Papež Benedikt XVI.

Papež Benedikt XVI. | foto: AP

Stát se po osmi letech vrátí k podpisu smlouvy s Vatikánem

  • 45
Poslanci už jednou mezinárodní smlouvu s Vatikánem odmítli. To bylo v roce 2003. Po osmi letech a změně na postu pražského arcibiskupa ji chce předložit ještě letos Sněmovně ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Smlouva se podle něj ale musí předtím změnit.

"Budou změny, už je to několik let. Museli jsme smlouvu přepracovat více ve stylu 21. století," řekl ČTK ministr Schwarzenberg. Co konkrétně se v česko-vatikánské smlouvě změnilo, však neupřesnil.

Původně vyjednaná česko-vatikánská smlouva upravuje vztah mezi českým státem a římskokatolickou a řeckokatolickou církví. Týká se především působení církve v kultuře, školství, zdravotnictví, sociální oblasti a v resortu ministerstva vnitra. Předpokládá například možnost zřizovat právnické osoby a církevní zařízení.

Smlouva s Vatikánem neřeší financování církví v Česku. I k němu se ale vláda vrátila a ministerstvo kultury připravuje dohodu o majetkovém narovnání s církvemi. Předcházelo jí zmrazení státních peněz duchovním.

Smlouvu s Vatikánem v roce 2003 poslanci odmítli a kritizoval ji také prezident Václav Klaus. Podle něj je výhodnější pro Vatikán a dává výsady katolické církvi. V roce 2004 proto řekl, že ji nepodepíše a doporučil tehdejšímu ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi, aby zahájil s Vatikánem nová jednání. To se nestalo a Vatikán naznačil, že by rád viděl smlouvu podepsanou v původní verzi.

Ke smlouvě se stát vrací po obměně politiků - kabinet Vladimíra Špidly vystřídali ministři Petra Nečase. Změny nastaly i v katolické církvi. Miloslava Vlka loni vystřídal loni na postu pražského arcibiskupa Dominik Duka. Ten se jeví jako nadějný vyjednavač. Dokázal se se státem dohodnout na vlastnictví Chrámu svatého Víta a politici se znovu vrátili k majetkovému vyrovnání s církvemi.

Česká republika je podle expertů jedinou evropskou zemí s převážně katolickou tradicí, která nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video