Stát sbírá intimní data o nemocných

  • 84
Státní úřady sbírají pro statistické účely citlivá data o nemocných lidech včetně jejich sexuální orientace či národnosti. Způsob, jakým to dělají, nemá žádnou oporu v zákoně a není kontrolovatelný. Ministerstvo zdravotnictví navíc chystá vyhlášku, jež by měla sběr intimních dat ještě posílit. Úřad na ochranu osobních dat i vládní zmocněnec pro lidská práva hlasitě protestují.

Jste homosexuál? Rom? Promiskuitní? To vše dnes lékaři musí vyplňovat do kolonek formulářů vedených pod konkrétním jménem či rodným číslem. Citlivá data se evidují například u pohlavních chorob a tuberkulózy, národnost se zjišťuje i u potratů.

Přinejmenším část dat se pak dostává do centrálních registrů. Pacienti o tom, co je o nich vedeno a kde, vesměs nemají tušení. "Současná praxe je v rozporu s ochranou osobních dat, protože není upravena zákonem. Ministerstvo si tak může dělat, co chce, třeba zřídit registr modrookých," upozornil předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Karel Neuwirt.

Ministerstvo si nyní chce sběr údajů posvětit - avšak pouhou vyhláškou. Z ní navíc plyne, že prakticky veškerá data včetně zmíněných formulářů budou směřovat do národních registrů vybraných chorob. Registry má spravovat ministerstvo.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab s návrhem vyhlášky nesouhlasí. "To, co mám před sebou, je naprosto nepřijatelné," říká. Podle něho je třeba nějak vyřešit způsob kódování dat. Uvádění sexuální orientace a národnosti některých nemocných chce Jařab pro potřeby centrální evidence jednoznačně vyškrtnout.

Lékaři a hygienici však namítají: Data sbíráme už čtyřicet let a pro ochranu společnosti je to důležité. "Mezi Romy je například vysoký výskyt pohlavních chorob. Chceme-li těmto lidem pomoci, musíme vědět, jak se chovají," uvedl předseda Dermatovenerologické společnosti Vladimír Resl.

Stát porušuje soukromí lidí
Ochráncům lidských práv vadí evidence intimních dat o nemocných, například o národnosti či homosexualitě. Potřebují je lékaři? A co úřady?  Když člověk dostane pohlavní nemoc či tuberkulózu, vyplní lékař povinné hlášení. V něm uvede jméno či rodné číslo dotyčného a zaškrtá, zda je pacient mimo jiné homosexuál, zda je promiskuitní a také zda je Čech, Rom či cizinec. Národnost ženy zajímá úřady i u potratu.

Ministerstvo zdravotnictví chystá vyhlášku, v níž popisuje, jaká data se mají evidovat v centrálních registrech jednotlivých chorob. Plyne z ní, že z výše uvedených dat takřka všechna. Chce je pro vedení státní zdravotní politiky, výzkum i statistiku.

Když vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab uviděl zmíněné formuláře (mimochodem, vyplňují se už desítky let) a zjistil, co všechno by ministerstvo chtělo mít v centrálních registrech, zaskočilo ho to. "Jsou to neanonymizované a nezakódované údaje o HIV pozitivitě, sexuální orientaci a národnosti. Pokud by se skutečně měly dostat do registrů, k nimž bude mít přístup i někdo jiný než lékař, pak je nutné projednat jejich zakódování," tvrdí Jařab.

Vyzval ministerstvo, aby z formulářů vypustilo dotazy na národnost a u tuberkulózy se neptalo ani na homosexualitu. Nevidí k tomu totiž důvod. "Jinak tu fakticky vzniká jmenný registr příslušníků národnostních menšin žádajících o potrat. A to je nepřijatelné," řekl.

Hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký namítá: "Národnost i sexuální orientace jsou důležité například kvůli šíření infekce. V USA evidují hned pět národnostních skupin. A pokud se to někomu nelíbí, ať se chová tak, aby syfilidu nedostal."

Předseda Dermatovenerologické společnosti Vladimír Resl míní, že kolem sběru dat se šíří zbytečná hysterie. "Pokud chceme pro lidi něco dělat, musíme data sbírat," řekl. Ministerstvo zdravotnictví argumentuje: "Ochrana dat je chráněna zákonem a povinnou mlčenlivostí." Identifikace rodným číslem je podle ministerstva jediná možnost pro to, aby statistiky byly věrohodné a průhledné.

Někteří lékaři však přiznávají: ne všechna data opravdu potřebujeme. "Dotaz na národnost či homosexualitu není u TBC nutný," připustil jeden z lékařů z Národní jednotky pro dohled nad tuberkulózou.

Kritici současné praxe včetně Jařaba říkají: Nemáme nic proti sběru dat. Ale je třeba upravit zákonem, co je opravdu nutné, a co nelze evidovat v neanonymní formě, aby zájmy společnosti a práva jednotlivce byly vyvážené. V zákoně dnes zmínka o registrech je, ale jen velmi obecná.

"Vedení jmenného registru pohlavních chorob, respektive HIV pozitivních osob, je tak závažné, že musí být upraveno zákonem s předchozí veřejnou diskusí," uvedl Jařab. Předseda G-ligy sdružující gaye a lesbičky Jiří Hromada tvrdí, že právě evidence syfilidy usnadnila za minulého režimu vznik takzvaných růžových seznamů homosexuálů.

Neuwirt: Co takhle registr modrookých?
Úřad na ochranu osobních údajů je znepokojen. "Už před časem jsme upozornili ministerstvo zdravotnictví, že musí upravit sběr citlivých dat v zákonech," říká jeho ředitel Karel Neuwirt. Dodnes se tak podle něho nestalo.

V čem je současná praxe špatná, když lékaři mají pár pádných důvodů k vedení statistiky?

Je špatná především v tom, že odporuje zákonu na ochranu osobních dat. Jeho paragraf devět říká, že citlivé osobní údaje mohou být sbírány jen se souhlasem dotyčného - nebo na základě zákona. Tak je to všude v Evropě, ale u nás ne. Alespoň minimální výčet údajů, které chce stát o lidech vést, musí být v zákoně. U nás je ustanovení v zákoně velmi vágní a zbytek chce ministerstvo řešit vyhláškou. Ale to si pak může ministerstvo vést jakýkoli citlivý registr a nemusí se o tom vůbec vědět. Třeba registr modrookých.

Namítáte něco proti zřízení národních registrů vybraných chorob?

Je otázka, zda ministerstvo potřebuje tolik registrů, ale věcně jsme se jimi zatím nezabývali.

Můžete proti současné praxi jako úřad nějak zasáhnout?

Kontrolu nakládání s osobními údaji ve zdravotnictví máme v plánu příští rok. Můžeme registry jako úřad zakázat, či dokonce zlikvidovat. Ale snažili jsme se spíš ministerstvo na problém upozornit. Mám pochopení pro sběr citlivých dat, ale čekal jsem, že ministerstvo tomu bude věnovat větší péči, a ne že to bude chtít vyhláškou obejít.

Oč vlastně jde? Zaznamenali jste už někdy zneužití dat?

Před lety unikla data pacientů s rakovinou, byť se posléze nepotvrdilo, že to bylo z národního registru. Data jsou dnes sice chráněna povinnou mlčenlivostí, ale já bych opravdu nerad, abychom nějaký malér museli řešit až ex post. Pomocí citlivých údajů lze lidi vydírat, citově je týrat. A já si opravdu nepřeji, aby se s daty zacházelo tak, jak si to ministerstvo představuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video