Stát chce monopol na svatby

  • 227
Věřícím lidem zřejmě zanedlouho přestane stačit k uzavření sňatku požehnání faráře. Aby svatba byla platná, budou muset povinně absolvovat také obřad na úřadě. Přesně tak, jak to bylo v dobách totality. Se zavedením povinných civilních sňatků počítá návrh nového občanského zákoníku.

V současné době jsou svatby v kostele a na radnici rovnocenné. "Je to obyčejná státní šikana," rozhořčuje se příbramský farář Jiří Pecka. "Vždyť už nyní má stát každou svatbu plně pod kontrolou a jsou vyloučeny jakékoli švindly," prohlašuje.

Podobný názor má i předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek. Spoluautor nového zákoníku Karel Eliáš z plzeňské právnické fakulty tvrdí, že hlavním důvodem navrhované změny je dostát zásadě: "co je císařovo dát císaři, co je boží, dát Bohu".

"Církevní sňatek nemůže mít právní následky, podobně jako nemůže mít právní následky třeba církevní slib čistoty. Civilní sňatky jsou povinné ve většině evropských zemí," zdůvodňuje.

Zároveň se ohrazuje proti výtkám, že jde o návrat k totalitě. Před rokem 1992 se totiž kněz, který snoubence oddal bez předchozího "úředního" sňatku, dopustil trestného činu a mohl jít do vězení. To nyní faráři hrozit nebude. Je to však jediný bod, kterým se povinnost civilních svateb od komunistických dob odliší.

Svatba v kostele má být opět méněcenná
Kostel už jen jako svatební doplněk. Zvíře přestane být věc. Rodiče budou moci adoptovat i dospělého člověka. To vše má přinést nový občanský zákoník.

Nový občanský zákoník vzniká proto, že ten současný je šitý ještě podle někdejších sovětských zákonů, a proto je zcela nevyhovující a odlidštěný. Kromě změn ve sňatcích chce napravit dědické řízení nebo adopce.

Už dnes je více než zřejmé, že pokus o obnovení povinných svatebních obřadů před úředníky budou provázet spory. Podle právníků je prý zapotřebí, aby tak důležitý akt patřil plně pod kontrolu státu.

"Manželství je především právní záležitost, při které vznikají závažné majetkové vztahy," argumentuje Milana Hrušáková, specialistka na občanské právo z brněnské Masarykovy univerzity.

Věřící lidé jsou však pobouřeni. "Pro mě je církevní sňatek důstojnější. Během něho se totiž odehraje spousta důležitých úkonů, které jsou pro věřícího člověka nezbytné," zlobí se sedmadvacetiletá katolička Jana Keprtová z Jihlavy.

"Nechápu, proč bych celý ten proces měla opakovat někde na radnici, kde svatby jsou jak na běžícím pásu a oddávající úředník mě ani mého snoubence vůbec nezná."

MF DNES žádala písemně o stanovisko také ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, ten však na zaslané otázky dosud neodpověděl. Přitom stát dohlíží na platnost církevních sňatků i dnes. Snoubenci musí faráři či jinému duchovnímu přinést z matriky osvědčení, že jejich svatbě nic nebrání.

"Bez tohoto osvědčení je nikdo neoddá," říká katolický kněz Jiří Pecka. "Po svatbě jenom orazítkuji potvrzení, že obřad proběhl, a novomanželé zase utíkají zpátky na matriku, která všechny potřebné údaje zpracuje a vydá jim oddací list. Rozdíl je tedy jen v tom, že si neřeknou 'ano' na radnici, ale v kostele."

Počet církevních sňatků se celostátně neeviduje, jednotlivé církve si údaje shromažďují samy. Například v Českém Těšíně mělo loni 66 párů svatbu v kostele, úřadu dalo přednost 60 dvojic. Naproti tomu v Karlových Varech bylo ze 400 svateb jen 42 církevních.

Další novinky se mají týkat dědictví. "Když se například zabije mladý kluk na motorce a nebude mít nikoho jiného než babičku, zdědí po něm jeho majetek ona," říká spoluautor návrhu Karel Eliáš. Podle dosavadního zákona majetek připadá státu. Rodiče také budou moci kromě malého dítěte adoptovat i jeho dospělého sourozence. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video