiční vraždě Milady Horákové rozhodl vrchní soud právě před rokem, když ji poslal na šest let do vězení. Náčelník vyšetřovací skupiny, která Horákovou v ruzyňské věznici mučila, Milan Moučka (87) dožil naopak v klidu ve svém bytě nedaleko věznice. Zemřel letos na jaře. A zrovna tak prokurátor a náměstek ministra vnitra František Vašek.

"Je to tristní výsledek dvacetileté práce desítek vyšetřovatelů," říká rozpačitě Petr Blažek.

Přitom jen soudců, kteří posílali nevinné lidi na smrt nebo na desítky let za mříže, bylo čtyři sta. "A k tomu si připočtěte další stovky prokurátorů. O počtech vyšetřovatelů, kteří politické vězně - tak jako Alois Grebeníček či Moučka - týrali, ani nemluvě," říká Tomáš Bursík.

Brožová to odskákala za všechny

Ze seznamu, který MF DNES sestavila, žije asi už jen Polednová a Karel Vaš (93). Přehled zahrnuje i mladší soudce, než je Polednová, ale i oni jsou podle historika Bursíka s největší pravděpodobností po smrti.

Tedy i Vojtěch Rudý, jenž v zinscenované kauze Babice vynesl sedm rozsudků smrti, dvě doživotí a další obviněné poslal za mříže na 25 let.

Vaš je pak samostatná kapitola: soudce Luboš Vlasák jej poslal za justiční vraždu generála Heliodora Píky na šest let do vězení. Vrchní soud řekl opak: zločin je promlčen.

Kaplan, Blažek i Bursík s nadsázkou říkají, že Brožová to "odskákala za všechny", třebaže považují šestiletý trest vězení za spravedlivý.

Ludmila Brožová-Polednová

A proč zůstali ostatní viníci teroru z padesátých let nepotrestáni? Historici odmítají teorie o spiknutí temných sil.

Skutečnost je prozaičtější a dokazuje to i následující příklad: vyšetřovatelé z Úřadu pro dokumentaci a stíhaní zločinů komunismu (ÚDV) "vypátrali" Brožovou-Polednovou až mnoho let poté, co historik Kaplan zveřejnil už v roce 1994 fakta o její stěžejní roli ve zmanipulovaném procesu s Miladou Horákovou.

"Zdálo se mi, že je to pro ně úplná novinka, když se do toho pouštěli," vzpomíná historik. Jen v monstrprocesu s Horákovou, ale i soudech, které na něj navázaly v okresech, bylo odsouzeno 560 lidí.

Fakt, že se pozornost policie, médií i veřejnosti soustředila podle Kaplana "jen" na gestapácké metody vyšetřovatelů, umožnil hlavním "režisérům" komunistických represí - soudcům a prokurátorům - zůstat dodnes až na výjimky v anonymitě. Tomáš Bursík míní, že na rozdíl od vyšetřovatelů po sobě soudci s prokurátory zametli stopy.

proces s Miladou Horákovou "Říká se to obtížně, ale lidé, kteří se za totality chovali - nehledě na pronásledování - statečně, tak v roli vyšetřovatelů zločinů komunismu selhali. Nedovzdělali se, takže jim kvůli omylům v návrzích na trestní stíhání soudci či žalobci shazovali případy ze stolu," vysvětluje Blažek.

Jinak by prý nemusel být výsledek stíhaní represí z padesátých let tak žalostný. Dnes již je podle historika na "reparát" pozdě.

Ještě před patnácti lety žilo například dvacet vyšetřovatelů, kteří mučili politické vězně. V roce 2000 už jen deset a dnes už nejspíše nikdo.

Reportérům MF DNES se ani s přispěním historiků nepodařilo vypátrat, zda ještě dnes někdo ze soudců či prokurátorů - s výjimkou Brožové a Vaše - žije.

Historik Pavel Paleček to však považuje za pravděpodobné: "Při svém pátrání jsem se už několikrát setkal s námitkou, že ten či onen soudce je už po smrti, aby mi pak - když jsem zvonil u jeho bytu - přibouchl dveře před nosem."

Chybí český Wiesenthal

Fakt, že stát při vyšetřování zločinů z padesátých let selhal, dokazuje i to, že spisy někdejšího státního soudu, který rozhodoval o hrdelních trestech, předalo ministerstvo spravedlnosti teprve nedávno Národnímu archivu.

Až nyní je tedy možné systematicky studovat podíl viny soudců a prokurátorů na represích z padesátých let.

"Stát při stíhání těchto zločinů totálně selhal. Soukromý lovec nacistů Simon Wiesenthal dokázal s několika málo dobrovolníky milionkrát víc než desítky českých policistů s nejmodernějším vybavením a značným rozpočtem," říká Paleček.

Mluvčí ÚDV Jan Srb kritiku chápe. Ale připomíná, že dlouho se tvořila legislativa, podle níž je možné represe soudit, a stejně tak se vleklo odtajňování archivů. "Jiné postkomunistické země jsou na tom ještě hůře," dodává.

mohli být souzeni

Alexej Čepička
V roce 1948 byl zeť komunistického prezidenta Gottwalda šéfem akčních výborů, které spouštěly čistky, zatýkání či rozsáhlé represe. Jako pozdější ministr spravedlnosti předložil zákon na ochranu republiky, podle něhož byli političtí odpůrci popravováni či žalářováni desítky let. Zemřel v roce 1990.

Milan Moučka
V ruzyňské věznici velel speciálnímu odboru VI-B, který vyšetřoval členy nepolitických stran, tedy i Miladu Horákovou. Odbor VI-B byl mezi mukly znám brutalitou vyšetřování: bitím, psychickým terorem, při němž vězni několik dnů nespali. Zemřel v roce 2009. Jeho bratr, herec Jaroslav Moučka, se s ním kvůli jeho minulosti přestal stýkat.

Miroslav Pich-Tůma
Bývalý partyzán se zřejmě podílel na vraždě Jana Masaryka. Prokazatelně kromě toho brutálně zavraždil tři politické vězně. Jeden z nejznámějších a nejsurovějších vyšetřovatelů. V roce 1995 se oběsil, protože "už nemohl unést štvavou kampaň".

Štěpán Plaček
Zakladatel komunistické tajné policie (StB), tedy i metod sledování, provokování, kompromitování, zatýkání i výslechů nepohodlných lidí. "V polovině devadesátých let minulého století ještě prokazatelně žil," připomíná historik Tomáš Bursík.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barokní palácový komplex Belveder v rakouské Vídni
100 POHLEDŮ: Udusanou cestou k pompéznímu paláci Belveder ve Vídni

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dálnice D49 Fryšták - Lípa I. a II. etapa
Silničáři plánují dálnici kolem Zlína, lidé z Kostelce požadují tunel

Ačkoliv se silničářům stále nedaří spustit výstavbu dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, plánují už také její pokračování do Lípy, při kterém má vzniknout i nový...  celý článek

Sníh - děti - sáňky - volný čas - zábava
Jarní prázdniny 2018

Týdenní jarní prázdniny jsou na základních a středních školách v roce 2018 rozloženy v termínech od 5. února do 18. března. Přinášíme úplný přehled...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.