Stát chce vrátit invalidy do práce, bude více investovat do léčby

Část lidí, kterým stát donedávna vyplácel invalidní důchody, o své peníze zřejmě v budoucnu přijde. Stát chce totiž zamezit případům, kdy lidé celá léta dostávají invalidní důchod, i když jsou zcela zdraví. Týká se to například těch, kteří se vyléčili z vážné choroby, třeba z rakoviny. Invalidní důchod dosud dostávali automaticky.

Plný invalidní důchod v Česku pobírá půl milionu lidí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Stát také bude víc investovat do léčení některých nemocí. Například léčba Bechtěrevovy nemoci či roztroušené sklerózy nejnovějšími léky je sice drahá, ale je to levnější, než když pacienti nemohou pracovat.

"Díky lepší léčbě se povede oddálit to, kdy tito lidé spadnou do kolonky invalidní důchodce. A o to méně za ně zaplatíme na nepřímých nákladech na jejich nemoc," říká lékařka Eva Havrdová, která tento týden zveřejnila výsledky prvního takového českého výzkumu.

Léčení nebo důchod?

Nejčastější příčinou invalidity jsou nemoci pohybového aparátu, tedy například roztroušená skleróza (RS).

Podle nové studie jsou roční náklady na pacienta s RS v počátečním stadiu choroby téměř 300 tisíc Kč. Náklady na pacienta v posledních stadiích jsou přes 700 tisíc Kč.

Investovat do něj 300 tisíc korun v počátcích se vyplatí – oddálí se stav, kdy je pacient závislý na cizí pomoci a může pracovat a vydělávat o pět až deset let déle.

Pacientů, kteří dostávají moderní léčbu, je v Česku 4 000. Pacientů s RS je celkem 14 000.

Mezi nepřímé náklady patří právě třeba invalidní důchody. A tyto nepřímé náklady u roztroušené sklerózy tvoří až polovinu peněz, které pacient stát stojí.

Od roku 2013 by se proto měl propojit zdravotnický a sociální systém – tím se ukážou skutečné náklady spojené s nemocemi. V Česku dnes žije půl milionu invalidních důchodců a další půlmilion lidí má přiznán nějaký handicap a z něj vyplývající sociální výhody.

Raději dražší léčbu, než invalidní důchod

Každý rok přibude bezmála padesát tisíc dalších lidí s částečným nebo plným invalidním důchodem, což dohromady ročně stojí zhruba 55 miliard korun. Podle europoslance Milana Cabrnocha je Česko co do počtu invalidních důchodců na špici evropských států.

Náměstek ministra zdravotnictví Jiří Schlanger, který má propojení systémů placení léčby, nemocenské a invalidních důchodů na starosti, říká, že nový přístup se objeví už v zákoně o zdravotních službách, kterým se poslanci mají zabývat v polovině příštího roku.

Propojení všech oblastí je však podle něj dlouhodobější práce. Ideálně na dvě volební období. Možná i proto má vláda tento plán ve svém programovém prohlášení až v samém závěru.

"Teď si s ministerstvem práce asociálních věcí rozdělujeme úkoly, co kdo udělá. První dva roky budeme předělávat dávkové systémy tak, aby nemocenská nebyla spojená s vyplácením mateřské. Astejně tak, aby se z důchodového pojištění hradily důchody jen starobním důchodcům, ane invalidům. Samo sloučení by přišlo na řadu vdruhé polovině volebního období," řekl náměstek Schlanger tento týden na konferenci v Senátu.

Do budoucna tak bude mnohem snazší spočítat, kdy se vyplatí nasadit pacientům dražší léčbu, aby neskončili v invalidním důchodu, ale vrátili se do práce nebo aby žili kvalitní soběstačný život.

"Bohužel asi ještě chvíli potrvá, než se změní i veřejné mínění, že je lepší být zdravý a soběstačný apracovat než nemocný a v invalidním důchodu," řekl ktomu na konferenci europoslanec Milan Cabrnoch (ODS).

Lidé nechtějí slyšet, že jsou zdraví

Když lidem oznamujeme, že mohou pracovat a žít normální život, podávají na nás stížnosti, říká šéf odboru posudkové služby na ministerstvu práce Rostislav Čevela, spoluautor nových pravidel pro udělování invalidního důchodu.

Proč je tady invalidů více než jinde?
V jiných zemích je to tak, že když má člověk vážnou nemoc nebo nějaký handicap, nedostane invalidní důchod automaticky jen proto, že je má. U nás to tak dosud často bylo.

V čem pomůžou nová pravidla?
Doposud jsme postupovali podle dvacet let staré vyhlášky. Jenomže lékařská věda za dvacet let hodně pokročila, takže jsme vyhlášku změnili. Pacienti nám teď vyčítají, že jde o zpřísnění, ale já to tak nevidím. Dnes už přece vypadá léčba člověka po infarktu jinak než před patnácti lety. Dřív to znamenalo měsíce léčení, zato dnes jsou to dny, maximálně týdny. Proč by měl člověk po infarktu brát invalidní důchod, když mu nezůstane žádné závažné postižení srdce?

A další příklady? Co třeba pacienti s rakovinou?
I u pacientů s onkologickými nemocemi se přístup hodně změnil. Lidé, kteří se z rakoviny vyléčili, nám teď hodně nadávají. Dosud to bylo tak, že třeba člověk s rakovinou varlat, jemuž jedno varle odebrali, zůstával třeba deset let v invalidním důchodu. Nyní, když jsou po roce všechny jeho testy negativní, je ten člověk zkrátka zdravý. Jenže potíž je, že když lidem oznamujeme, že mohou pracovat a žít normální život, podávají na nás stížnosti.