Na seznamu doporučených potravin pro doplňkový prodej je například ovoce, zelenina, čaje a minerálky. Podle průzkumu hygieniků z roku 2011 na téměř 500 školách však vyplynulo, že v jídelních automatech je největší zájem o cukrovinky, müsli tyčinky a bagety. V nápojových pak školáci nejčastěji kupují limonády.
 |
"Bufety, kantýny a automaty jsou velký problém z hlediska dopadů na zdraví. Mají vliv na to, že české děti patří k nejtlustším na světě. Nejsem zastánce zákazu tohoto sortimentu na školách, ale regulace. Ta však není v Česku legislativně zakotvena, je to zcela v kompetenci ředitele školy," uvedla Jarmila Rážová, ředitelka odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví a zástupkyně hlavního hygienika.
Podle ředitele odboru vzdělávání ministerstva školství Petra Bannerta je možné se opřít o školský zákon, podle kterého školy musí zajistit péči o zdraví dětí a není v nich povolený prodej výrobků ohrožujících zdraví. "Prostor k regulaci tady je," uvedl s tím, že obě ministerstva budou o problému školních automatů a bufetů dále jednat.
Jídelny mají tradici od války, jí v nich 70 procent školákůOdborníci se shodují, že český systém školního stravování je v rámci Evropy jedinečný. Ovlivňuje stravovací návyky a děti často dostávají ve škole kvalitnější jídlo než doma. Školní jídelny začaly v Československu vznikat po druhé světové válce. V současnosti jich funguje zhruba 9,4 tisíce a stravuje se v nich zhruba 70 procent školáků. Jídlo v základní škole má zajišťovat 35 procent doporučeného denního příjmu živin žáka. V případě školky je to dokonce 60 procent, protože děti v nich kromě oběda mají i svačiny. |
Automaty na sladké nápoje či cukrovinky opakovaně kritizoval i ministr školství Marcel Chládek. Česká školní inspekce na jeho pokyn bude zjišťovat, jak velká část škol je má. "Zdravý životní styl dětí chci řešit komplexně ve spolupráci s lékaři i sportovci. Zaměřím se také na nastavení cen za žákovské obědy,“ řekl iDNES.cz Chládek.
Děti si podle výzkumů nosí z domova svačinu zhruba do šesté třídy, pak si ji často kupují samy ve škole. A často právě volí nezdravé jídlo a pití. Podle Rážové je paradox, když se žáci zejména v hodinách výchovy pro zdraví učí o zdravém životním stylu a pak mají na chodbě automaty s přeslazenými laskominami. Seminář Zdravější školní stravování pořádal senátní zdravotnický výbor.
Jídlo dostanou ve škole i děti s dietami
Školní jídelny musí dodržovat takzvaný spotřební koš, který stanovuje, kolik má každé jídlo pro žáka daného věku obsahovat gramů masa, ryb, mléka, volných cukrů či brambor. Ministerstvo nyní upravuje vyhlášku o školním stravování, která tyto výživové normy určuje. "Ve školách bude poskytována i dietní strava. Škola ji bude moci uvařit sama, nebo koupit u jiného poskytovatele," uvedl Bannert.
Složení spotřebního koše v poslední době kritizuje zejména iniciativa Skutečně zdravá škola. Podle ní děti dostávají moc cukru, mléčných výrobků a masa, a naopak chybí více ovoce a zeleniny. Prosadit chce i větší využívání lokálních a čerstvých potravin. "Nechceme ale bourat ojedinělý systém. Chceme, aby se z jídelen stalo místo, kam děti baví chodit," uvedl v Senátu zástupce iniciativy Tomáš Václavík (více o záměrech čtěte zde).
Podle Jaroslava Škvařila z České společnosti pro výživu a vegetariánství je nutné upravit i vegetariánský spotřební koš, který byl stanovený v roce 1993.
Úrovně školních jídelen se však v březnu v otevřeném dopise ministrům školství, zdravotnictví a zemědělství zastala Společnost pro výživu. "Cílená kampaň iniciativy Skutečně zdravá škola svými nepravdivými tvrzeními poškozuje dobré jméno, které si školní stravování za svou téměř sedmdesátiletou existenci vybudovalo nejen u nás, ale i ve světě. Již 50 let se školní stravování v Česku řídí vědecky doporučenými dávkami živin," píše se v prohlášení.
Hygienické stanice loni kontrolovaly více než polovinu z celkové počtu 12 tisíc školních jídelen a dalších vývařoven pro děti. "Celkem bylo uloženo 307 sankcí, nejčastěji se objevovaly stavebně-technické a hygienické nedostatky," uvedla Rážová. Zdůraznila také, že se v jídelnách jen velmi ojediněle vyskytují hromadné alimentární choroby, jako je salmonelóza či úplavice.
