1. Dítě místo do školky k chůvě-sousedce
První návrh má řešit především nedostatek míst v mateřských školkách. Ministerstvo chce zřídit nový institut "chův ze sousedství".
Nemusely by mít pedagogické ani zdravotnické vzdělání, jak nyní pro péči o malé děti nařizuje živnostenský zákon. Jejich jedinou kvalifikací by bylo, že se samy dobře starají o své vlastní dítě předškolního věku.
Návrh nevylučuje z této role ani muže, ale autoři moc nepředpokládají, že by se jí ujímali. Taková chůva by musela splnit jen základní podmínky, v prvé řadě trestní bezúhonnost.
"V bytě musí být vhodný pokoj pro děti a dostačující koupelna. Ideální by bylo, aby u domu byla zahrada, ale postačí i někde poblíž park s dětským hřištěm," říká jeden z tvůrců návrhu, lidovecký náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek.
Pečovatelky by evidovaly obecní úřady, kontrolu by namátkou prováděly sociální odbory. Za jedno dítě by chůva mohla brát maximálně pět tisíc korun, měsíčně by si tak mohla přijít až na dvacet tisíc.
Stát chce pečovatelkám odpustit platbu zdravotního a sociálního pojištění. "Chtěli bychom také, aby platily co nejnižší daně. Ale o tom ještě jednáme s ministerstvem financí," vysvětluje Hošek.
Chůva by naopak musela mít pojištění proti škodě způsobené cizí osobě. Za svěřené děti bude samozřejmě zodpovědná.
Kritici návrhu mají obavy hlavně z toho, že by chůvy nemusely mít pedagogické nebo zdravotnické vzdělání. Ministerstvo však argumentuje tím, že sami rodiče by měli nejlépe vědět, komu dítě svěřují. Stejného názoru je i matka dvou dětí Veronika Mádlová, povoláním sociální pracovnice.
"Myslím, že kolikrát je lepší sousedka, kterou dobře známe a víme, že se o děti dokáže dobře postarat, než dát třeba dítě někam, kde sice budou vychovatelky s pedagogickým vzděláním, ale na jednu připadá pětadvacet dětí," říká maminka dvouletého a dvouměsíčního dítěte.
Vzdělání podle ní není zárukou té nejlepší péče. "Dřív jsem si to myslela, ale jako matka vím, že teorie je jedna věc a praxe druhá," konstatuje. A dodává, že takové "sousedské chůvy" už dávno existují, ale nelegálně. "Vnímám to jako jednoznačně dobrý nápad," shrnuje.
2. Hlídání dětí přímo v práci, firmy si to odečtou z daní
Návrh počítá s podporou firem, které svým zaměstnancům pomáhají v péči o děti – tyto výdaje by si mohly odečítat z daní.
Podle Mariána Hoška už nyní některé větší firmy například "nakoupí" několik míst v nejbližší mateřské školce a nabízejí je svým zaměstnancům. Mohou také najímat na hlídání agenturu nebo si zřídit firemní školku. Nově budou moci využít také vzájemnou rodičovskou výpomoc.
"Uvolní pro to třeba jednu místnost a jedna zaměstnankyně s dítětem zde bude v pracovní době hlídat čtyři další děti svých kolegyň," vysvětluje Hošek.
"Tam, kde si svých zaměstnanců váží, by o to měli mít zájem. Nebude to žádná povinnost, ale čistě otázka přístupu a vstřícnosti zaměstnavatelů," dodává náměstek.
3. Výhodnější krátké úvazky pro rodiče s dětmi
Stát by měl vyjít vstříc i těm rodičům, kteří volají po zkrácených úvazcích. Hlavně matky chtějí chodit do práce jen na několik hodin denně, aby se mohly starat o malé děti. Firmy však takovou možnost prakticky nenabízejí.
"Na rozdíl od většiny evropských zemí máme velmi malé procento krátkých úvazků," říká Marián Hošek. Ministerstvo chce prosadit pro zaměstnavatele, kteří vytvoří maximálně tříčtvrteční úvazky, úlevy na odvodech pojistného, a to až 1 500 korun.
Podpora by se týkala jen určitých skupin: rodičů dětí do 10 let a lidí, kteří pečují o handicapované děti. Ale i lidí, kteří se starají o staré rodiče, studentů středních a vysokých škol.
"Nebude možné mít souběžně dva podporované kratší úvazky u dvou firem," zdůrazňuje náměstek.
4. Týden placené otcovské dovolené navíc
Další novinkou by měla být povinnost zaměstnavatele dát otci do šesti měsíců po narození dítěte týden dovolené, hrazené z nemocenského pojištění.
"Doufali jsme, že tento návrh začne platit dřív, než budeme mít druhé dítě," říká Veronika Mádlová k záměru uzákonit takzvanou otcovskou dovolenou.
"Je to jedině dobře. Tatínci si stejně berou dovolenou, ale když mají třeba jen měsíc ročně, tak ten týden navíc je velmi užitečný," dodává.
Na rozdíl od některých skandinávských zemí si otcové nebudou muset vybrat týden dovolené povinně. Například ve Švédsku a Norsku musí být otec doma s dítětem až měsíce, jinak rodina nemá nárok na sociální příspěvky.
