Projekty bude ministerstvo pouze autorizovat, platit je mají soukromí investoři. "Jsou to lokality, kde by bylo technicky, místně i realisticky možné postavit tyto přečerpávací vodní elektrárny. Ty fungují jako baterie a vyrovnávají přebytek či nedostatek výkonu," řekl iDNES.cz Jiří Sochor z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
"Souvisí to s rozvojem energie z obnovitelných zdrojů. Není to jen o fotovoltaice, ale i o výrobě elektrické energie z větrných parků z Baltu, která pak teče přes Českou republiku. Toto kolísání energie, které bude podle našich předpokladů do budoucna ještě narůstat, je třeba vyrovnávat," dodal Sochor.
Přečerpávací vodní elektrárny by mohly vyrůst například v oblasti Smědavy v Jizerských horách, v Červené jámě v Krušných horách, v lokalitě Spálená a Velká Morava v Jeseníkách nebo ve Slavíči v Beskydech. Zda investoři využijí všech šest nabízených míst, je jen na nich. Elektrárny nemusejí stát všude.
Mapka s vytipovanými lokalitami ministerstva průmyslu a obchodu pro přečerpávající vodní elektrárny
"Smědavský vrch v Jizerských horách je lokalita, která je vystavena záplavám. Elektrárna by tomuto problému měla pomoci (...) mohla by zadržet vodu a varování pro místní před povodněmi nepřijde hodiny předem, ale několik dní," naznačil i další přínos elektrárny v jedné z vytipovaných lokalit Sochor.
Vodní dílo v Krušných horách
Šestou lokalitou je právě Šumný vrch v Krušných horách. Nyní hornatou krajinu a stezky v Šumném dole využívají jen cyklisté. Elektrárna by zde mohla vzniknout už v roce 2020. "Tady je vystavěná štěrková přehrážka, která má chránit zastavěné území. Představte si tady hráz vysokou něco mezi 50 a 90 metry," naznačil Radiožurnálu plány Václav Svejkovský z Povodí Ohře.
Za vysokou hrází přehrady by se rozkládala dolní nádrž, kterou z obou stran uzavřou zalesněné kopce. Nádrž by zatopila více než čtyřicet hektarů plochy. Její stěny by musely udržet i patnáct milionů metrů krychlových vody.
Nad dolní nádrží by pak byla vyhloubena ještě horní nádrž, která by ležela v nadmořské výšce 900 metrů mezi kopci Studenec a Loučná. Obě nádrže by propojilo mohutné podzemní potrubí, vyrovnání výkyvů spotřeby elektřiny během dne a zásoby energie by zajistila přečerpávací elektrárna.
"Od šesti ráno do čtyř odpoledne je největší spotřeba energie. Naopak přes noc je nejmenší. A toho nočního období má právě využít přečerpávací vodní elektrárna, která v době přebytku energie vlastně spotřebovává energii na vyčerpání vody z dolní nádrže do horní," vysvětlil Svejkovský.
Kraj se stavbou nesouhlasí
O tom, zda se začne v Šumném dole skutečně stavět, rozhodnou jednání na ministerstvu životního prostředí a průmyslu a také Ústecký kraj, který by musel změnit územní plán. Ten však s vodním dílem nesouhlasí.
Argumentuje tím, že Šumný důl je jednou z biologicky a lesnicky nejhodnotnějších lokalit východních Krušných hor a veřejnoprávní projednání takové investice by se dalo spustit jen za cenu porušení platných předpisů. V místě, kde má vzniknout vodní nádrž, totiž rostou cenné bukové lesy. Plocha budoucí možné horní nádrže je zase vyhlášena jako ptačí oblast v rámci Natura 2000. Ekologové k argumentům proti stavbě elektrárny dodávají, že výstavba gigantického vodního díla může poškodit okolní krajinu.
Lidé a starostové se na elektrárně neshodnou
Lidé ani starostové se však v názorech na elektrárnu neshodnou. Pro starostu Petra Červenku z Meziboří by elektrárna přinesla obci zisk sedmi milionů korun ročně, což je prý osmina obecního rozpočtu. "Pro Meziboří je to jediná taková možnost, kdy si město může vylepšit i svůj rozpočet," míní. Město by tím podle něj mohlo nalákat i turisty.
Starosta nedalekých Klín Jiří Matoušek s ním nesouhlasí. "Pro nás, jako pro turismus, má ta stavba minimální užitek. Protože de facto celá stavba by byla oplocena, nepřístupná veřejnosti," vzkázal přes Radiožurnál Matoušek.
