Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát chce dát otcům kukaččích dětí na popření otcovství šest let

  9:47aktualizováno  9:47
Na vyškrtnutí z rodného listu mají mít otcové "kukaččích" dětí místo stávajících šesti měsíců celých šest let. Navrhuje to ministerstvo spravedlnosti v novém občanském zákoníku. Původně chtělo lhůtu prodloužit na tři roky. Lépe na tom ale nebudou otcové z nesezdaných párů, u nich by měla půlroční lhůta platit dál.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Šest let je dostatečně dlouhá doba pro manžela matky, aby se k němu dostaly informace o faktu, že není otcem dítěte. Na druhé straně šestileté dítě ještě nezačalo chodit do školy (ve většině případů), ale už si začíná plně uvědomovat sociální vazby kolem sebe," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Návrh nového občanského zákoníku je nyní v připomínkovém řízení. Platit by mohl nejdříve od 1.ledna 2013, kdy nahradí nevyhovující normu z roku 1964. Zákon o rodině se do občanského zákoníku dostane nově, v současnosti existuje samostatně (viz Nelíbí se vám chystaný zákon? Napište nám, vyzývá ministerstvo).

JAK SE STÁT OTCEM?

Pokud je žena vdaná, bude v rodném listě dítěte uveden její manžel. A to i v případě, že není biologickým otcem. Popření otcovství řeší soud ve dvou soudních řízení: jedno na popření a druhé na určení otcovství.

Pokud se žena rozvedla a dítě má se svým novým partnerem, v rodném listě může být opět uveden její exmanžel a to v případě, že neuběhlo 300 dní od rozvodu, což ukládá zákon o rodině (tzv. ochranná lhůta). Řešením je svatba ženy a nového partnera ještě před porodem, pak se 300denní lhůta ruší.

Pokud je žena svobodná matka, může biologického otce s jeho souhlasem do rodného listu napsat. Má také možnost v rodném listě neuvést žádné jméno.

Ministerstvo prodloužením lhůty reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který v loňském roce dospěl k tomu, že šest měsíců je příliš krátká doba a poškozuje práva otců. Ústavní soudci se zákonem o rodině začali zabývat kvůli případu muže, jenž se u obecných soudů neúspěšně pokusil popřít otcovství u syna narozeného před rozpadem manželství.

"Nepřijde mi zde však šťastné počátek běhu lhůty - tj. ode dne narození dítěte. Počátek bych vázala na skutečnost, že se otec o narození dítěte dozvěděl," upozorňuje na slabinu nové úpravy zákona právnička Michaela Vosátková.

Lhůtu u otců-nemanželů resort měnit nechce

Šestiletá lhůta se podle navrhovaného občanského zákoníku nebude týkat nesezdaných párů, tedy otců, kteří dají souhlas k zapsání do rodného listu. V jejich případě bude i nadále platit, že na popření otcovství mají šest měsíců.

"Tento muž před soudem nebo před matrikou souhlasil, že je otcem dítěte. Oproti tomu manžel matky se stal otcem tak, že uzavřel manželství (tedy nesouhlasil výslovně s otcovstvím k určitému dítěti). Není proto důvod, aby otec, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, a otec - manžel matky - měli stejnou popěrnou lhůtu," vysvětlila mluvčí Palečková.

Ve "dvojím metru", tedy rozdílné lhůtě pro manžela a nemanžela, nevidí právnička Vosátková problém. "Šestiměsíční lhůta se týká případu, kdy otec nebo matka popřou otcovství, které vzniklo jejich souhlasným prohlášením. Vlastně budou chtít své prohlášení vzít zpět. Tu lhůtu tak vidím v pořádku. Protože, když už jednou někdo něco prohlásí, měl by si za tím stát," uvedla Vosátková.

zrychlené vyškrtnutí

Další novinkou má být, že v případě, že všichni účastníci řízení u soudu (bývalý manžel matky, matka i domnělý otec) prohlásí, že bývalý manžel není otcem dítěte a je jím domnělý otec, celý proces popření a určení otcovství se tím urychlí. Pokud soud dojde k tomu, že prohlášení je pravdivé, tak v rámci jednoho soudního řízení nechá vyškrtnout exmanžela z rodného listu a určí nového otce. V současné době se to řeší v rámci dvou soudních řízení, a celý proces je tak delší. Tuto "zrychlenou" verzi půjde uplatnit pouze jeden rok po narození dítěte.

Pokud otcové lhůtu na popření propásnou, z rodného listu už nemají šanci být vyškrtnuti, leda že by soud uznal, že jejich vyškrtnutí je v zájmu dítěte.

Navrhovaný občanský zákoník nabízí ještě jednu novinku. Současný zákon o rodině totiž ignoruje možnost, kdy by z rodného listu chtělo svého nepravého otce vyškrtnout samotné dítě. "Stal se případ, kdy si dítě s otcem nerozumělo a on mu pak řekl, že není jeho. Dítě ho chtělo z rodného listu vymazat, což mu zákon neumožňuje, pokud s tím otec nesouhlasí," popsala Vosátková.

Nový zákoník tuto možnost dětem dá, ale s omezením, že o to mohou usilovat od nabytí svéprávnosti, nejpozději však do jednoho roku od dosažení zletilosti. To znamená, že děti budou mít na popření otce zapsaného v jejich rodném listě jeden rok, od svých osmnácti do devatenácti let.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hlavatý, šéf textilky Juta, která byla loni jedniškou na trhu. Dosáhla...
Kroužky vynesly šéfa Juty Hlavatého do Sněmovny, mandát senátora tím končí

Senátor za ANO Jiří Hlavatý se díky preferenčním hlasům stane poslancem. Poskočil z nevolitelného místa kandidátky na druhé. Zvolením do Sněmovny mu končí...  celý článek

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se raduje z vítězství ve volbách do Poslanecké...
Máme blízko k ODS, hnutí STAN i Pirátům, rozkrývá své plány Babiš

Šéf ANO Andrej Babiš už nechce vládu, jako je ta stávající, ve které sedí tři strany. To by považoval za ztrátu času. „My máme blízko k ODS, ke hnutí STAN i k...  celý článek

Dominik Feri slaví ve volebním štábu TOP 09. (21. října 2017)
Nejmladší poslanec Feri: Nepočítal jsem s tím, voliče nechci zklamat

V české Poslanecké sněmovně zasedne zatím nejmladší zákonodárce v historii. Je jím 21letý student Dominik Feri. Populární je hlavně mezi mladými lidmi, na než...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.