Stát hrdinu zabil a pak okradl. Peníze ale nevrací

Stát za minulého režimu ukradl válečnému hrdinovi Josefu Bryksovi peníze, které si jako politický vězeň našetřil v uranových dolech, a dodnes je odmítá jeho příbuzným vrátit. Byrokraté ministerstva vnitra se totiž s protějšky ze spravedlnosti už bezmála rok dohadují, kdo by měl peníze vdově Trudie Bryksové vlastně vyplatit.

Pozdější válečný hrdina Josef Bryks v uniformě československé armády před odchodem do zahraničí. | foto: archiv MF DNES

V roce 1957, kdy Bryks zemřel v pracovním lágru vyčerpáním na infarkt, patřily komunistické koncentráky vnitru, to však předalo věznice v roce 1969 spravedlnosti. Ač byli vězni z pohledu režimu nejhorší vyvrhelové, dostávali za otročinu v dolech malou mzdu.

Bryks si v dole našetřil 10 tisíc korun. Této částce dnes odpovídá podle ekonoma Davida Marka 70 tisíc korun. Ovšem bez úroků. Když Bryks zemřel, měla vězeňská správa vyplatit peníze vdově, nikdy se tak však nestalo. Devadesátiletá Trudie Bryksová se jich domáhá nikoli kvůli částce samotné, ale z principiálních důvodů.

"Děláte si legraci? Manželka Brykse, který bojoval za svobodu této země, se musí doprošovat o peníze, které mu stát ukradl? Postoj byrokratů vnitra i spravedlnosti, kteří nemají špetku slušnosti, aby žádost Trudie Bryksové vyřídili několika telefonáty, je ostudný. Vždyť je úplně jedno, jestli stát tu částku vrátí ze své levé či pravé kapsy," reagoval advokát Karel Brückler.

Josef Bryks, hrdina a mistr útěků

Stíhač britského Královského vojenského letectva (RAF) Josef Bryks pomáhal v prvních letech nacistické okupace s útěky československých pilotů do Polska. Byl uvězněn, ale uprchl do Velké Británie, kde narukoval k 242. stíhací peruti RAF, která se zúčastňovala akcí nad územím nepřítele.
V červnu 1941 byl sestřelen a zajat Němci – ti ho považovali za Brita. Pětkrát se pokusil o útěk. Při dalším útěku se připojil k polské armádě. Byl chycen a mučen.
Po válce sloužil v letectvu, ale pro přípravu útěku na Západ byl odsouzen k 10 letům žaláře, kde zemřel na infarkt 11. srpna 1957.

Pro české úředníky je podle advokáta typické, že si vedou pečlivou evidenci stížností a požadavků lidí, ale jejich problémy řeší jen výjimečně. Ostatně i ředitelka právního odboru ministerstva vnitra Ivana Pecháčková vzkázala vdově, že bude nejlépe, pokud se obrátí na soud. "Litujeme, že vám nemůžeme podat příznivější informace," uzavírá spor.

Nejdál jde v odsudku alibismu úředníků badatel Jaroslav Čvančara. Podobné handrkování považuje za plivnutí do tváře lidí, kteří pro republiku přinesli nejvyšší oběť.

Vyfotit se a zapomenout

"Ale v květnu, při oslavách pětašedesátého výročí konce druhé světové války, budou opět ze všech stran slyšet fráze, jak to hrdinům, kteří válku přežili, republika nezapomene," připomíná Čvančara.

Patří k početné skupině historiků, kteří jsou přesvědčeni, že Česko se ke svým hrdinům chová i dnes hanebně. Politici jim rozdají metály, nechají se s nimi vyfotit, ale tím také veškerá snaha o nápravu minulých křivd skončí.

Historik Pavel Paleček je navíc přesvědčen, že podobných případů arogance a pohrdání lidmi, jimž bychom měli být naopak navždy vděčni, jsou desítky.

"Většinou si ale ti lidé už nechtějí komplikovat ve stáří život. Ne každý má kromě toho takové štěstí, že narazí na tak neústupného advokáta, jaký zastupuje Trudie Bryksovou."

Složka Josefa Brykse

Na kauze ukradených peněz je podle právníků i historiků, které MF DNES oslovila, názorně vidět neschopnost úřednické mašinerie, v níž všichni odpovídají za vše a nikdo za nic. "Proto tak často místo konkrétní pomoci slyšíme doporučení: Tak se suďte," dodává pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radek Šmerda.

Včera však vdově Bryksové možná svitla naděje. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová MF DNES sdělila, že o každém případu nápravy křivd či odškodnění je ochotna se bavit.