Podle odborářů zavinilo tuto nerovnováhu chybné rozdělování. Nepočítalo se totiž například s tím, že učitelský sbor stárne a že starší učitelé spadají do jiné platové třídy, takže muí dostat víc.
Na srovnání těchto a dalších problémů dalo ministerstvo školství přes 155 milionů korun. Další peníze stát vloží do nového fondu, který na vyrovnávání příjmů bude dohlížet. Na rozdávání dostane 380 milionů.
"Je zapotřebí tyto rozdíly odstranit. Ale ne tím, že se vezmou peníze na školách, kde je osobní ohodnocení vyšší než v jiném okrese," vysvětlil předseda školských odborů Jaroslav Rössler. Odměny by se podle něj měly přiblížit nejvyšším vypláceným.
Odstranění nesrovnalostí v příjmech pedagogů potrvá podle odborů asi tři roky.
|
KOLIK KDO DOSTAL |
|
kraj: zaokrouhleno v milionech, |
Ministr Eduard Zeman už dříve prohlásil, že rozdíly mezi odměnami v jednotlivých školách činily i několik tisíc korun. Kraje se snažily stav srovnat a přidat pedagogům s nízkým ohodnocením. Udělaly to ale tak, že ubraly školám s vysokými odměnami.
Ministerstvo: můžou za to kraje
Ministerstvo tvrdí, že prostředků bylo dost a kraje je necitlivě přerozdělily mezi jednotlivé okresy kvůli úbytku žáků v obecním školství a dalším důvodům.
Ministerstvo letos dalo na platy 35 miliard korun. Na jarní přidávání šlo 3,6 miliardy. "My nemůžeme zákonnou cestou kraje donutit, aby své rozhodnutí změnily. My je k tomu jenom tlačíme a vysvětlujeme, kde ta chyba je a jak by ji měly napravit," řekl ministr.
Zástupci krajů ovšem tvrdí, že jejich školské úřady nepochybily. Vinu podle nich nese ministerstvo. Vedení Jihomoravského kraje úřad vyzvalo, aby chybějící peníze dorovnal ze státního rozpočtu. "Odmítáme tvrzení ministerstva, že mzdy pedagogů nevzrostly v plánované výši kvůli špatné práci krajů," řekl zástupce hejtmana Lubomír Šmíd.
To, že by za nesrovnalosti ve financování regionálního školství a vyplácení platů učitelů mohly kraje, zásadně odmítl i středočeský hejtman Petr Bendl.
"Je to lež a matení veřejnosti. Ministerstvo školství se tímto způsobem zjevně snaží zbavit odpovědnosti za špatnou práci a neschopnost splnit jednu z priorit této vlády," řekl hejtman. Upřesnil, že jen jeho kraji na zvýšení mzdových tarifů učitelů letos chybí 10,4 milionu korun.
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Jednání peněženky nenaplnilo
Už dříve se pracovníci resortu shodli se školskými odboráři, že žábou na prameni jsou kraje, které mezi okresy špatně rozdělily peníze.
Zástupci školských odborů, kteří přijeli jednat na ministerstvo školství, tvrdí, že pokud krajské úřady situaci regionálního školství rychle nevyřeší, hrozí vlna protestů. Šéf školských odborů Jaroslav Rössler nevyloučil ani stávku.
Školy: Nemáme dost peněz
Školy se brání tím, že dostaly méně peněz. Nezbylo jim tak než odebrat učitelům jejich osobní ohodnocení. Výplata se jim v průměru zvýšila o patnáct set korun. Na ohodnocení ale pracovníci škol ztratili asi 2200 korun.
|
KDO JE NESPOKOJEN |
| V Libereckém kraji vyhlásilo stávkovou pohotovost gymnázium v České Lípě. S finančními problémy se potýkají i dvě liberecká gymnázia a strojní průmyslovka. Nespokojeny jsou i jihomoravské školy. |
Částka 3,6 miliardy korun na růst tarifů navíc podle odborů nepočítala se stárnutím pedagogických sborů. Stále více učitelů přitom dostává kvůli věku vyšší mzdu.
"Nasadili jsme peníze na průměrný platový stupeň 8,6. Ve většině krajů je však tento průměr o něco výš, proto skutečně dostaly méně peněz než na slibovaný růst tarifních platů potřebují. Netrefili jsme se," uznává náměstek ministra školství Jaroslav Soural.
Ministerstvo je, pokud se rozdíl prokáže, připraveno sumu dorovnat, tvrdí náměstek s tím, že rezervy resortu nepřesáhnou desítky milionů korun. Nebude ale prý řešit problémy, vzniklé přerozdělením a nedá peníze ani na další pracovníky. Těch letos regionálním školám v krajích přibylo na 1500.
"Pokud by se důsledně dodržovala pravidla hry, tak jak je nastavilo ministerstvo, tak by nemusel být ohrožen sociální smír v jednotlivých regionech," dodal k problémům s platy náměstek.
Druhá příčina potíží souvisí s velkými rozdíly v osobním ohodnocení učitelů v různých okresech, které kraje jako noví zřizovatelé středních škol zdědily po ministerstvu. "Je pravda, že třeba učitelé gymnázií v jednom okrese brali daleko větší odměny než jejich kolegové v jiném okrese," říká náměstek Soural.
Jak takové nezdůvodněné rozdíly vznikly, nedokáže Zemanův náměstek vysvětlit. Považuje je sice za špatné, ministerstvo však nikdy nenašlo odvahu se s nimi vypořádat. "Sebrat někomu peníze je vždycky složitá věc," říká. Resort nezohlednil ani převod sedmiletých gymnázií na osmiletá.
Někteří krajští úředníci však odvahu k takovému kroku našli, například ti z jihu Čech. Z roku na rok se tak objem mezd v okrese České Budějovice snížil o téměř 10 milionů korun. Náměstek Soural však kraji vyčítá, že razantním postupem "byl vyvolán neklid ve školách".
Podle Rösslera budou muset kraje situaci vyřešit tak, že zasáhnou do okresních rozpočtů. "Nebude-li vůle z kraje, nechť si to učitelé vymohou silou," dodal.
Uvedl, že odbory v takovém případě podpoří každou odborovou organizaci a okres, který se proti krajům a jejich rozpisům financí rozhodne protestovat. Nevyloučil ani stávku.
Platy učitelů
Průměrný měsíční plat bez osobního ohodnocení vzrostl podle ministerstva v březnu v regionálním školství z 12 566 korun na 13 530 korun. Příjem učitelů se skládá ze dvou částí. Do nárokové složky platu patří platové tarify, náhrady platu, příplatky za vedení, zvláštní příplatky, hrazení přesčasů, další plat a ostatní náhrady.
Nenároková složka platu zahrnuje osobní příplatky a odměny. Podle ministra není pevně stanovena, ale řídí se věkem učitelů a ekonomickou situací školy.
|
Hry se mzdami |
|
Ministr školství Zeman tvrdí, že v některých školách činily nadtarifní složky platu deset procent, v jiných dokonce přes polovinu. Učitelé v těchto institucích tak v odměnách dostávali mnohem více peněz než kolegové jinde. Kraje se snažily rozdíly srovnat a přidat pedagogům s nízkým ohodnocením. Ubraly tak peníze školám s vysokými odměnami. |
