Státní půjčky však zdaleka nepokryjí celé náklady na studium. "Má to být zhruba jen 2 000 korun na měsíc. Zůstane zachováno financování studia z více zdrojů," zdůraznila spoluautorka koncepce Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy.
I tak je to pro studenty zajímavé. Půjčku by uvítal například student herectví Petr Semerád. Dnes chodí ze školy rovnou do práce. "Stíhat při tom ještě školní představení, to už se skoro nedá," přiznává.
Stát také nebude podporovat "věčné studenty". Ten, kdo dostane půjčku na studium jedné vysoké školy, už ji nedostane na další.
A jak to vlastně bude fungovat? Vznikne zvláštní centrum, které získá přístup do databází sociálních úřadů i škol. V nich si ověří údaje v žádostech studentů a podle jejich sociální situace rozhodne, kolik jim bude měsíčně posílat na účet.
Profesor Petr Matějů, který je dalším spoluautorem návrhu, očekává, že právě přístup k osobním údajům bude největším problémem při konečném schvalování záměru.
Dnes jsou studenti z větší části závislí na rodičích. A více než polovina vysokoškoláků musí pracovat, aby se na studiích udržela. "Z tohoto hlediska jsme téměř exotickou zemí," upozorňuje Matějů. V zahraničí fungují pro studenty systémy půjček a grantů.
V průměru dnes čeští vysokoškoláci potřebují na státních školách až 6 000 korun měsíčně. Tolik zaplatí za bydlení, stravu, dopravu, školní pomůcky a drobné výdaje. Na soukromých školách to je dvojnásobek.
