Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát se bojí, že skončí jako šéf Novy

  0:01aktualizováno  0:01
Ministr kultury Pavel Dostál začal jako první podnikat kroky, které mají chránit český majetek: zakázal vývoz památek. Český stát se obává, že by mohl dopadnout stejně jako ředitel Novy Vladimír Železný. Tedy že by soudy po celém světě mohly kvůli prohrané mezinárodní arbitráži s americkou společností CME začít obstavovat majetek státu.

Důvodem je milion dolarů, zhruba čtyřicet milionů korun, které má stát z rozhodnutí stockholmské arbitráže CME zaplatit jako náhradu výdajů.

Česká vláda ovšem zářijový verdikt arbitráže, podle níž stát nedokázal uhájit investice CME v TV Nova, neuznává a stát zatím Američanům přiřčený milion nezaplatil. CME včera nevyloučila, že se kvůli své pohledávce vůči Česku opravdu na soudy obrátí. "Zvažujeme, že o to soudy požádáme, pokud Česká republika nezaplatí," řekl český mluvčí CME Michal Donath.

První preventivní krok k ochraně státního majetku učinil ministr kultury Pavel Dostál. Ten s okamžitou platností zakázal vývoz národních kulturních památek, sbírkových předmětů a významných uměleckých děl v majetku státu do zahraničí. Informaci přineslo jako první včerejší Právo a potvrdila ji mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová.

O údajných obavách ministerstva financí ze zabavení vzácných děl, jímž Dostálův úřad svůj postup zdůvodnil, ovšem ještě včera odpoledne nic netušil náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, který má arbitráž s americkou CME na starosti.
Náměstek Zelinka ovšem připouští, že Dostálovy obavy nejsou plané.

"I když jsme proti výsledku arbitráže podali odvolání u švédského soudu, rozhodnutí arbitrů je v tuto chvíli platné a vykonatelné," řekl Zelinka. Toho si je dobře vědomo i ministerstvo zahraničí. Je tedy možné, že by se soudní nálepky "Obstaveno" objevily třeba na českých ambasádách? Podle mluvčího ministerstva Aleše Pospíšila není odpověď jednoduchá.

"Jsme v zajetí řady mezinárodních úmluv a konvencí, které teď budeme muset analyzovat," řekl Pospíšil. "Stále však vycházíme z předpokladu, že bezprostřední nebezpečí obstavení majetku nehrozí. Už proto, že jsme výsledek arbitráže neuznali a obrátili se na soud."

Jenže náměstek Zelinka znovu opakuje: "Nároky CME bohužel naším nesouhlasným názorem nemůžeme nijak zpochybnit, to, že jsme se odvolali k soudu, nemá žádný odkladný účinek." Ani Zelinka však není schopen říct, jaký majetek patřící státu je v tuto chvíli po celém světě "ohrožen".

Česká republika by se tak nepříjemnostem mohla vyhnout zřejmě jediným způsobem: kdyby dlužný milion CME zaplatila. Podle náměstka ministra financí Zelinky je však nezaplacení součástí taktiky, kterou stát v celém sporu volí. "Naši právníci tvrdí, že kdybychom milion dolarů zaplatili, mohlo by to být chápáno, jako že uznáváme výsledek prvního kola, a zhoršili bychom tak naše pozice pro kolo druhé," vysvětluje Zelinka.

Ve druhém kole by měl arbitrážní tribunál stanovit výši odškodného, které CME náleží. Firma amerického podnikatele Ronalda Laudera žádá 500 milionů dolarů, tedy zhruba šestnáct až dvacet miliard korun.

Náměstek Zelinka nevylučuje, že teď, po Dostálově kroku, možná nastal čas pro změnu strategie. "Nenapadlo nás, že to v podobný krok mohlo vůbec vyústit," říká Zelinka. Nevylučuje přitom, že by zvolená obstrukční metoda mohla mít opačný efekt. Že by totiž mohla při druhém kole České republice v očích arbitrů uškodit a vytvořit dojem, že se Česko nehodlá závěry arbitráže řídit. K tomu se přitom země zavázala v mezinárodních dohodách.

"Je to skutečně věc jednání s kanceláří Clifford Chance, ve druhém kole půjde o mnohem více peněz, než je milion dolarů," říká Zelinka. S obstavením uměleckých děl přímo ve výstavní síni má zkušenost šéf Novy Vladimír Železný.

Během výstavy českého kubismu v rakouském Salcburku nechal koncem srpna tamní soud obstavit čtyři obrazy, které na akci zapůjčila Galerie Zlatá husa. Ta spravuje díla z někdejší exkluzivní sbírky ředitele Novy, který CME z rozhodnutí jiné arbitráže dluží miliardu korun. 

Ministrův zákaz může ohrozit významné akce
Zákaz ministra kultury Pavla Dostála vyvážet do zahraničí sbírkové předměty v majetku státu výrazně poznamená činnost velkých českých galerií. Ty totiž v cizině pro příští měsíce chystají řadu projektů, které by mohlo ministrovo nařízení dokonce zrušit. Nejkřiklavějším příkladem je obrovská akce Česká kulturní sezona ve Francii, připravovaná pro třicet francouzských měst.

Probíhat by měla od června příštího roku. "Nařízení je absurdní! V pondělí v Praze slavnostně začne zasedání česko-francouzské komise pro přípravu sezony. A jednání o výstavách Kramářovy sbírky a barokního umění jsou už ve finální fázi," tvrdí generální komisařka sezony Olga Poivre d´Arvor-Kubelková.

Obě zmíněné expozice připravuje Národní galerie. Její generální ředitel Milan Knížák odmítl pro MF DNES celý problém komentovat. Oficiální prohlášení galerie nicméně říká, že plánované projekty pro Francii jsou skutečně ohrožené.

Jestliže se výstavy neuskuteční, velkolepě pojatý projekt propagující českou republiku v zahraničí, kterému vláda přiklepla sto milionů korun, by skončil ostudou. Moderní francouzské umění z Kramářovy sbírky mělo být hlavním tahákem akce.

Navíc nařízení ohrožuje i další zařazené výstavy připravované Galerií hlavního města Prahy a Moravskou galerií, například reprízu v Praze velmi úspěšné expozice Toyen. Většina z nich je už pevně nasmlouvaná. To platí i pro výstavy chystané mimo rámec české sezony.

"Jsme postaveni do velmi nepříjemné situace. Smlouvy jsou uzavřeny, vývoz povolen a je jen na mně, zda zahraničního partnera nechám na holičkách," říká ředitelka pražského Uměleckoprůmyslového muzea Helena Königsmarková. Muzeum by mělo příští rok do Los Angeles zapůjčit český kubistický porcelán a sklo do expozice Evropská avantgarda.

Dostálovo nařízení se týká i rozsáhlé sítě českých center, kterou má ministerstvo zahraničí vybudováno po celém světě. Správa českých center má tak nízký rozpočet, že si nemůže dovolit pojištění uměleckých děl z majetku státu, a do ciziny proto vyváží převážně výstavy dosud žijících autorů. Podle Milana Sedláčka pověřeného řízením správy by zákaz přesto znamenal velké omezení výstavní činnosti center.

"S námi to nikdo nekonzultoval. Komunikace mezi ministerstvy bohužel nefunguje," uvádí Sedláček hlavní námitku vůči návrhu Dostála. Ten totiž pro většinu oslovených znamenal naprostý šok. Bez výjimky se o něm dozvěděli až z novin.

"Pokud je to pravda, tak by to snad mělo být formou nějaké vyhlášky," zněla Sedláčkova první reakce. "Nám k tomu absolutně nikdo nic neřekl. Na restituční majetkové spory jsme zvyklí, ale tohle nás opravdu překvapilo," říká Königsmarková. 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.