Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát odškodní 'pétépáky'

  0:01aktualizováno  0:01
Muži z proslulých vojenských táborů nucených prací, kteří se v nich ocitli v padesátých letech kvůli politické nespolehlivosti, se po první vlně finančního odškodnění po deseti letech dočkají další satisfakce. Vláda včera odsouhlasila další peníze, které "černí baroni" dostanou, pokud byli v táboře déle než rok. Za každý měsíc pobytu dostanou podle vicepremiéra Pavla Rychetského 625 korun.

První finanční "náplastí" byl pro bývalé vojáky Pomocných technických praporů (PTP) finanční příspěvek k důchodu, s nímž vláda souhlasila v roce 1991. Nynější odškodnění se týká asi 7 500 bývalých "pétépáků". Celkové náklady na odškodnění odhaduje ministerstvo obrany na 120 milionů korun, jež budou získány z vládní rozpočtové rezervy.

Historik Jiří Bílek ale předpokládá, že nárok na odškodnění má i dalších 8 000 mužů, kteří kvůli své politické nespolehlivosti skončili ve vojenských táborech. Tito lidé však nejsou registrování u Svazu Pomocných technických praporů. "Neorganizují se, o svá práva se zatím nehlásí a někdy možná o odškodnění ani nestojí," domnívá se Bílek.

Zástupce ředitele personální sekce resortu obrany Zoran Neradžič se ovšem domnívá ti "černí baroni", kteří se až dosud o svá práva nehlásili, takmohou učinit dodatečně, pokud prokáží, že byli do vojenských táborů nucených prací posláni kvůli politické nespolehlivosti a pobývali v nich déle než rok. "Potom je možné, že by těch sto dvacet milionů na odškodnění nestačilo a muselo by se asi přidat," domnívá se Neradžič.

Na žádost o odškodnění mají "pétépáci" relativně dost času. Vláda totiž včera souhlasila i s tím, že muži z vojenských táborů mohou o odškodnění žádat nejpozději do 30. března 2003. "Asi k tomu zveřejníme i nějaké inzeráty v tisku, aby věděli, kde a jak mají žádosti o odškodnění podat. Informace poskytneme i Svazu PTP, aby s tím lidé měli co nejméně starostí a běhání," vysvětluje Neradžič.

Pracovníci Vojenského historického ústavu odhadují, že třiadvaceti českými vojenskými tábory nucených prací prošlo v letech 1948 až 1954 asi 30 tisíc mužů, kteří byli považováni za politicky nespolehlivé. O život v nich přišlo na 400 lidí.

Historik Jiří Bílek tvrdí, že převážně v uhelných dolech. "Černí baroni" však byli nasazeni i v kamenolomech, při stavbě tunelů, silnic anebo v lesích. Do pracovních táboru komunisté zavírali muže od 17 do 60 let.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezidentská standarta (ilustrační snímek)
Šéf Senátu Štěch ve středu vyhlásí termín prezidentských voleb

Předseda Senátu Milan Štěch ve středu v 9 hodin vyhlásí termín následujících prezidentských voleb. Ty se musejí uskutečnit počátkem příštího roku. Nejzazší...  celý článek

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Narozeninová oslava Vratislava Mynáře na Pražském hradě (22. 6. 2017).
Mýdlo na Hradě zřejmě nebude. V akci nám brání, tvrdí režisér

Párty v Jižních zahradách Pražského hradu, kterou chtěl v reakci na oslavu kancléře Vratislava Mynáře uspořádat 9. září režisér a dokumentarista Petr Horký, se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.