Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát přitvrdil, nemocní po letech přicházejí o invalidní důchody

  18:01
Na invalidní důchod nemáte nárok, vraťte se do práce. Stát se rozhodl zapojit do pracovního procesu lidi, kteří léta kvůli své invaliditě pobírali podporu. Podle pacientských organizací a právních poraden je přitom stále více nekompromisní.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

"Tuto práci dělám 13 let, ale nepamatuji tolik otázek, kolik jich je na invalidní důchody letos a kolik jsem jich řešila už loni," upozorňuje advokátka Věra Dreslerová, která vypomáhá v bezplatné poradně Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Na poradnu se kvůli úplné nebo částečné ztrátě invalidního důchodu obrací zejména pacienti s roztroušenou sklerózou, těžkými formami lupénky nebo duševně nemocní.

Dreslerová si týdně zvládne promluvit zhruba s 15 lidmi. Jejich počet se dlouhodobě nemění, mění se ale struktura dotazů. Zatímco před rokem a půl poradnu kvůli invalidnímu důchodu navštívili z 15 lidí zhruba tři, v poslední době je jich týdně v průměru už pět, odhaduje Dreslerová.

Za poslední rok a půl navíc lidé častěji sahají k žalobám. "Dřív jsem radila se třemi, teď je jich třeba i deset do měsíce," dodává advokátka.

Invalidní důchodci

Počty invalidních důchodců
2007  - 444 288
2008 - 438 068
2009 - 432 046
2010 - 451 153

Zdroj: ČSSZ

Výdaje na invalidní důchody
2007 - 53,7 miliard korun
2008 - 57,4 miliard korun
2009 - 61 miliard korun
2010 - 47,7 miliard korun

Zdroj: MPSV

Mezi zoufalými pacienty je i 43letá Veronika Zemanová z Prahy, která má roztroušenou sklerózu. Nemoc se širokou škálou příznaků, jež může lidi upoutat i na invalidní vozík. Veronice při léčbě nemoci selhaly nadledviny a k diagnóze se přidaly i deprese a částečné ochrnutí tří končetin. Po 16 letech jí úřady přesto odebraly část invalidního důchodu.

"Posudková lékařka byla hodně nepříjemná.  Se slovy ´bohužel jste se nám překlopila do druhé skupiny´ mi podala bez vyšetření k podpisu předem připravený posudek. Dál se se mnou bavit nechtěla," vypráví Zemanová.

Nemocná žena je přesvědčená, že úřady jednaly chybně. "Při pravidelné kontrole mi vůbec lékařka nezohlednila onemocnění nadledvin. Řekla mi, že to na můj zdravotní stav nemá vliv a jestli s tím nesouhlasím, ať si dám námitku. Když jsem se v lednu odvolala, jiná lékařka mi zase jako hlavní diagnózu napsala nadledviny," popisuje nemocná.

Současný důchod ve výši 7 200 korun měsíčně se jí brzy scvrkne na 4 800 korun. Navíc musí nově státu platit sociální pojištění. "Je to pro mě složitá sociální situace," říká. S rozhodnutím úřadů se nechce smířit, a nyní se proto soudí.

S lupénkou v kloubech fyzicky pracovat nejde, míní nemocní

Jak se změnil zákon

Invalidita se dříve dělila na částečnou a plnou. Po roce 2010 ji stát rozdělil do tří stupňů. Stát také přehodnotil kritéria posuzování. Kdo chce brát nejvyšší podporu, musí od posudkových lékařů dostat 70 procentních bodů, dříve to bylo 66. Lékaři navíc už neposuzují kombinace onemocnění, ale lidé musí kritéria splnit u jedné, hlavní diagnózy.

Změnilo se i to, že dříve si lidé mohli vybrat, zda budou do smrti brát invalidní důchod, nebo přejdou do starobního. Nyní všichni invalidé starší 65 let automaticky přechází do starobního důchodu.

O tvrdším postupu hovoří i organizace, která sdružuje pacienty s lupénkou. "Co vím ze svého okolí, tak si posudkoví lékaři volají lidi k přezkumným řízením a ptají se, zda se člověk sžil se svou nemocí. Jakmile řekne ano, v tu chvíli o důchod přijde," hovoří o zkušenosti ze Společnosti psoriatiků a atopických ekzematiků ČR její prezident Josef Pohůnek.

Má-li člověk těžkou formu lupénky, je pro něj podle Pohůnka omezení pomoci od státu problémem: "Pokud má nemoc v kloubech a práce vyžaduje fyzickou aktivitu, tak to prostě nejde. Ruce jsou neohebné, člověk špatně chodí. Jenže na kancelářskou práci ne každý dosáhne."

Hra o miliardy ze státní kasy

Organizace se shodují, že za situací stojí změna zákona, která nastala v lednu 2010. Chybu vidí i v posudkových lékařích. "Změnily se tabulky indikací. To, co v nich není striktně dáno, doktoři šmahem zametají pod stůl. Už nezkoumají, že to, čím lidé trpí, jde zařadit i někam jinam," upozorňuje Dreslerová. Podle organizací je za zpřísněním pravidel snaha státu ušetřit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připouští, že u některých diagnóz v roce 2010 počty invalidních důchodců klesly. "Určité rozdíly jsou zejména u zdravotních postižení, která jsou nejčastějšími příčinami invalidity. U stavů, kdy je invalidita podmíněna postižením svalové a kosterní soustavy, poklesl počet případů uznání invalidity třetího stupně, což byla dříve plná invalidita, o zhruba tři procenta, ve skupině novotvary zhruba o půl druhého procenta a u duševních chorob o jedno procento," vyjmenovává mluvčí resortu Viktorie Plívová.

To, že by tím stát šetřil, ale ministerstvo odmítá a poukazuje na to, že celkový počet invalidů se nesnižuje. Dokazují to statistiky České správy sociálního zabezpečení. Pokud jde o statistiky vyplácených částek, situace je ale jiná. Čísla ukazují, že stát v roce 2010 vydal na invalidních důchodech téměř o 14 miliard korun méně.

Plívová upozorňuje, že tyto miliardy neznamenají, že by stát něco ušetřil. "Celkový objem výdajů se v podstatě nemění, protože změna legislativy přinesla to, že invalidní penze se od 65 let věku převádí na starobní důchod. Prostředky jsou tedy i nadále vypláceny, pouze nikoli ve formě invalidního, ale formou starobního důchodu," dodává mluvčí. Loni z invalidního do starobního důchodu odešlo 110 tisíc lidí.

Mezi invalidy jsou i nepoctivci

Podle státu by invalidní důchod neměl být rozhodně něčím trvalým a neměnným. Změny ministerstvo hájí tím, že lékařská věda dělá pokroky. Plívová navíc upozorňuje, že pokud léčba zlepší zdravotní stav, není důvod lidi vylučovat z pracovních a ekonomických aktivit.

To si uvědomují i zástupci Unie Roska, která sdružuje pacienty s roztroušenou sklerózou. Její prezident Karel Hrkal potvrzuje, že situace s odebíráním invalidních důchodů je po změně zákona náročnější. Zároveň ale míní, že ne každý pacient musí automaticky do invalidního důchodu. Mezi nemocnými jsou navíc ti, kteří chtějí pomoc státu zneužít.

"Máme případy, kdy přijde do poradny nově diagnostikovaný člověk a první, co se ptá, je: Co mám dělat pro to, abych se dostal do invalidního důchodu? Pak mu říkám, že nic, protože na něj nemá automatický nárok," popsal Hrkal, který sám má nemoc dvacet let, pohybuje se o dvou berlích nebo na vozíku a invalidní důchod nepobírá.

"Invalidní důchodce" v extrémní soutěži

Lidem, kteří o důchod přišli, příliš neposloužil někdejší fotbalový útočník Tomáš Skuhravý. Stal se členem česko-slovenského týmu televizního pořadu Wipeout, v němž soutěžící musí zdolávat náročnou překážkovou dráhu. Na ní si i mnozí aktivní sportovci sáhnou na dno fyzických sil.

Skuhravého soutěž představila jako fotbalovou legendu Sparty Praha a FC Janov, ale také jako invalidního důchodce.

Bývalý fotbalový reprezentant Tomáš Skuhravý v soutěži Wipeout

Bývalý fotbalový reprezentant Tomáš Skuhravý v soutěži Wipeout

"Mám jednu nohu kratší. Je to pozůstatek z fotbalu. Ale žádný invalidní důchod rozhodně nepobírám," komentoval spojení s náročnou opičí dráhou a invaliditou Skuhravý. To, že ho soutěž takto představila, přičítá tomu, že je součástí "sranda-týmu". "Je to nadneseně udělaný, žertovný pořad," dodal Skuhravý.

Podle TV Nova, která pořad vysílá, byl Skuhravý označen jako invalida, protože o sobě tak během soutěž sám mluvil. "V nadsázce během natáčení pronesl spojení, že je invalidní důchodce. Zřejmě tím narážel na své zničené koleno, které mělo vliv na jeho sportovní kariéru," sdělil Martin Šnýdr z tiskového oddělení televize.

To, zda bylo spojení adrenalinové soutěže s invaliditou vhodné, Nova komentuje slovy, že je potřeba zdůraznit, že se jedná o zábavný pořad.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.