V pátek si poslanci schválili nová s částkou jen o sto tisíc nižší. A pokud ještě změní volební zákon, tak jak chtějí, bude stát stranám platit ještě víc. Ústavní soud přitom upozornil, že státní příspěvky by neměly být hlavním zdrojem stranických příjmů, protože strany podle ústavy musí být oddělené o státu.
"Vidíme, stručně řečeno, že když se něco chce, jde to rychle jako legislativní procesy v nejvyspělejších zemích. Což říkám ironicky. Vůle je určující. Je-li vůle, jdou věci rychle, pak i nedostatek informací může jít stranou," zdůraznil soudce Vladimír Čermák.
|
JAK HLASOVALI: |
|
Zvýšení příspěvku za mandát zákonodárce podpořily jednotně všechny strany ve sněmovně, kromě KSČM. Pro bylo 123 poslanců ze 144 |
Předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler ještě ve čtvrtek předpokládal, že se poslanci nejdříve seznámí s nálezem soudu. Nečekali.
"My víme, co Ústavní soud zrušil. Neznáme samozřejmě odůvodnění, ale to není závazné.
Soud rozhodl s okamžitou účinností a nám nezbylo nic jiného, pokud jsme nechtěli tři, pět, sedm měsíců být zcela bez financí," řekl poslanec Marek Benda (ODS).
Poslanci částečně vyhověli Ústavnímu soudu tím, že omezili diskriminaci neparlamentních politických stran. Stálý roční příspěvek by měly napříště dostávat všechny strany, které získaly ve volbách aspoň tři procenta hlasů.
Příspěvek sněmovna zvýšila na 6 milionů (pro stranu se 3 procenty hlasů) až 10 milionů korun (pro parlamentní strany).
To je také dobrá zpráva pro politické spolky, které víckrát po sobě obdrží víc než tři a méně než pět procent hlasů, takže nemají poslance. Podle původního paragrafu, jejž Ústavní soud na návrh prezidenta zrušil, by totiž měly na stálý příspěvek nárok jen jednou. Kdyby získaly 3,5 procenta ve dvojích volbách po sobě, napodruhé už by peníze nedostaly.
Příspěvek za poslanecký mandát sněmovna v pátek snížila o 100 tisíc korun ročně, z jednoho milionu (to se Ústavnímu soudu zdálo moc) na 900 tisíc.
Příspěvek za hlasy ve volbách chtějí poslanci zvýšit z 30 korun alespoň na 90 korun za hlas; ale tím se budou zabývat až na příštích schůzích, až budou znovu probírat zákon o volbách.
Ačkoli oficiální odůvodnění rozsudku ještě není k dispozici, poslanec Benda řekl, že Ústavní soud nespecifikoval své námitky. Předseda soudu Zdeněk Kessler naopak ve čtvrtek uvedl, že odůvodnění nálezu obsahuje podrobnou argumentaci a řadu vysvětlivek.
Svůj spěch poslanci vysvětlovali tím, že bez zákona by politické strany nedostaly v červnu, kdy je výplatní termín, od státu peníze.
(Ale to není úplně pravda, protože příspěvek za krajské zastupitele - což jsou milionové částky by dostaly, ten soud nezrušil.) Zvyšování státních příspěvků obhajují politici inflací. A kdyby se měla inflace promítnout do příspěvku za hlasy, tak by neměl být 90, ale asi 125 korun, soudí hlavní manažer ODS Václav Mencl.
"Politické strany musejí pravidelně z něčeho hradit svůj provoz, vyplácet výplaty těm nemnoha zaměstnancům, které mají. Pokud by rychle nebyl schválen jiný model financování, opravdu by hrozilo, že strany by na sebe musely vyhlásit konkurs," prohlásil Miroslav Kalousek z KDU-ČSL.
Nové předpisy pro stranické financování poslanci přijali jako pozměňovací návrh k úplně jinému zákonu, který zrovna projednávali. (Jeden nový zákon běžně mění řadu jiných zákonů. Takže stačilo jen do zákona o dluhopisech přidat nový paragraf, který měnil zákon o politických stranách.) Tím odpadla běžná procedura - nemusel se psát nový návrh zákona, který by se projednával ve výborech...
Pro pozměňovací návrh, alias nové sazby pro státní příspěvky stranám, hlasovaly poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, Unie svobody a kromě čtyř poslanců a poslankyň i ČSSD. Komunisté se zdrželi hlasování nebo byli proti.
