Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát láká špičkové vědce zpět do vlasti, uděluje štědré granty

  1:01aktualizováno  1:01
Dostat špičkové české vědce ze zahraničí zpět do vlasti. Takový plán si vytyčilo ministerstvo školství a vymyslelo plán Návrat. Vědecké kapacity by měly přitáhnout štědré granty, dalším lákadlem jsou nově vyrůstající věděcká pracoviště s vybavením, které nemají ani v cizině. Třeba centrum CEITEC v Brně.

Zdeněk Hostomský převzal po Antonínu Holém Ústav anorganické chemie. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Největším vědeckým jménem, které se v poslední době vrátilo ze zahraničí, je Zdeněk Hostomský. Tento biochemik působil v USA jako šéf výzkumu rakoviny u přední světové farmaceutické firmy Pfizer. Nyní převzal vedení prestižního Ústavu organické chemie a biochemie, který proslavil profesor Antonín Holý.

Rozhovor se Zdeňkem Hostomským Čtěte v pátek 26. dubna

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

Stát chce, aby se špičkových vědců vracelo mnohem víc. Ministerstvo školství proto přichystalo projekt Návrat, v rámci něhož hodlá navrátilcům udělovat štědré granty.

Za necelé dva roky, co program běží, se o granty, na něž bylo ze státního rozpočtu uvolněno sto milionů korun, přihlásilo 35 uchazečů.

Významné částky na výzkum získalo šestnáct vědců původem z Česka, ale také tři cizinci. Většina vybraných Čechů předtím působila ve Spojených státech a v Británii, tedy v zemích, jejichž univerzity a ústavy jsou považovány za nejprestižnější.

Vlastenectví jako z 19. století

V zahraničí mají vědci nejen vyšší platy, ale také větší šanci odborně prorazit. Třeba čeští experti v přírodních či lékařských oborech působící v cizině se mohou pochlubit až čtyřnásobně více citacemi v renomovaných časopisech než ti, kteří zůstali doma.

Biochemik Hostomský je k projektu Návrat skeptický. "Lákat sem lidi českého původu vypadá trochu jako vlastenectví 19. století. Svět je dnes kosmopolitní a věda je jen jedna," namítá. "V našem ústavu nemusí člověk umět česky, aby tu mohl prosperovat. V Praze je několik dalších institucí, jako například Ústav molekulární genetiky, kde vedení jedná v angličtině."

Ani náměstek ministra školství pro vědu Tomáš Hrud si nedělá iluze, že se podaří nalákat domů mnoho vědců z nejvyšší ligy. "Představa, že sem přilákáme lidi z nejvyšší vědecké ligy, je nereálná. Ta se hraje jinde, i Rakousko je ve vědě na periferii."

Nadějí pro Česko by mohla být spíše velká vědecká centra se špičkovým vybavením, které není jinde běžně k vidění. Jedním z nich je Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně se 600 vědeckými pracovníky (o špičkových vědcích v Brně čtěte více zde).

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.