Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát porušil úmluvu a zaplatí odškodné

  19:45aktualizováno  19:45
- Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že Česká republika porušila úmluvu o lidských právech a musí zaplatit odškodné 20 tisíc marek. Stalo se tak v případě německého podnikatele Kurta Siegrieda Punzelta, který protestoval proti délce své vazby v České republice. Němec byl v roce 1996 odsouzen za pokus nakoupit nemovitosti za nekryté šeky.

Z rozsudku vyplývá, že Česká republika porušila Evropskou úmluvu o lidských právech v jejím pátém článku pojednávajícím o právu na soud v přiměřené lhůtě. Stalo se tak v Punzeltově případě nepřiměřenou délkou vyšetřovací vazby.

Rozsudek rovněž stanoví, že ČR mu musí zaplatit odškodné ve výši 10 tisíc marek a dalších 10 tisíc marek na výlohy a výdaje.

Senát nicméně odmítl část stížnosti, podle níž bylo porušeno právo Punzelta na propuštění během řízení za předpokladu záruky, že se dostaví k přelíčení. Stejně tak podle verdiktu nebyl porušen článek šest úmluvy o nepřiměřeně dlouhém soudním řízení. Rozsudek tudíž zamítl zbytek Punzeltových požadavků na zadostiučinění, které dosahovaly mnohamilionové výše.

Evropský soud pro lidská práva byl ustaven v roce 1959 a mohou se k němu odvolat všichni občané členských zemí Rady Evropy, pokud se domnívají, že byla porušena jejich práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech z roku 1950 a jejími čtyřmi dodatkovými protokoly. Stěžovatel se k němu mohou odvolat, pokud předem vyčerpali všechny opravné prostředky, které zákonodárství daného státu předepisuje, a pokud od zamítnutí odvolání Nejvyšším nebo Ústavním soudem neuplynulo více než šest měsíců.

Punzelt byl po vleklých soudních sporech odsouzen v červenci 1996 ke třem a půl roku vězení za podvod z roku 1992, během něhož se snažil za pomoci nekrytých šeků v hodnotě 45,1 milionu korun od pražského magistrátu koupit obchodní pavilony Galaxie a Mája.

Štrasburský soud uznal důvody českých soudů, které nechtěly Punzelta propustit na svobodu, i když postupně nabízel záruku až 30 milionů korun. Rozsudek připomíná, že sedmdesátiletý Punzelt byl za podvody stíhán i v Německu, odkud před stíháním utekl.

V České republice byl zadržen v dubnu 1993 a první rozsudek nad ním byl vynesen až v lednu 1995. Celou dobu od zadržení po vynesení konečného rozsudku v červenci 1996 strávil ve vazbě. Převážnou část trestu si tak 'odseděl předem' ve vyšetřovací vazbě.

Stížnost u Evropského soudu pro lidská práva podal v březnu 1996.

Punzelt žádal 939 tisíc marek jako odškodnění za ušlé příjmy a 78 513 milionu korun v souvislosti s tím, že obchodní dům, který vlastnil, v době jeho věznění zbankrotoval. Stejně tak chtěl náhradu půl milionu marek za to, že se mu během vazby podle jeho tvrzení zhoršil zdravotní stav. Dalších 2,622 milionu korun a 32 750 marek požadoval jako náhradu výloh spojených se soudy.

Je to třetí rozsudek týkající se České republiky, který štrasburský soud vynesl, a druhý, v němž došel k závěru, že republika porušila Evropskou úmluvu o lidských právech. První, týkající se firmy Špaček, vyzněl ve prospěch České republiky a druhý týkající se dědických soudů o Rakonu začátkem března podpořil stěžovatele.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Americký bombardér B-52 během nízkého průletu nad dráhou mošnovského letiště
Americké bombardéry mají mít stálou pohotovost jako za studené války

Americké letectvo se kvůli napětí se Severní Koreou chystá na možnost, že strategické bombardéry B-52 budou stejně jako v dobách studené války v neustálé...  celý článek

Muž hlasuje v Benátkách v referendu o větší autonomii regionu (22. října 2017).
Chceme větší autonomii na Římu, rozhodly v referendu Benátky a Lombardie

Severoitalské regiony Benátky a Lombardie se v nezávazných referendech vyslovily pro větší autonomii na centrální vládě. Podle předběžných výsledků, o nichž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.