Stát nenávratně propásl dobu, kdy mnozí z těch, kteří se podíleli na mučení a popravách, ještě žili a mohl je postavit před soud. Včetně jednoho z hlavních aktérů, ministra spravedlnosti a později obrany Alexeje Čepičky.
Za všechny tyto zločiny byl nakonec potrestán jediný člověk: bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová (87). Žádný další soud s těmito prokurátory či vyšetřovateli už nebude. K tomuto verdiktu dospěli Karel Kaplan, Petr Blažek i Tomáš Bursík z Ústavu pro soudobé dějiny.
O podílu Brožové na justiční vraždě Milady Horákové rozhodl vrchní soud právě před rokem, když ji poslal na šest let do vězení. Náčelník vyšetřovací skupiny, která Horákovou v ruzyňské věznici mučila, Milan Moučka (87) dožil naopak v klidu ve svém bytě nedaleko věznice. Zemřel letos na jaře. A zrovna tak prokurátor a náměstek ministra vnitra František Vašek.
"Je to tristní výsledek dvacetileté práce desítek vyšetřovatelů," říká rozpačitě Petr Blažek.
Přitom jen soudců, kteří posílali nevinné lidi na smrt nebo na desítky let za mříže, bylo čtyři sta. "A k tomu si připočtěte další stovky prokurátorů. O počtech vyšetřovatelů, kteří politické vězně - tak jako Alois Grebeníček či Moučka - týrali, ani nemluvě," říká Tomáš Bursík.
Brožová to odskákala za všechny
Ze seznamu, který MF DNES sestavila, žije asi už jen Polednová a Karel Vaš (93). Přehled zahrnuje i mladší soudce, než je Polednová, ale i oni jsou podle historika Bursíka s největší pravděpodobností po smrti.
Tedy i Vojtěch Rudý, jenž v zinscenované kauze Babice vynesl sedm rozsudků smrti, dvě doživotí a další obviněné poslal za mříže na 25 let.
Vaš je pak samostatná kapitola: soudce Luboš Vlasák jej poslal za justiční vraždu generála Heliodora Píky na šest let do vězení. Vrchní soud řekl opak: zločin je promlčen.
Kaplan, Blažek i Bursík s nadsázkou říkají, že Brožová to "odskákala za všechny", třebaže považují šestiletý trest vězení za spravedlivý.
A proč zůstali ostatní viníci teroru z padesátých let nepotrestáni? Historici odmítají teorie o spiknutí temných sil.
Skutečnost je prozaičtější a dokazuje to i následující příklad: vyšetřovatelé z Úřadu pro dokumentaci a stíhaní zločinů komunismu (ÚDV) "vypátrali" Brožovou-Polednovou až mnoho let poté, co historik Kaplan zveřejnil už v roce 1994 fakta o její stěžejní roli ve zmanipulovaném procesu s Miladou Horákovou.
"Zdálo se mi, že je to pro ně úplná novinka, když se do toho pouštěli," vzpomíná historik. Jen v monstrprocesu s Horákovou, ale i soudech, které na něj navázaly v okresech, bylo odsouzeno 560 lidí.
Fakt, že se pozornost policie, médií i veřejnosti soustředila podle Kaplana "jen" na gestapácké metody vyšetřovatelů, umožnil hlavním "režisérům" komunistických represí - soudcům a prokurátorům - zůstat dodnes až na výjimky v anonymitě. Tomáš Bursík míní, že na rozdíl od vyšetřovatelů po sobě soudci s prokurátory zametli stopy.
"Říká se to obtížně, ale lidé, kteří se za totality chovali - nehledě na pronásledování - statečně, tak v roli vyšetřovatelů zločinů komunismu selhali. Nedovzdělali se, takže jim kvůli omylům v návrzích na trestní stíhání soudci či žalobci shazovali případy ze stolu," vysvětluje Blažek.
Jinak by prý nemusel být výsledek stíhaní represí z padesátých let tak žalostný. Dnes již je podle historika na "reparát" pozdě.
Ještě před patnácti lety žilo například dvacet vyšetřovatelů, kteří mučili politické vězně. V roce 2000 už jen deset a dnes už nejspíše nikdo.
Reportérům MF DNES se ani s přispěním historiků nepodařilo vypátrat, zda ještě dnes někdo ze soudců či prokurátorů - s výjimkou Brožové a Vaše - žije.
Historik Pavel Paleček to však považuje za pravděpodobné: "Při svém pátrání jsem se už několikrát setkal s námitkou, že ten či onen soudce je už po smrti, aby mi pak - když jsem zvonil u jeho bytu - přibouchl dveře před nosem."
Chybí český Wiesenthal
Fakt, že stát při vyšetřování zločinů z padesátých let selhal, dokazuje i to, že spisy někdejšího státního soudu, který rozhodoval o hrdelních trestech, předalo ministerstvo spravedlnosti teprve nedávno Národnímu archivu.
Až nyní je tedy možné systematicky studovat podíl viny soudců a prokurátorů na represích z padesátých let.
"Stát při stíhání těchto zločinů totálně selhal. Soukromý lovec nacistů Simon Wiesenthal dokázal s několika málo dobrovolníky milionkrát víc než desítky českých policistů s nejmodernějším vybavením a značným rozpočtem," říká Paleček.
Mluvčí ÚDV Jan Srb kritiku chápe. Ale připomíná, že dlouho se tvořila legislativa, podle níž je možné represe soudit, a stejně tak se vleklo odtajňování archivů. "Jiné postkomunistické země jsou na tom ještě hůře," dodává.
mohli být souzeniAlexej Čepička Milan Moučka Miroslav Pich-Tůma Štěpán Plaček |
