Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval použití peněz z evropských fondů a státního rozpočtu na popularizaci vědy a komerční uplatnění výsledků vývoje. Kontrolováno bylo ministerstvo školství i vybraní příjemci podpory.
„Na propagaci a popularizaci ministerstvo mezi lety 2009 až 2014 rozdělilo 3,7 miliardy korun, zatímco na podporu využití výsledků výzkumu a vývoje v komerční sféře připadlo jen 1,4 miliardy,“ uvedla mluvčí kontrolorů Olga Málková.
„Podpora propagace na úkor uplatnění vědeckých výsledků v praxi může vést k tomu, že nevzniknou nová kvalifikovaná pracovní místa a neposílí se výzkumný, vývojový a inovační potenciál České republiky, a tedy ani její konkurenceschopnost,“ uvedla Málková.
Ministerstvo také podle kontrolorů odkládalo vyhlášení výzev na předložení projektových žádostí. „V kombinaci s dlouhým posuzováním žádostí to vedlo ke zpomalování projektů. Doba od termínu, do kterého měli zájemci o dotace předložit své projekty, do rozhodnutí o tom, jestli peníze získají, trvala v průměru 14 měsíců,“ sdělila Málková.
Dlouho trvalo i řešení případů, kdy stát odhalil, že příjemci využili peníze v rozporu s tím, na co dotace získali. V jednom případě se řešení nesrovnalostí dokonce protáhlo na dva roky. Zjištěné nedostatky ale podle NKÚ neohrožují čerpání evropských dotací.
Se závěry NKÚ nesouhlasí vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. „Zdá se, že NKÚ vyvozuje své závěry jen z velmi úzkého pohledu,“ tvrdí Bělobrádek. Konkrétně se chce vyjádřit, až bude znát celou zprávu. Uvedl také, že popularizace vědy a zejména potřebná podpora přírodovědného a technického vzdělání začaly být v Česku prováděny až v posledních letech a výsledky se projeví až s mnohaletým odstupem.
Podle ministra školství Marcela Chládka NKÚ vůbec nepřísluší tuto záležitost komentovat. „Jestli má být více na popularizaci, nebo méně, je spíše rozhodnutí politické, které vzniklo někdy v roce 2008. Bylo to odsouhlasené Evropskou komisí,“ uvedl Chládek.