Stát chce zvýšit zastoupení Romů na řídících postech ve veřejné správě (ilustrační snímek).

Stát chce zvýšit zastoupení Romů na řídících postech ve veřejné správě (ilustrační snímek). | foto: Profimedia.cz

Ministr Rom, náměstek Rom. Stát chce víc zástupců menšiny v čele úřadů

  • 1471
Rom členem vlády či třeba náměstkem v Českých drahách? V budoucnu k tomu možná bude blíž než dnes. Stát chce totiž podporovat Romy, aby jich více působilo na vedoucích postech ve veřejné správě. Podle představitelů menšiny je to sice chvályhodný, ale v dohledné době obtížně splnitelný záměr.

Zvýšit počet Romů na řídících postech plánuje aktuálně dokončená Strategie romské integrace do roku 2020. Materiál ukládá ministrům řešit tento úkol "průběžně".

"Jelikož je zastoupení Romů na vyšších pozicích nedostatečné, navrhuje se, aby všichni členové vlády na svých pozicích zohledňovali ve své činnosti potřebu zvýšit participaci Romů," uvádí se v dokumentu, který bude předložený vládě ke schválení do konce června.

Jak toho docílit, zatím není moc jasné. Strategie pouze zmiňuje, že v souvislosti s dokončovaným služebním zákonem by se měly dělat osvětové akce upozorňující na možnost pracovat ve státní správě. Uchazeči by se prý také mohli oslovovat na středních školách s vyšším počtem romských studentů.

Co strategie také navrhuje

  • podporovat výzkum romského jazyka, romské kultury a historie
  • zahrnovat informace o romské kultuře a dějinách do rámcových vzdělávacích programů škol
  • věnovat při tvorbě koncepce boje proti extremismu pozornost anticiganismu jako zvláštní formě rasismu
  • zajistit trvalou podporu Muzeu romské kultury v Brně a zajistit zachování jeho samostatné existence

"Cílem je, aby Romové byli více zapojeni a měli větší zastoupení v řídících pozicích ve státní správě. Pomůže to ke zlepšování jejich obrazu ve společnosti. Ukáže to, že jsou stejně schopní jako kdokoliv jiný, jen je důležité jim dát příležitost k uplatnění," řekl iDNES.cz vedoucí kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Martin Martínek, který se na vypracování strategie podílel.

Skepticky hodnotí plán zastupitel Českého Krumlova, romský podnikatel Milan Kotlár. Podle něj brání Romům dostat se na vyšší posty nízké vzdělání a rasismus majority. "Bylo by to jedině dobře. Je ale nutné změnit předsudky, které má většinová společnost, a to je na generace," řekl iDNES.cz komunální politik ODS.

Také romský koordinátor Středočeského kraje Cyril Koky má pochybnosti, nakolik se ambiciózní záměr podaří naplnit. "Zajímalo by mě, jak si to představují. Samozřejmě je ale dobře, aby například ministerstva dala šanci lidem s odpovídajícím vzděláním a praxí. Veřejnost by viděla, že jsou tady Romové, kteří nejsou jen objekty státní politiky, ale i na tom participují - ať to jsou lékaři, podnikatelé, lidé v armádě nebo policii," uvedl Koky pro iDNES.cz.

Evropská komise dříve doporučovala zavedení kvót pro Romy (více čtěte zde), ale to zástupci menšiny odmítají. "Určitě by to pomohlo, ale ohlas by byl v tomto státě katastrofální. V tu ránu to využije Okamura, Dělnická strana a další a budou štvát lidi proti sobě," míní Kotlár. Obavy z negativních reakcí na tuto formu pozitivní diskriminace má i Koky.

Strategie upozorňuje, že na rozdíl od počátku 90. let je účast Romů na politickém a veřejném životě malá. Romská menšina například nemá žádného svého poslance, senátora či ministra. "Romové o politiku nemají zájem, protože mají pocit, že se jich netýká," podotkl Kotlár. Podle materiálu by přitom zastoupení Romů mělo přibližně odpovídat jejich podílu na počtu obyvatel. Podle odhadů žíje v České republice přibližně 250 tisíc Romů.

Soudní poplatky u antidiskriminačních žalob mají skončit

Cílem strategie je zlepšit vzdělávání, zaměstnanost a bydlení Romů či jejich soužití s většinovou společností. Také je více chránit před diskriminací nebo podporovat rozvoj jejich kultury a jazyka. Pod dohledem ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera se bude každý rok vyhodnocovat, nakolik se materiál skutečně plní.

Dokument se zaměřuje zejména na romskou střední třídu, protože problémům chudších Romů se věnuje starší Strategie boje proti sociálnímu vyloučení (více čtěte zde). S ním se podle odhadů potýká 80 až 100 tisíc Romů, tedy zhruba třetina z celkového počtu.

V materiálu je u každého z desítek navržených opatření uvedený "deadline" a také kompetentní úřad. Například Ministerstvo školství by mělo od začátku roku 2016 podporovat nadané romské vysokoškoláky. Podle návrhu by každý z 50 vybraných studentů dostával ročně 60 tisíc korun.

Počítá se také s tím, že se Romové budou moci snadněji u soudu bránit proti diskriminaci. Ministr pro lidská práva by společně s Ministerstvem spravedlnosti měli do konce června 2015 například zrušit placení soudních poplatků u antidiskriminačních žalob. "'Činí v současnosti minimálně 2.000 Kč... Soudní poplatky v této výši mohou představovat značnou bariéru v přístupu ke spravedlnosti," píše se v materiálu.

V případě těchto žalob se má také více přesunout důkazní břemeno. Žalobce by sice stejně jako dosud musel například dokázat, že byl napadený, ale už ne to, že se skutečně jednalo o diskriminaci. Nově by tak musel útočník prokázat, že motivy jeho jednání nebyly diskriminační.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video